K vlivu odborné terminologie na národní jazyk

Běla Poštolková

[Articles]

(pdf)

К влиянию научной терминологии на национальный язык / L’influence de la terminologie scientifique et technique sur la langue nationale

Slovní zásoba národního jazyka jako celek je utvářena jak dílčími systémy běžných (neodborných) slov, tak dílčími systémy termínů. Jednotlivé subsystémy na sebe vzájemně působí a ovlivňují se. Terminologické systémy čerpají nové termíny nemalou měrou z běžné slovní zásoby; mnohé termíny pronikají do běžného úzu a stávají se zde zdrojem nových významů.

Termín jako specifický jazykový znak se od neodborných slov liší po stránce obsahové. Vyznačuje se dominujícím kognitivním významem, který je přesně definovatelný a který lze ztotožnit s logickým pojmem. V běžném užívání ztrácí tato jednotka odborného systému své vztahy k ostatním jednotkám onoho systému, je z něho vypojena a zapojena do vztahů v dílčím systému běžné (neodborné) slovní zásoby. Přestává mít svůj přesný význam a nabývá pružné významové tvárnosti běžného jazyka (ač v dané terminologické soustavě funguje i nadále ve svém původním terminologickém významu). Např. meteorologický a zeměpisný termín klima (‚průměrný stav povětrnostních jevů v určité krajině‘) je znám v odborném užívání s adjektivy tropický, mírný aj. Přenesen do oblasti duševních jevů může se vyskytnout v kontextu ‚příznivé (nepříznivé) duchovní, myšlenkové klima‘, kde nabývá významu ‚podmínky, prostředí‘ a přibližuje se sekundárním (již lexikalizovaným) významům slov (původně též termínů) atmosféra a ovzduší.

Některé terminologické systémy jsou úže vázány na věcné systémy reálného světa a těsně souvisí s vývojem techniky a výroby. Odborné názvy, které označují (pojmenovávají) objekty a zařízení klíčového významu, pronikaly do běžné slovní zásoby rychleji. Vývoji několika vybraných termínů v slovní zásobě češtiny věnujeme se v této stati.

 

I. Historická a materiálová část

Není pochyb o tom, že slova jako krystalizovat, elektřina, mikroskopický, telegrafický, fotografie, film, signalizovat a sondovat jsou dnes běžně známa. Je to ovšem výsledek postupného vývoje. Jak probíhal tento proces v slovní zásobě češtiny, zachycují do jisté míry slovníky a prameny v nich uvedené; jejich svědectví zde chceme interpretovat.

Pro informaci podáváme stručný historický přehled o sledovaných objektech, procesech a zařízeních:

V 17. stol. byl zdokonalen mikroskop; to mj. přispělo k zintenzívnění mineralogického bádání. Nauka o elektřině a magnetismu dosáhla rozkvětu v 18. stol. (Souvislost obou jevů byla prokázána teprve počátkem 19. stol.) Tehdy byl také vynalezen telegraf. V praxi se ho však začalo využívat až od konce 30. let 19. stol. (po sestavení Morseovy abecedy). 18. stol. dalo také vznik moderní chemii. Teprve počátkem 2. čtvrtiny 19. stol. se však podařilo vytvořit první fotografický snímek (tzv. daguerrotypii). V 90. letech téhož století (po vynálezu kinematografu bratří Lumièrových) začínají dějiny filmu jako umění.[1]

 

[113]A. Termíny v pojetí Jungmannova[2] a Kottova[3] slovníku

Z uvedených názvů má Jungmannův slovník jen dva. V 2. díle (1836) nacházíme sloveso krystalizovat v podobě kříšťálovati a kříšťálovati se s německým ekvivalentem krystallisiren a s výkladem ‚v křišťál obraceti‘ a ‚v křišťál se obraceti‘. Sloveso vzniklo pravděpodobně v době obrozenecké, neboť v materiále staročeského slovníku doloženo není. Naproti tomu substantivní podoby křišťál a krystal existovaly významově nerozlišeny už ve staré češtině a byly přejaty i do češtiny obrozenecké. Jungmann u hesla krystal odkazuje na křišťál, kde uvádí všechny užívané obměny (křišťál, kříšťál, křistal), ale poznamenává „justius krystal“. Cizí ekvivalenty jsou crystallum a der Krystall. Samostatně uvádí i Preslův český termín hlať, který však vykládá jako křišťál (nikoli ve smyslu svého hodnocení jako krystal).

