dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Pragmatické modifikace slovesné sémantiky (Příspěvek k derivační typologii)

Vlasta Straková

[Articles]

(pdf)

Прагматические модификации глагольной семантики (Вклад в деривационную типологию) / Pragmatic modifications of verbal semantics (A contribution to the derivational typology)

1. V sémantické modifikaci sloves, k níž dochází při prefixaci, se výrazně projevují rysy, které nemají charakter ani vztahů místních, ani časových. Rovněž jejich interpretace není v literatuře zdaleka tak rozpracována (pokud se jim vůbec věnuje pozornost), jako je tomu u rysů s významem místním a časovým.

Máme zde na mysli zhruba tu oblast vztahů, o které mluví I. Poldauf (v souvislosti se syntaxí) jako o „třetím plánu“: „… The third plan has in it components which place the content of the sentence in relation to the individual and his special ability to perceive, judge and assess“ (1964, s. 242).

Na základě analýzy materiálu můžeme říci, že okruh těchto vztahů se nevyčerpává pouze plánem syntaktickým, nýbrž že vztahy tohoto druhu lze vysledovat i v systému derivačním.

Tyto námi zkoumané rysy jsou vázány na slovesa označující činnosti (nikoli vztahy a stavy), a to činnosti se zřetelem k určitému účelu a rezultátu. Je zde tedy implikován pojem optimálního děje. Se zřetelem k dějovému optimu se pak jednotlivé činnosti hodnotí (kladně či záporně). Soubor těchto rysů můžeme označit jako sémantické modifikace pragmatické.

2. V našem příspěvku chceme ukázat jednotlivé skupiny (prefigovaných) sloves se zřetelem k určitým sémantickým rysům, které jsou pro určitou skupinu charakteristické. V rámci každé skupiny budeme sledovat výběr prefixů, které — v souhře se sémantikou slovesného základu — dávají vzniknout odvozeným slovesům, jejichž sémantickou orientaci lze označit jako v širokém smyslu pragmatickou. Jednotlivé konfigurace rysů, jimiž jsou vytvářeny sémantické třídy sloves, pak shrneme do přehledné tabulky.

 

Sémantické skupiny sloves

(1) AG + REZ

Pojem děje (AG — agentivnost) a jeho rezultátu (REZ) je z hlediska pragmatického pojmem základním, a proto patří v sémantické analýze k nejdůležitějším. Přičítá se mu schopnost být konstitutivním prvkem gramatické opozice ve vidovém systému.

Rys REZ je slučitelný s velkou většinou slovesných dějů, avšak vystupuje u jednotlivých sémantických skupin sloves v různě modifikované podobě, s nestejnou výrazností a jednoznačností. Implicitně je rezultativní význam přítomen ve slovesech označujících dosažení hranice (místní, např. přiblížit se k domu, změnu vlastnosti, např. zeslábnout). Rezultativnost je v prvé řadě spojena s cílevědomou snahou, pohybem, činností; výsledek však může být i nežádoucí, nezamýšlený (rys INOPT), nemusí se realizovat v plném rozsahu (rys INKOMPLET), v náležité podobě (rys ERAT) apod. Explicitně je rezultativní význam jazykově stylizován ve skupinách dalších.

(2) AG + REZ + EF

Rezultativnost podmíněná (motivovaná) rysem EF (eficienčnost) je vlastní především derivačnímu typu sloves do- sja:: do- se (v ruštině s předložkou do): Liš’ by ljudi naučilis’ dumat’, a do pravdy oni dodumajutsja (Gor’kij). — A kdybys byl jak slunce stár, nedomyslíš se konců (Neruda).

Do této skupiny řadíme i slovesa označující činnost ‚získat‘: zavojevat’ - vybojovat (si), zarabotat’ den’gi - vydělat (si), vyigrat’ - vyhrát, vyrabotat’ - vypracovat, vychlopotat’ - vyběhat (si povolení), vytoptat’ // protoptať - vyšlapat (si cestičku).

