dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Abrahamův dokladový slovník lingvistické terminologie

Jaromír Hník

[Chronicles]

(pdf)

Словарь цитат лингвистической терминологии Абрагама / Le dictionnaire documenté de la terminologie linguistique

R. R. K. Hartman rozlišuje celkem pět druhů slovníků lingvistické terminologie.[1] Mezi tři hlavní hlediska jeho třídění patří hledisko abecedního, resp. encyklopedicko-systematického řazení pojmů - termínů, dále hledisko jednojazyčnosti, resp. vícejazyčnosti slovníku a hledisko týkající se způsobu výkladu hesel: pojmy - termíny bývají buď vysvětleny shrnujícími definicemi, anebo doloženy citáty z vědecké literatury. Podle tohoto kritéria patří všechny slovníky uvedené v naší minulé recenzi[2] ke slovníkům se shrnujícími definicemi. Citátová vysvětlení hesel se v nich objevovala jen zřídka (snad s výjimkou slovníku Welteho).

Slovníků s výlučně citátovým výkladem hesel není mnoho;[3] souvisí to nepochybně s tím, že názory na jejich teoretickou koncepci a praktickou upotřebitelnost nejsou zcela jednotné. Podle E. Langa[4] měla by tvorba slovníků tohoto typu respektovat zvláště zásadu omezení výběru pojmů - termínů na jednu určitou teorii nebo školu a zásadu reprezentativnosti citátu. Jinak se takové slovníky mohou lehce stát nepřehlednými sbírkami spolu nesouvisejících citátů.

Na Langův slovník a jeho postuláty nyní programaticky navazuje nový dokladový slovník, který za spolupráce R. Elemy, R. Griesena, A. P. ten Cata a J. Koka sestavil W. Abraham, Terminologie zur neueren Linguistik, Germanistische Arbeitshefte, Ergänzungsreihe 1, Tübingen 1974, 555 s.

Již v úvodu se však čtenář dovídá, že v průběhu přípravných prací se sestavovatel a jeho spolupracovníci od své původní předlohy poněkud odchýlili a vytyčili si nové, „praktičtější“ cíle: upustili od zásady omezení na jedinou terminologii — slovník byl rozšířen mj. o „základní terminologii tradiční gramatiky“ (úvod, s. VII). „Spojením zavedené výuky gramatiky současné němčiny a terminologie historické filologie s pojmoslovím novější lin[175]gvistiky“ se má dosáhnout „didaktizace novější lingvistiky“ (s. VII). Vzhledem k okruhu uživatelů — slovník se obrací „jak k začínajícím, tak i k pokročilým lingvistům“ (s. VII) — se vedle citátových vysvětlení ve slovníku vyskytují i „parafráze a stručná (necitátová) vysvětlení“ (s. VII).

V teoretických úvahách o uspořádání hesel vycházejí sestavovatelé opět z principů Langových,[5] podle kterého má výběr a celkové řazení hesel sledovat dva cíle: ukázat místo vykládané teorie (v daném případě generativní gramatiky), resp. jejích variant v rámci známých lingvistických teorií a osvětlit vztah příslušného lingvistického pojmosloví k pojmovým soustavám sousedních disciplín (v daném případě k teorii automatů, teorii grafů atd.) (s. VIII). V Abrahamově slovníku „byla pozornost věnována generativní transformační gramatice a jejím variantám, pádové a závislostní gramatice, „přirozené“ logice, komponentové analýze, teorii mluvních aktů, důležitým styčným, resp. aplikačním oblastem teoretické lingvistiky, jako matematické lingvistice, psycholingvistice, sociolingvistice, naproti tomu se téměř nebo vůbec nemluví o glosematice, stratifikační gramatice, tagmémice a funkční gramatice“ (s. VIII).