Význam slova elektřina se vykládá jako ‚látka elektrická, mluno,[4] die elektrische Materie‘. Uvádí se však v podobě električina. Tato podoba je doložena z časopisu Krok (1821)[5] a z J. S. Presla. Uvádějí se i dvě varianty adjektivní, totiž elektrický a električný, dále sloveso elektrisovati s německým ekvivalentem elektrisieren a zpřídavnělé trpné příčestí elektrisovaný.

Ve snaze počešťovat názvosloví neuvádí Jungmann termín mikroskop, nýbrž jen český název drobnohled s latinským ekvivalentem microscopium. Ale doklady na užívání slova mikroskop v té době již jsou. V lexikálním archívu ÚJČ je slovo doloženo z Klicperovy hry (1821), adj. mikroskopický z ruského překladu samého Jungmanna (ČČM 1838).

Kottův slovník, vycházející zhruba po čtyřiceti letech, zachycuje již skoro všechny uvedené termíny. Na rozdíl od Jungmanna uvádí slovo krystal jako samostatné heslo a podává podrobnou a přesnou definici tohoto mineralogického termínu. Významové už krystal od křišťálu, který je mu — ve shodě se současným územ — jen (čirým) druhem krystalovaného křemene, rozlišuje. Základním slovesem odvozeným od termínu krystal je mu krystaliti[6] (s výkladem ‚v krystaly obrátiti‘), ač uvádí i krystalovati se, krystalisace a v dodatcích krystalování, krystalovaný, krystalovati. Sloveso a odvozené tvary nijak významově nediferencuje, odmítá však — ve shodě s diferenciací základového substantiva — podobu kříšťálovati.

Proti Jungmannovu slovníku má také již podobu elektřina s dokladem z cit. časopisu Krok II. Sloveso elektřiti uvádí až v dodatcích (6. díl 1890) s výkladem elektrovai a s německým ekvivalentem elektrisiren.[7] Pod tímto heslem najdeme spojení elektrovati rozkladem.

Slova mikroskop a mikroskopický vykládá jako ‚drobnohled (jímž se malé věci zvětšují)‘ a ‚jen drobnohledem viditelný‘ a dokládá je z odborných slovníků.[8]

V původním významu je uveden odborný název telegraf s ekvivalenty dalekopis, dalekozvěst, der Telegraph a adjektivum telegrafický.[9] Zajímavé je úsloví citované v dodatcích (7. díl 1893) a doložené z úzu a od sběratele z České Třebové: „byl tu jako po telegrafu (hned)“. Svědčí o zdomácnění nového zařízení, neboť jeho charakteristický rys — rychlost — slouží k výraznému přirovnání. V obměně cituje úsloví Příruční slovník jazyka českého (6. díl 1951—3) z A. V. Šmilovského („Však kdyby vás malík svrběl, ví to hned celý expedit jako po telegrafu“, tj. velmi rychle). Doklad je datován 1892, ale v lexikálním archívu se najdou i doklady dřívější, už z r. 1862 z V. Hálka [114](„jde to jako po telegrafu“). Úsloví, doložené z východních Čech, Hořicka a Podkrkonoší, obsahuje i Zaorálkova sbírka.[10]

Z dalších sledovaných názvů zachycuje Kottův slovník v původních významech termíny fotografie, fotografický, fotografovat s doklady z odborných slovníků (o. c. v pozn. 8).

Ze zbývajících zkoumaných slov obsahuje sledovaný slovník ještě signal (s obměnou signál), signalisovati s výkladem ‚znamení dávati, signalisiren, durch Zeichen melden‘ a termín sonda[11] ve významu ‚lékařský nástroj a technické nářadí označované jako olovnice‘. Sloveso sondovat s výkladem ‚sondou vyšetřovat‘ a substantivum film s dokladem z Národních listů 1897 uvádí F. Št. Kott až v samostatně vydaném Třetím příspěvku k česko-německému slovníku zvláště grammaticko-fraseologickému z r. 1906.

