dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Mezinárodní kolokvium o jazykovědných výzkumech pomocí počítačů v Lutychu

Jitka Štindlová

[Chronicles]

(pdf)

Международный коллоквиум о языковедческих исследованиях при помощи вычислительных машин в Лиеже / Colloque international à Liège sur les recherches linguistiques à l’aide des machines à calculer

Začátkem září 1969 konalo se v Lutychu mezinárodní kolokvium o jazykovědných výzkumech využívajících počítačů (Colloque international sur la recherche computationnelle en philologie), jehož organizátorem byla Laboratoř pro studium klasických jazyků university v Lutychu (Laboratoire d’analyse statistique des langues anciennes — LASLA Liège). Laboratoř založil a její práci vede Louis Delatte; je to nejmoderněji vybavená jazykovědná laboratoř v Evropě (stroje IBM, počítač 1620 s diskovými pamětmi).[1]

Při laboratoři byla založena i mezinárodní organizace pro využívání počítačů při studiu klasických jazyků (International organisation for ancient languages analysis by computer), která vydává i časopis Revue (1. číslo vyšlo v r. 1965, od r. 1966 vychází periodikum se čtyřmi čísly ročně).[2] Příští čísla Revue uveřejní příspěvky ze zářijového kolokvia v Lutychu. Proto zde jen stručně naznačíme tematickou náplň přednesených příspěvků. Ani předem při zvaní na kolokvium, ani při konkrétním časovém rozvrhu kolokvia nebyla tematika rozčleněna do okruhů. Proto byl program poměrně pestrý, bez soustředění na jednotlivé [94]otázky: od specializovaných jazykovědných analýz textů, především latinských (H. Nais, Présentation des travaux d’analyse morphologique, Analyse automatique de Villehardouin), jejich všestranného popisu (A. Pennacini, Index des Fragments de Lucilius), přes informace o typech prací, v nichž se využívá strojů (zvl. realizovaných za pomoci střediska v Lutychu, např. A. M. Malingrey, Sur les problèmes soulevés par la réalisation de l’Index de Jean Chrysostome), až po zcela konkrétní, snad i propagační informace o některých technických zařízeních, vhodných zvláště pro dokumentační práci.

Nejzajímavější a nejbohatší byla problematika zpracovávání latinských textů, a to ať klasických, nebo středověkých, beletristických i odborných, zvláště středověkých právních a diplomatických (L. Müller, La solution de problèmes spéciaux que posent les textes en droit romain, grâce au computer; L. Fossier, Recherches sur une méthode d’exploitation des sources diplomatiques médiévales). Několik příspěvků se soustředilo na problematiku rytmické a melodické struktury veršů (J. H. Michel, Observations en marge d’une concordance automatique du livre I de Tite-Live; W. Ott, Metrische Analyse lat. Hexameter, Konkordanz zur Vulgata, v diskusi N. A. Greenberg). Z řeckých památek byla zvláštní pozornost věnována především textům literatury papyrologické (A. Tomsin) a problematice pořádku slov v řečtině (J. de Bie). Stranou nestály ani otázky textové kritiky a otázky popisu rukopisů. (G. Ouy, v diskusi především specialista textové kritiky J. Froger (autor publikace La critique des textes et son automatisation, Dunod, Paris 1968, 280 s.). Hlavním záměrem organizátorů této porady bylo ukázat možnosti a způsoby nejrůznějšího využití strojů v jazykovědné práci. Proto je třeba především oceňovat diskusní poznámky zkušených uživatelů strojů, jako je např. B. Quemada, A. Zampolli, a litovat neúčasti P. R. Busy, jemuž nehoda při transportaci materiálů do Ameriky (kde se má publikovat jím připravovaná konkordance Tomáše Aquinského) zabránila přijet.

Středisko v Lutychu podává návrh na vytvoření jakéhosi studijního centra v Lutychu. Za podpory účastníků kolokvia se obrací L. Delatte dopisem na UNESCO a žádá o finanční podporu tohoto plánu. Středisko v Lutychu by se tak stalo pracovištěm, kam by na kratší nebo i delší dobu mohli přicházet pracovníci, aby s použitím technického vybavení a technických i programátorských služeb střediska pracovali na konkrétních úkolech pro pracoviště, která nemají stroje a programy k dispozici, popř. aby se pro takovéto úkoly školili.


[1] Na západoevropských pracovištích se využívá i výkonnějších počítačů, ale nejde o zařízení specializovaná jen pro jazykovědné práce. — Bližší informace o vybavení i úkolech laboratoře v Lutychu přinášejí ve sborníku Les machines dans la linguistique (Praha 1968) příspěvky A. Bodsona Laboratoire d’analyse statistique des langues anciennes de l’université de Liège, s. 35—37, Le programme d’analyse automatique du latin, s. 117—130 (přednesené u nás r. 1966, viz SaS 28, 1967, s. 104n. a 329n.). — O Středisku a jeho úkolech referuje také B. Mouchová, Středisko pro statistický rozbor antických jazyků v Lutychu, LF 90, 1967, 67—70.

[2] O této organizaci a časopisu u nás publikoval informaci L. Vidman, Mezinárodní sdružení pro studium antických jazyků pomocí děrnoštítkových strojů, LF 90, 1967, s. 67—70.

Slovo a slovesnost, volume 31 (1970), number 1, pp. 93-94

Previous Rudolf Šrámek: X. mezinárodní onomastický kongres ve Vídni

Next Marie Těšitelová: Kanadské symposium o matematické lingvistice