Ve slovníku následuje za úvodem (s. VII až IX) a seznamem zkratek jmen badatelů, kteří citáty excerpovali (s. X), výběrová bibliografie děl uvádějících do moderní lingvistiky (s. XI až XII), dále seznam slovníků lingvistické terminologie (s. XIII) a seznam téměř 400 titulů, z nichž se citáty vyhledávaly (s. XV až XXXIV). Jsou tu zastoupeny speciální práce, jako časopisecké příspěvky, monografie, sborníky, ale i prameny víceméně sekundární, jako terminologické slovníky a úvody do lingvistiky, omezené bohužel na práce psané německy a anglicky. U několika děl je citován jak anglický originální titul, tak i jeho německý překlad. K vlastnímu slovníku lingvistické terminologie (s. 1—539) připojili sestavovatelé ještě anglicko-německý rejstřík pojmů - termínů (s. 539—555).

Abecedně řazený terminologický slovník obsahuje zhruba 2500 hesel. U nejčastějšího typu hesla je termín provázen anglickým nebo německým protějškem. Vlevo pod citátovou definicí se potom uvádí označení pramene, vpravo zkratka autora, který citát vyhledal, resp. parafrázoval; uživatel také zpravidla nalezne řadu odkazů k jiným heslům. Výběrová bibliografie se k jednotlivým heslům neuvádí. Citátová vysvětlení některých pojmů - termínů byla dodatečně rozšířena vlastními formulacemi sestavovatelů, jinde byl upraven i citát sám, jak na to upozorňuje i upravená citace pramene (např. „nach Bierwisch 1966b“). V malém množství případů udání pramene vůbec chybí — jde potom o definici shrnující, necitátovou, formulovanou sestavovateli slovníku (např. u hesel Formenausgleich, Kunstsprache, Litotes, logischer Schluss atd.). Výjimečně jsou pojmy - termíny vysvětlovány pouze příklady (např. heslo Kurzsatz příklady Ein Bier! gut so!). Zbývající hesla jsou doprovázena pouze (jedním nebo několika) odkazy.

Hlavní přednost dokladových slovníků spatřuje Abraham v „bezprostředně zjevné autenticitě definic a vysvětlení“ (s. IX). Citáty jsou však uváděny bez uvozovek. V úvodu se píše, že „citát ušetří čtenáři hledání termínu“, nebo jej naopak odkazuje k místu v literatuře, které je pro tento termín „relevantní“ (s. IX). To však pro náš slovník platí jen tehdy, pokud do „relevantní literatury“ zahrneme i literaturu sekundární, jako slovníky a díla uvádějící do lingvistiky. Sestavovatelé z ní načerpali značné množství citátů: např. na hesla začínající písmenem S připadá téměř 370 citátů s udáním pramene, z toho pochází zhruba jedna třetina (115) z pěti často citovaných sekundárních pramenů (Funk-Kolleg Sprache (40), J. Lyons, Einführung in die moderne Linguistik (29), G. Helbig, Kleines Wörterbuch linguistischer Termini (24), M. Ivić, Wege der Sprachwissenschaft (16) a J. B. Hofmann - H. Rubenbauer, Wörterbuch der grammatischen und metrischen Terminologie (6)). Protože však se slovník obrací mj. i k začátečníkům, nelze proti vhodně voleným citátům z glosářů lingvistické terminologie a dobrých úvodů nic namítat (i když vlastně už nejde o citáty, ale o jakýsi druh shrnujících definic). Pro začátečníky je i tato literatura relevantní. Podle sestavovatelů dávají citátové definice uvedené ve slovníku čtenáři možnost sledovat „modifikace pojmů ve stadiích modelu po sobě následujících“ [176](s. IX). Začátečník však může mít někdy nicméně potíže při hledání návaznosti jednotlivých citátových definic, neboť vedle teoreticky náročnějších citátů z primárních pramenů se ve stejném hesle mohou objevit i citáty z méně náročných zdrojů sekundárních. Ne vždy se také plně využívá speciální literatury monografické, uvedené vpředu v seznamu: např. u hesla Aspekt by se nutně měl objevit citát z monografie Anderssonovy.

Celkem lze říci, že odchylky proti původní Langově koncepci, ke kterým se sestavovatelé odhodlali s dobrým úmyslem rozšířit okruh čtenářů, nijak podstatně nesnižují hodnotu tohoto dokladového slovníku. Jisté však je, že základní struktura slovníku — terminologie generativní gramatiky — byla převrstvena řadou dalších, ne zcela rovnoměrně zastoupených terminologií. Drobnější nedůslednosti (např. nevyváženost některých hesel — jednořádkové heslo Silbe proti jedenapůlstránkovému heslu Wort aj.) lze v dalším vydání slovníku snadno odstranit.