Ze stavu zkoumaných termínů, jak ho podávají oba slovníky, vyplývá, že během druhé poloviny 19. stol. vešla pojmenování nových jevů ve známost a že máme (s určitým pochopitelným odstupem) zaznamenány grafické podoby příslušných termínů. Z počátku tyto podoby kolísají, ale posléze se ustalují,[12] tj. adaptují se po stránce formální a gramatické a dochází většinou k upřednostnění podoby mezinárodní (elektřina proti mluno, krystal proti křišťál a hlať, krystalisovat proti kříšťálovati a krystaliti, telegraf proti dalekopis, dalekozvěst aj.).

České podoby žijí ovšem ještě nějaký čas jako synonyma ve slovnících a v učebnicích. Strojnický slovník německo-česko-slovenský (1. díl 1930) uvádí pod heslem Elektrizität nejen ekvivalent elektřina, ale i výraz mluno (byť označený jako básnický a zastaralý). Termín hlať je např. doložen v lexikálním archívu z Anorganické chemie ještě v r. 1925 a jako dřívější odborný název se uvádí pod heslem krystal i v Teysslerově-Kotyškově Technickém slovníku naučném (7. díl 1932). V knižním jazyce se těchto mizejících odborných slov využívá i později. Svědčí o tom mimo jiné doklad z knihy A. Pražáka O národ (1946), uložený v lexikálním archívu: „Nerost nedostihne ve formách hlatí ideálu, samorostlá naše píseň nedostihne ideálu formy.“

Od ustálených podob termínů se vytvářejí nové složeniny: např. Kottův slovník má (1878) 4 složeniny s foto-, v dodatcích (1890—1893) 23 dalších; Příruční slovník jazyka českého (1. díl 1935—7) obsahuje 76 slov s foto-; Slovník spisovného jazyka českého uvádí v základní abecedě 89 slov s foto-, v dodatcích přidává 4. Stabilizuje se také odborný význam termínů.

Abstrahujíce od pojmového vývoje zkoumaných termínů uvnitř příslušných vědních oborů, sledujme nyní, jak tato slova překračují hranice vymezené v rámci určité terminologické soustavy a vcházejí do povědomí a úzu celé společnosti. Tím rozumíme, že se zapojují do soustavy slov národního jazyka a spoluvytvářejí v něm síť svých vlastních vnitřních vztahů podobně jako neodborná slova domácího původu. Dochází k vývoji neterminologického kontextového užití a ke vzniku sekundárních (neterminologických) významů u základních i u odvozených slov-termínů. Tento vývoj se odráží ve slovnících dalšího období.

 

B. Termíny v pojetí PS[13] a SSJČ[14]

Kdežto slovník Jungmannův a Kottův v podstatě jen registrují a dokládají nově vzniklé názvy, PS a SSJČ na základě obsáhlého materiálu zachycují diferenciaci významů, k níž postupně došlo. Lze to demonstrovat jak na slově krystalizovat, tak na [115]slově elektřina, jež jsou obsažena ve všech čtyřech (popř. pěti)[15] zmíněných slovnících.

Substantivum krystal i sloveso krystalizovat jsou v obou novějších slovnících přesně významově rozlišeny. Slovo krystal se ustálilo jako termín v mineralogii ve významu ‚útvar nerostu se zákonitou vnitřní stavbou‘, ve sdělovací technice jako ‚druh polovodiče‘ a v obchodní praxi jako ‚druh cukru‘.[16] K slovesné podobě krystalovat ve významu ‚měnit, měnit se v krystaly‘, uváděné staršími slovníky, přibývá varianta s příponou -izovat (se). U obou podob se vytváří přenesený význam ‚nabývat určité, jasné podoby, utvářet se, vyvíjet se, tříbit se‘ (dílo, myšlenka, názor krystalizuje), který má svůj původ v podstatě mineralogického a chemického procesu, totiž v tom, že roztok, směs přechází z beztvarého stavu do určité podoby, formy, že nabývá určitého (vyhraněného) tvaru. Zatímco PS ještě označuje tento význam jako přenesený, SSJČ ho uvádí už samostatně jako lexikalizovaný.[17] Označuje však podobu s příponou -ovat v tomto neodborném užití jako řidší. Význam je v lexikálním archívu ÚJČ bohatě doložen. První dva doklady pocházejí z r. 1859. U substantiva krystal jsou výpisky na přenesené užití mnohem pozdější (od r. 1903) a je jich podstatně méně.

