Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Kolokvium a kongres v Jeruzalémě

Pavel Novák

[Chronicles]

(pdf)

Коллоквий и конгресс (по логике, методологии и философии наук) в Иерусалиме / Le colloque et le congrès (de la logique, méthodologie et de la philosophie des sciences) à Jérusalem

Tradice mezinárodních kongresů pro logiku, metodologii a filosofii vědy, pořádaných pod záštitou Mezinárodní unie dějin a filosofie vědy, popř. i některé národní vědecké instituce, byla založena r. 1960, kdy se konal první takový kongres na Stanfordské universitě v USA.[1] Ten probíhal v jedenácti sekcích: I. matematická logika, II. základy matematických teorií, III. filosofie logiky a matematiky, IV. obecné otázky metodologie a filosofie vědy, V. základy pravděpodobnosti a indukce, VI. metodologie a filosofie fyzikálních věd, VII. metodologie a filosofie biologických a psychologických věd, VIII. metodologie a filosofie společenských věd, IX. metodologie a filosofie lingvistiky,[2] [93]X. metodologie a filosofie historických věd a XI. dějiny logiky, metodologie a filosofie vědy.

Druhý kongres se konal od 26. srpna do 2. září 1964 na Hebrejské universitě v Jeruzalémě pod záštitou jmenované mezinárodní organizace a Izraelské akademie exaktních a humanitních věd. Sekcí bylo tentokrát jen osm. Prvních šest bylo totožných se sekcemi kongresu prvního, sekce VII. byla nazvána metodologie a filosofie věd o životě a sekce VIII. odpovídala staré sekci XI. Na místo staré sekce IX. bylo před kongres předesláno mezinárodní kolokvium o algebraické lingvistice a teorii automatů (24.—25. srpna). Na kolokviu bylo věnováno po jednom půldni algebraické lingvistice, teorii automatů, programovacím jazykům a obecné diskusi. V každé sekci byl přednesen přehledný referát a tři až čtyři speciálnější příspěvky. V sekci algebraické lingvistiky měl úvodní referát N. Chomsky. Probral významnější výsledky ve zkoumání různých typů generativních gramatik a abstraktních automatů, načrtl nové prvky v teorii transformační gramatiky a zdůraznil význam formálního studia jazyka pro exaktní zkoumání psychologie jazyka a řeči. Druhá část jeho referátu odpovídala vcelku hlavním myšlenkám z jeho magdeburského referátu[3] a z referátu E. Klimy na pražském kolokviu o algebraické lingvistice a strojovém překladu:[4] k syntaktickému a fonologickému komponentu transformační gramatiky přibývá komponent sémantický; frázový subkomponent syntaktického komponentu získává zvláštní postavení — na něj se jednoznačně přesouvá rekurzívní vlastnost systému, syntaktický komponent je jedinou „tvůrčí“ (creative) částí systému, totiž částí připouštějící volbu ve výběru pravidel, kdežto komponenty ostatní mají „interpretační“, tj. spíše algoritmický ráz; zavádějí se modifikace v notaci atd. G. H. Matthews (z USA) porovnal z nového hlediska generativní sílu kontextových a nekontextových gramatik, H. Schnelle (z NSR) probral vztah struktury gramatik a struktury automatů z hlediska nadřazeného pojmu efektivního procesu. V závěrečném slově k první sekci vyjádřil Y. Bar-Hillel (z Izraele) — který byl předsedou organizačního výboru kongresu — svůj skepticismus nejen, co se týče možností formálního studia sémantiky přirozených jazyků, ale i úplného formálního studia jejich gramatiky, a zdůraznil, že rozpor mezi formálním a psychologickým přístupem ke studiu jazyka je dnes definitivně překonán.

Lingvistiky se bezprostředně týkalo kongresové sdělení W. Haase (z Anglie) Proč není lingvistika fyzikální vědou?, R. Suszka (z Polska) o formalizaci bez vázaných proměnných a přirozených jazycích a sdělení D. Davidsona (z USA) o teorii významu a naučitelných (learnable) jazycích. Z československých účastníků přednesl L. Tondl sdělení o sémantických a pragmatických aspektech explanačního modelu a do materiálů kongresu bylo pojato résumé sdělení J. Zemana o zákonech gnoseologické transformace (oboje v sekci IV.).[5]

Kongresu se zúčastnilo asi 220 pracovníků z 24 zemí (z toho asi 80 z USA, asi 40 z Izraele, SSSR bohužel zastoupen nebyl). Organizace kongresu byla vzorná.

Mimo rámec kongresu se konalo za předsednictví S. Körnera (z Anglie) improvizované sympozium o „smysluplné“ (meaningful) lingvistice. F. Kiefer (z Maďarska) stručně informoval o knize Strukturní sémantika, společném díle jeho a S. Abrahama (srov. zde s. 96), M. Mastermanová (z Anglie) o zkoumání slovní zásoby analýzou s pomocí jistých elementárních sémantických rysů a S. Gorn (z USA) pokračoval ve svých výkladech z třetí sekce kolokvia [94]o sémiotických vztazích programovacích jazyků.[6]

Příští kongres bude v r. 1968 v Holandsku. — Zmínky si zaslouží ustálená již struktura těchto kongresů. V každé sekci je proslovena hodinová přednáška, v některých sekcích popř. ještě až pět přednášek půlhodinových. Součástí každé sekce je dále symposium věnované některé závažné otázce z tematiky sekce (2 a půl hodiny, kolem čtyř referentů). Kromě toho je v sekci přednesena řada krátkých sdělení (každému je i s diskusí přiděleno 20 minut). Časové rozvržení přímo nesleduje posloupnost sekcí, ale nekonají se nikdy více než dvě zasedání současně.


[1] Logic, Methodology and Philosophy of Science, Proceedings of the 1960 International Congress, ed. by E. Nagel, P. Suppes, A. Tarski, Stanford, California 1962, 661 s. Výbor z těchto akt vyjde v ruském překladu pod názvem Matematičeskaja logika i jeje primenenije (nakl. Mir 1965).

[2] Hodinová přednáška N. Chomského Explanatory models in linguistics a symposium o modelech v lingvistice: Bar-Hillel, Some recent results in theoretical linguistics, Yuen Ren Chao, Models in linguistics and models in general, F. W. Householder, Lists in grammar a F. J. Whitfield, Criteria for a model of language, vše otištěno v aktech kongresu (viz pozn. 1) na s. 528—583.

[3] Srov. zprávu v příštím čísle SaS.

[4] Srov. zde s. 94.

[5] Vedle obou jmenovaných se kongresu účastnili ještě K. Čulík a autor této zprávy.

[6] Většina jeho prací má přímý dosah pro konfrontaci přirozených a programovacích jazyků a jejich fungování, srov. např. jeho Mechanical pragmatics, Communications of the ACM 5, 1962, č. 12, 575n.

Slovo a slovesnost, volume 26 (1965), number 1, pp. 92-94

Previous Jana Ondráčková, František Daneš: Mezinárodní kongres fonetických věd v Münsteru (1964)

Next Bohumil Palek: Mezinárodní kolokvium o algebraické lingvistice a strojovém překladu v Praze