Mezi 400 excerpovanými díly nalezne čtenář jen pět prací našich lingvistů a jediný článek sovětský (od V. M. Žirmunského). Sestavovatelé sice v úvodu výslovně píší, že systematické sovětské práce do slovníku pojaty nebyly (s. VII), přesto však by se mělo v dalším vydání k zásluhám našich a sovětských lingvistů přihlédnout. Proč např. nejsou hesla funktionale Satzperspektive a Satzperspektive, funktionale doložena citáty z německy a anglicky psaných prací E. Beneše, F. Daneše, J. Firbase nebo P. Sgalla, ale v jednom případě dokonce jen citátem z Helbigova terminologického slovníčku? Marxistické stanovisko se tak ve slovníku výrazněji uplatňuje pouze v citátech z prací badatelů NDR (z celkem 15 jmen tu uveďme alespoň G. Klause a M. Buhra a jejich Philosophisches Wörterbuch, Leipzig, 6. Aufl., 1969).

Na závěr knihy připojil Abraham anglicko-německý rejstřík pojmů - termínů (s. 539 až 555), který má zpřístupnit slovník také všem těm, kteří studují z anglicky psaných prací (s. 539). Sestavovatelé poznamenávají, že do hlavního seznamu termínů zahrnuli i některé původní anglické termíny (s. 539); jde o termíny, které v němčině zdomácněly ve své originální podobě. Jak však ukazuje srovnání se slovníkem Stammerjohannovým, není proces zdomácňování anglických termínů v němčině zdaleka ukončen (srov. např. lingvistické termíny focus, scopus aj., které Abraham proti Stammerjohannovi uvádí v pozměněné podobě (Fokus, Skopus)).

Uživatelům se tedy dostává do rukou slovník, který si na rozdíl od výlučně generativisticky orientovaných děl Welteho a (snad i) Palmatiera,[6] ale i velkých encyklopedií Lewandowského a Stammerjohanna neklade tak náročné cíle, který však pro svou šíři záběru a vesměs přístupnou formu citátů poslouží jak studentům všech filologických oborů, začínajícím lingvistům a středoškolským profesorům, tak i všem nelingvistům — odborníkům ze sousedních oborů — hledajícím pro určitý lingvistický pojem nebo termín rychlé vysvětlení.


[1] R. R. K. Hartman, More on Glossaries of Linguistic Terminology, Linguistische Berichte 21, 1972, s. 77.

[3] Patří k nim především slovník Hampův, Vachkův a také Emidia de Felice (bibliograf. údaje viz M. Dokulil - Al. Jedlička, O rozvoji práce v oblasti lingvistické terminologie, SaS 36, 1975, s. 224n.), dále slovník E. Langa Terminologie der generativen Grammatik (Terminology of Generative Grammar / Terminologija poroždajuščej grammatiki), Berlin, Arbeitsstelle Strukturelle Grammatik: Deutsche Akademie der Wissenschaften 1967 (Hektogramm) a R. Englera Lexique de la terminologie saussurienne (Committee on Linguistic Terminology), Utrecht and Antwerp 1968.

[4] E. Lang, Vorschläge für ein linguistisches Wörterbuch, Linguistics 37, 1967, s. 53.

[5] E. Lang, o. c., pozn. 3; podstatná část tohoto slovníku vyšla také v SSSR: „Slovar“ terminov poroždajuščej grammatiki, Problemy modelirovanija jazyka 3 (Učenyje zapiski Tartuskogo gosudarstvennogo Universiteta, vyp. 232), 176—213.

[6] R. A. Palmatier, A Glossary for English Transformational Grammar, New York 1973 (nám bohužel nedostupný).

Slovo a slovesnost, volume 38 (1977), number 2, pp. 174-176

Previous Karel Horálek: Věta a výpověď

Next Bohuslav Havránek: Slovo a slovesnost k 60. výročí VŘSR