Termín elektřina je v obou starších slovnících vyložen jako ‚elektrická látka‘. PS a SSJČ rozlišují několik významů: odlišují především fyzikální jev sám od energie elektrického proudu. Registrují však i přenesené užití slova. PS uvádí doklad ze S. Podlipské (1881):[18] Žil jsem v tomto vzduchu stále přesyceném elektřinou, SSJČ má spojení ovzduší plné elektřiny. Prvek napětí před vybitím (kumulace elektrického náboje) tvoří základ této (dnes již lexikalizované) metafory. Sloveso elektrizovat nacházíme u Jungmanna, u Kotta však v podobě elektřiti a elektrovati.[19] PS a SSJČ je vykládají na prvním místě jako ‚zavádět elektřinu (k pohonu apod.)‘. To je však význam pozdější (vystihovaný dnes většinou složeným slovesem elektrifikovat); první doklady v lexikálním archívu jsou z r. 1932 (M. Majerová, Přehrada) a z r. 1934 (časopis Přítomnost). Jako druhý význam uvádějí pozdější slovníky ‚uvádět v elektrický stav‘ (PS jen ‚léčit elektřinou‘). Tento význam je zřejmě nejstarší. V lexikálním archívu ÚJČ jsou první doklady z r. 1808 a 1812. K tomuto významu lze přiřadit i doklad z Jungmannova slovníku u zpřídavnělého trpného příčestí elektrisovaný (‚tato látka se v elektrisovaných tělích prudce pohybuje‘). Od uvedeného konkrétního významu se odvozuje třetí význam, abstraktní, totiž ‚uchvacovat, uvádět v nadšení, vzrušovat‘, tj. uvádět v určité napětí, ve stav, který lze přirovnat ke stavu elektrickému:[20] řečník elektrizoval posluchače, zpráva elektrizovala veřejnost. Abstraktní význam se vyvíjí téměř paralelně s konkrétním. První doklad elektrisovati se písněmi je z r. 1815, druhý elektrisující pohled z r. 1843. Dále dokladů přibývá a je jich v starším materiálu přes čtyřicet. Stejně převažují doklady na tento význam i v dalším materiále; poslední výpisky jsou až ze současnosti. PS označuje abstraktní význam ještě jako přenesený, SSJČ jej vykládá už jako lexikalizovaný s omezením na knižní oblast. Význam je doložen i u dokonavé podoby zelektrizovat.

[116]U slova mikroskop nové slovníky přenesené významy neuvádějí. Přenesené užití lze nalézt mezi staršími doklady lexikálního archívu. Živé je dosud[21] ve spojení vzít něco pod mikroskop (vedle vzít něco pod lupu), tj. ‚něco zevrubně ohledat a posoudit‘.

Zato u adjektiva mikroskopický vznikly vedle základního významu ‚prováděný mikroskopem‘ (např. mikroskopické zkoumání) dva přenesené významy. Co je vidět pod mikroskopem, je tak malé, že je to zrakem nezachytitelné, viditelné jen mikroskopem nebo jakoby mikroskopem. Odtud se odvozuje synonymní význam ‚malý, nepatrný‘ (např. mikroskopická dávka, tj. ‚velmi malá‘), poprvé doložený z J. Nerudy (1859). Protože však pod mikroskopem lze vidět mnohem více, podrobněji než pouhým okem, vyvinul se u tohoto slova i význam ‚velmi zevrubný, důkladný‘ (např. mikroskopické znalosti), poprvé doložený z časopisu Květy (1869). PS dokládá tento význam i u adverbia.

