dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Rukopisy bývalé mikulovské knihovny

Jiří Daňhelka

[Kronika]

(pdf)

Рукописи бывшей Микуловской библиотеки / Manuscrits de l’ancienne bibliothèque de Mikulov

Již podruhé přispěl dr. Vladislav Dokoupil podstatným způsobem (nehledíme-li ovšem k rozmnožovaným pracovním soupisům) k obohacení a zpřesnění vědomostí o rukopisném fondu Universitní knihovny v Brně. Je to zásluhou jeho Soupisu rukopisů mikulovské dietrichsteinské knihovny.[1]

První popis některých rukopisů z této knihovny pořídil již r. 1868 B. Dudík,[2] r. 1915 byl pak z pozůstalosti A. Patery vydán soupis 70 bohemik.[3] Paterův soupis, antikvovaný zejména rozvojem bádání o husitství, podrobil V. Dokoupil revisi; doplnil a zpřesnil některé údaje, týkající se např. určení autorů, popis opominutých částí, oprav foliace apod., a připojil popis nových 47 rukopisů, převážně bohemikálních, které nebyly do Paterova soupisu pojaty.

Již dříve bylo možno s uznáním referovat o Dokoupilově katalogu rukopisů brněnské knihovny augustiniánů (SaS 19, 1958, s. 77). Nový soupis nikterak nezůstal pozadu za svým starším bratrem, pokud jde o techniku zpracování, zaslouží si stejného uznání. Jeho význam je však daleko větší — to ovšem nevyplývá ze zpracování soupisu, nýbrž z obsahu bývalé dietrichsteinské knihovny, jejíž značná část je do r. 1944 majetkem Universitní knihovny v Brně. Jde o sbírku rukopisů, která má jedinečný, přímo klíčový význam pro studium jak obecně středověké kultury, vědy a literatury, tak i zvláštního postavení české kultury v obecném rámci. Velký počet husik a husitik, z nichž mnohé jsou unikáty, důležitá díla pro studium kořenů reformace, rukopisný fond, jehož vznik a osud Dokoupil pěkně a přehledně vylíčil v Úvodu k soupisu (v českém a latinském znění), to vše staví mikulovskou knihovnu na jedno z předních míst mezi starými knihovnami šlechtickými a klášterními. Její význam zdůrazňuje ještě ta okolnost, že součást jejího rukopisného fondu tvoří důležité rukopisy české (celkem 35), a to dvě úplné české bible, Mikulovská a Kunštátská (Mk 1 a Mk 3), dva rukopisné překlady podstatných částí Starého zákona (Mk 2, Mk 6), Nový zákon Jana z Prahy (Mk 78), rukopisy Vavřincových překladů Snáře (Mk 14) a Mandevillova Cestopisu (Mk 80), rukopisy Husovy Dcerky (Mk 19), důležitý rukopis Husova Výkladu (Mk 59), rukopis Příbramova spisu »Knížky o zarmúceních velikých církve svaté« (Mk 97 — mimoto český překlad Nikodémova evangelia a povídky o Veronice) aj. Jestliže je na jedné straně možno přivítat vřele nový soupis Dokoupilův, je na druhé straně nutno vyslovit přání, aby se brzy dočkaly podobného zpracování a zpřístupnění rukopisné fondy také ostatních našich důležitých knihoven.


[1] SPN Praha 1958, 280 s., 16 příloh, brož. 24,40 Kčs.

[2] Handschriften der fürstlich Dietrichstein’schen Bibliothek in Nikolsburg in Mähren, Wien 1868.

[3] Bohemika knížecí dietrichsteinské knihovny v Mikulově, Praha 1915.

Slovo a slovesnost, ročník 20 (1959), číslo 2, s. 160

Předchozí Čestmír Nováček, Edvard Lotko: K nové fonetické studii o slabice a její podstatě

Následující Karel F. Svoboda: Mluvnická povaha infinitivu v současné spisovné češtině