U slova telegraf kromě zmíněného již úsloví jako po telegrafu, tj. ‚rychle‘, nevznikl přenesený významový odstín sledovaného typu.[22] Zato však u adjektiva se vyvinuly odstíny ‚rychlý, stručný, úsečný‘ (např. telegrafický rozkaz, rozhovor, sloh).[23] Stejně je tomu u odvozených slov. Tento významový odstín se u adjektiva začíná vyvíjet na přechodu 19. a 20. stol. První doklad je z r. 1895, další z r. 1923; poté dokladů přibývá.

V časově přesnějším rozmezí můžeme sledovat vznik a vývoj přenesených determinologizovaných významů a odstínů u slov fotografie a film. Avšak i zde je třeba počítat s jistým odstupem nutným k rozšíření a užívání těchto vynálezů a pak teprve s jejich pronikáním do jazykového úzu. Rovněž nutno uvážit, že doklady tezaurované v lexikálním archívu ÚJČ představují případy jen relativně první, totiž jako první zde zachycené, excerpované.

První fotografie byla vytvořena r. 1839. Proto její pojmenování Jungmannův slovník ještě nemohl zachytit. Kottův slovník je jen registruje a jako pramen uvádí odborný slovník z r. 1853 (o. c. v pozn. 7). První doklad v lexikálním archívu (z r. 1855) se v podstatě s tím údajem shoduje. Přenesené užití je poprvé doloženo z r. 1860, a to ve významu ‚věrné vypodobení, zobrazení‘. Tento význam se vyskytuje i u adjektiva, adverbia a v PS rovněž u slova fotograf.

Sloveso fotografovat je doloženo v Kottově slovníku i v lexikálním archívu z r. 1860. První přenesené užití pochází z r. 1873, a to ve významu ‚přesně líčit, věrně zpodobovat‘. V pojetí SSJČ došlo na základě dalšího excerpčního materiálu v chápání tohoto významu k posunu od objektivního popisu, přesného líčení spíše k depreciativnímu odstínu až příliš věrného, otrockého zpodobování (‚skutečné umění nefotografuje‘).

Bohatou významovou specifikací prošlo slovo film. První jeho doklad je v lexikálním archívu ÚJČ z r. 1912 (tj. 17 let po vynálezu kinematografu, 14 let po prvním promítání krátkých filmů a 11 let po založení prvního stálého kina v Praze).

PS (1. díl 1935—7) uvádí souhrnně se zkratkou oboru čtyři významy termínu film: ‚celuloidový podklad citlivé vrstvy fotografické; celuloidový podklad s citlivou vrstvou; hotový obrázek fotografický na celuloidovém podkladu; zfilmovaný děj‘. Rozlišení je detailní, zejména první tři výklady jsou koncipovány odborně (patrně pod vlivem některého naučného slovníku). Avšak skutečnost, že slovník zachycuje i přenesené užívání tohoto výrazu s významem ‚řada obrazů a dějů rychle za sebou probíhající‘ (např. retrospektivní životní film), svědčí o živém a rychlém reagování uživatelů jazyka na tento nový vynález. Citovaný doklad pochází z r. 1930, ale v archívu je doloženo užití i z r. 1929.

SSJČ (1. díl 1958—1960) a Slovník spisovné češtiny (připravovaný v letech 1972—6) vystihují svými výklady slova film dnešní úzus lépe. V podstatě rozlišují: [117]‚list nebo pás s citlivou vrstvou‘, ‚řadu snímků na tomto materiále‘, ‚umělecké dílo takto podané‘, ‚umění zabývající se tvorbou těchto děl‘. Kromě toho uvádějí význam ‚tenký povlak na něčem‘, doložený poměrně pozdě (od r. 1934). Tento význam, působící jako druhotně odvozený, je ve skutečnosti později přejatý původní význam tohoto slova v angličtině (membrane, tj. ‚blána‘). K velké významové diferenciaci došlo též u slovesa filmovat. PS zachycuje jen jeden význam, totiž ‚natáčet film‘. Oba další slovníky rozlišují už tři významy navíc: ‚zachycovat na film‘ (např. filmovat přehlídku), ‚ztvárňovat ve filmu‘ (např. filmovat román), ‚hrát úlohu ve filmu‘. Kromě toho obsahují oba (stylisticky omezený) význam přenesený[24] (např. filmovat nemoc, zranění), odvozující se od okolnosti, že se při natáčení filmu něco předvádí, jako by to probíhalo ve skutečnosti, že se něco hraje, předstírá. (Podobná kontextová spojení existují u slovesa hrát, např. hrát uraženého.) Modifikovaný je tento význam u slovesa nafilmovat, kde jde o předstírání něčeho lepšího.

Lexikální archív ÚJČ poskytuje nejstarší doklad na základní význam slovesa filmovat z r. 1925. Další významy jsou doloženy v tomto pořadí: ‚zachycovat na film‘ (1935), ‚hrát úlohu ve filmu‘ (1940), ‚ztvárňovat ve filmu‘ (1942), ‚předstírat‘ (1955).

Podle dokladů proběhla významová diferenciace u substantiva v letech 1912 až 1929, u slovesa 1925—1955. Postupné obohacování o další významy odpovídá vývoji filmové produkce u nás.

Shrneme-li časové údaje u všech čtyř slov, vidíme, že přenesené významy u slov fotografie a fotografovat vznikly v poměrně krátké době (5 až 13 let), obsahově se proměňovaly a v oblasti umělecké kritiky se jich užívá dosud. U slov film a filmovat jsou doklady prvního přeneseného užití 17 až 30 let po prvních dokladech na konkrétní význam a v mluveném jazyce jsou živé do současné doby. I když nutno brát uvedené (z excerpce získané) časové údaje s jistou rezervou, přesto je zřejmo, že u popsaných čtyř termínů se začalo užívat jejich typických rysů k označování nových situací v rozmezí mezi 5 až 30 lety. (Viz tabulku, s. 119.) V materiále lze pozorovat, že v prvních letech je vytváření přeneseného významu bezprostřednější, živější.

Zbývající dva výrazy, totiž signalizovat a sondovat, se vyznačují některými zvláštnostmi. V lexikálním archívu ÚJČ jsou jako první doklady zachyceny přenesené abstraktní významy těchto sloves. Signalizovat je v přeneseném významu doloženo z G. Pflegera-Moravského (1862): „(vyšetřovaný) byl signalisován (policii)“ a z V. Hálka (1872): „každé vědecké kejchnutí signalisuje se … jako literární událost“. Konkrétní význam (signalisovat vlak) pochází až z r. 1878.

Sondovat je v přeneseném významu doloženo z F. X. Šaldy (1896): „dekadence je sondována v nové knize Macharově“ a z O. Theera (1903): „sondovat pohledem zpěvačku“. Konkrétní význam se dokládá až z 23. dílu Ottova slovníku naučného (1905), kde je vyložen jako ‚sondou vyšetřovat, pátrat‘. (Současně je tam zaznamenán i význam přenesený, totiž ‚vyzvídat na kom‘[25].)

Signalizovat znamená (už v Kottově slovníku, 3. díl 1882) ‚dávat signály‘, ale také ‚jimi něco oznamovat‘ (např. signalizovat praporky — signalizovat zahájení útoku). Jakmile se začalo užívat slovesa v kontextu bez zřejmých signalizačních prostředků (nebo s prostředky také v přeneseném smyslu), stalo se synonymem sloves oznamovat, naznačovat, upozorňovat (např. signalizovat vzestup zájmu, konec verše aj.). Dnes se ho [118]často užívá zejména i v lingvistické literatuře.[*] V lexikálním archívu doklady na přenesený abstraktní význam převažují. Překvapuje, že PS označuje tento význam jako řidší. SSJČ má už sloveso v tomto významu bez omezení. Obdobné přehodnocení lze pozorovat i u substantiva signál, užívaného ve významu ‚příznak, náznak‘. První dva doklady jeho přeneseného užití jsou z r. 1887 a z r. 1894.

Sloveso sondovat je poprvé zachyceno až v PS. Jeho odborný význam ‚vyšetřovat, zkoumat sondou‘, užívaný zejména v medicíně a v geologii, nabyl širší platnosti ‚zkoumat, zjišťovat, vyšetřovat‘ (např. sondovat mínění, možnosti). Dokladů je dostatek až do současné doby. V materiále se zřetelně vyděluje ustálené spojení sondovat půdu, poprvé doložené z V. Dyka (1925), později z diplomatické a politické oblasti. Patrně jde rovněž o vliv francouzštiny. Spojení se užívá v češtině i s dokonavými předponovými podobami slovesa, tj. vysondovat a prosondovat (půdu). Přenesené užití je doloženo i u substantiva sonda (od r. 1908). Ojediněle se v současném materiále (asi pod vlivem kosmických sond) vyskytlo expresívní metaforické spojení vypustit (první) sondu s významem ‚položit (hned, rychle apod.) otázku‘, ovlivněné nejspíše i expresívními významy sloves vystřelit (otázku), vyhrknout (omluvu) a frazeologismem vypustit z úst.

 

II. Termíny a otázka centra a periférie

Terminologické systémy jednotlivých oborů leží z hlediska celého lexikálního systému na jeho periférii. Jakmile přejdou některé termíny do běžného mimoterminologického užívání, dostávají se blíže k centru systému běžné slovní zásoby. Tato změna ve sféře jejich uplatňování je provázena formální a gramatickou adaptací termínů, počeštěním jejich podoby, zapojením do morfologického systému aj. Nejenže se základní (primární) významy termínů stávají běžnou součástí slovní zásoby národního jazyka, ale i od nich odvozené (sekundární) abstraktní významy pronikají k centru lexikálního systému nebo se mu přibližují, popř. pronikají do dílčích lexikálních subsystémů zvláštních.[26]

Různorodost a odstupňovanost tohoto přechodu se objeví zejména na homogennějším celku, např. na podsystému terminologizovaných sloves cizího původu, desubstantivních, s příponou -(iz)ovat.

Nejblíže centru se dostávají stylisticky neutrální samostatné sekundární významy terminologizovaných sloves, např. dirigovat (tj. ‚řídit, vést‘) práci, dramatizovat (tj. ‚činit dramatickým‘) vyprávění, sondovat (tj. ‚zkoumat, zjišťovat‘) postoje, názory, signalizovat (tj. ‚oznamovat, naznačovat‘) nedostatky, zájem aj.

Centru se přibližují významy téhož typu sloves, ale se stylistickým omezením. Do knižního subsystému přecházejí např. krystalizovat (tj. ‚vyvíjet, tříbit se‘: koncepce krystalizuje), elektrizovat (tj. ‚vzbuzovat nadšení, vzrušovat‘: myšlenka, zpráva elektrizuje), stimulovat (tj. ‚povzbuzovat‘: stimulovat k jednání) aj. Do hovorového subsystému patří ventilovat (tj. ‚veřejně, otevřeně projednávat‘: ventilovat otázky), filmovat (tj. ‚předstírat‘: filmovat práci, nemoc). K přechodové sféře patří významové odstíny, které se plně nelexikalizovaly, které se dosud pociťují jako přenesené, např. retušovat (tj. ‚přikrášlovat‘) skutečnost, magnetizovat (tj. ‚přitahovat, vábit‘) něčí pozornost, absorbovat (tj. ‚spotřebo/vá/vat‘) volný čas aj.

Na periférii zůstávají individuální užití, např. v současné době spojení jako: katapultovat se oknem ven, (na)programovat osud, zakódovat smysl díla[27] aj. Z těchto no[119]vých kontextových užití mohou, jak jsme v předchozí části již ukázali, vyrůst postupně i trvalejší významové odstíny nebo i významy.

 

III. Závěry

Předložená stať se zabývá abstraktními sekundárními významy a významovými odstíny termínů, které již delší dobu v jazyce existují. Jde o významy vzniklé a) metaforizací (např. koncepce krystalizuje, žít v ovzduší plném elektřiny, telegrafický sloh), b) generalizací (např. sondovat poměry, signalizovat nedostatky, dirigovat práci).

Přechodem termínů do mimoterminologického užívání dochází k jejich uvolnění z terminologických subsystémů (které jsou v rámci celého lexikálního systému blíže periférii než centru) a k jejich postupnému přehodnocování v slovní zásobě národního jazyka. Vznik abstraktních sekundárních významů dokazuje, že se termíny vžily, že zdomácněly. Základní (primární) významy termínů přecházejí do neutrální slovní zásoby národního jazyka, a tím do centra lexikálního systému. Do centra, popř. do dílčích lexikálních systémů, pronikají však také abstraktní sekundární významy odvozené od termínů.

 

Tabulka časových údajů o sledovaných termínech

Termín	Kottův slovník uvádí r.	Lexikální archív ÚJČ má excerpován(y) doklad(y) na
		základní význam z r.	přenesený význam z let
krystalizovat	neuvádí	1837	1859—1964
(krystal	1860)
elektřina	1831	1860	1878—1957
elektrizovat	(elektřiti)	1808	1815—1969
	1853
	(elektrovati)
	1865
mikroskop	1853, 1862*	1821	1849—1947
mikroskopický	1860	1838	1859—1950
			(nepatrný)
			1869—1968
			(podrobný)
fotografie	1853	1855	1860—1949
fotografovat	1860, 1862*	1860	1873—1950
telegraf	1872, 1876*	1815	1835—1958
telegrafický	1872	1834	1895—1965
signál	1860	1866	1887—1962
signalizovat	neuvádí	1878	1862—1976
sonda	1862, 1875*	1886	1908—1975
sondovat	1906**	1905	1896—1973
film	1897**	1912	1929—1963
filmovat	neuvádí	1925	1955—1975

* Kottův slovník uvádí dva prameny vydané v různé době.

** Není uvedeno ve slovníku, ale až v Třetím příspěvku k Česko-německému slovníku zvláště grammaticko-fraseologickému, Praha 1906.

 

[120]Proces změny termínů v netermíny se zejména ze sémantického hlediska a z hlediska dynamičnosti systému jeví jako determinologizace. Terminologický význam se stává méně určitým, obecnějším. Slova-termíny nabývají expresivity, větší asociační schopnosti a různorodější spojitelnosti v textech. Jde o opačný proces než u terminologizace, kde při přejetí slova běžné slovní zásoby do terminologické soustavy dochází k specializaci, zúžení významového rozsahu, k modifikaci a k ustálení vymezených významových prvků. Oba tyto procesy se projevují jako dvě dialekticky se doplňující tendence ve vývoji slovní zásoby, které vážou navzájem dílčí systémy terminologické se systémem (systémy) běžné slovní zásoby a působí jejich prolínání a vzájemné obohacování.

 

R É S U M É

Zum Einfluß der Fachterminologie auf die Nationalsprache

Der Artikel beschäftigt sich mit den begrifflichen sekundären Bedeutungen und Bedeutungsnuancen terminologischen Ursprungs, die schon längere Zeit in der Sprache leben.

Durch den Übergang der Termini in die Gemeinsprache begann ihre Herauslösung aus den terminologischen Subsystemen (die sich vom Standpunkt des ganzen lexikalischen Systems aus an seiner Peripherie befinden) und ihre Umwertung im Wortschatzsystem der Nationalsprache. Das Aufkommen der begrifflichen sekundären Bedeutungen beweist, daß sich die Termini in der Nationalsprache schon eingebürgert haben. Nicht nur die primären Bedeutungen der Termini gehen in den neutralen Wortschatz der Nationalsprache und dadurch ins Sprachzentrum über, sondern auch manche von den Termini abgeleitete begriffliche sekundäre Bedeutungen dringen ins Sprachzentrum ein.

Der Umwertungsprozeß der Termini darf, insbesondere vom Standpunkt der Semantik und Systemdynamik aus, als Determinologisierung gedeutet werden. Zusammen mit der Terminologisierung wirken diese beiden Prozesse wie zwei sich dialektisch ergänzende Tendenzen der Wortschatzentwicklung.

Slovo a slovesnost, volume 38 (1977), number 2, pp. 112-120

Previous Milada Hirschová: Vzájemné vztahy předpon a předložek ve vazbách s prostorovým významem (Na materiálu českého jazyka)

Next Karel Petráček: Staročeská milostná lyrika a středomořská tradice