[31](3) AG + REZ + EF + LIMIT

Význam rezultativnosti se zdůrazňuje zřetelem k určité hranici (rys LIMIT), např. hranici fyzických možností: proplyt’ (100 m) - uplavat, projechat’ (1000 km) - ujet; najezdit’ (… km) - najezdit, naletat’ (… km) - nalétat. Srov. též: unést, uvézt, utáhnout, uhrát. V ruštině analytický výraz, např. smoč’ povezti.

(4) AG + REZ + EF + LIMIT1 + LIMIT2

Hranice mohou být dvě (místní a časová): probežat’ km v … - zaběhnout km za …, proplyt’ za … - uplavat za … — V konfrontaci údajů o vzdálenosti a čase označujících sportovní rekordy nabývá rezultativnost velice konkrétní podoby.

(5) AG + REZ + EF + PRIOR

U sloves označujících činnost, v níž mohou soupeři měřit své síly (práce, sport, hra), nabývá rezultativnost podoby priority (PRIOR), např. perekričat’, pererasti, peresporit’, pereigrat’ // prevzojti v igre, perepet’, perepljasat’, pereščegoljat’; srov. též perepljunut’ (nespis.) - přetrumfnout. V češtině se v tomto významu rovněž užívá paralelní předpony pře-: překřičet, přerůst, přehlušit, přehlasovat (‚zaballotirovat’‘).

(6) AG + REZ + KOMPL + LIMIT

Konfigurace uvedených rysů vyjadřuje dosažení rezultátu kompletací (KOMPL) u sloves označujících činnost technickou: dovarit’1 - dovařit, dopisat’ // končit’ p. - dopsat, dosažat’ // končit’ s. - dosázet; srov. též: donosiť (rebënka) - donosit, doučit’ - doučit, doskazat’ - dovyprávět.

Lze říci, že v češtině je tato kategorie konzistentnější; českým derivátům v ruštině odpovídá často slovní spojení: domalovat - zakončit’ okrasku, dovírat (dveře) - (plotno) zakryvat’; jindy je analytické vyjádření pouze jednou z možností synonymního vyjádření: dotiskovat1 - 1. končit’ pečatat’; 2. dopečatyvat’ // dopolnitel’no pečatat’.

V obou jazycích se vyskytuje synonymita prefixů: dozrát//uzrát, dozret’//sozret’//pospet’.

(7) AG + REZ + INKOMPL + LIMIT + KOMPENZ

Porušení určité hranice (množství, času) může být substituováno (kompenzováno — KOMPENZ): napracovat (zameškané hodiny), nadehnat (zpoždění). Srov. též ojedinělé korespondence: podzarjažat’ (akumuljator) - dobíjet, podtaplivat’ - přitápět. Sem patří i české připojistit.

S kompenzací souvisí i význam ‚regenerační‘: otdyšat’sja - vydýchat se (po běhu), otležat’sja - vyležet se (po námaze), otležat’sja//otbolet’ - vystonat se, otospat’sja - vyspat se (po flámu); srov. též odreagovat se.

(8) AG + REZ + KOMPL + LIMIT

Nejvýraznější je význam inkompletivní u ruské předpony nedo- (vznikla fúzí dvou elementů): nedoponimat’. Čeština vyjadřuje začatý (a nedokončený) děj předponou roz-: rozdělat (několik věcí najednou), rozehrát (partii), rozepsat (dopis), rozešít (šaty), rozestavět (dům). V ruštině těmto českým derivátům odpovídají výrazy analytické načat’ delat’ … Srov. též česká substantiva typu rozestavěnost.

Pozn.: Významu inkompletivnímu jsou blízké významy dvojic, jako nadrezat’ - nakrojit, nadkusit’ - nakousnout; přistřihnout//sestřihnout (trochu) - podstrič’; popotáhnout - podvinut’//pododvinut’; podogret’//sogret’ - přihřát. Srov. též: poddimenzovat, podhuštěné pneumatiky.

(9) AG + REZ + ERAT + DEFIC

K této sémantické skupině patří několik derivačních typů: ogovorit’sja - přeřeknout se, oslušat’sja - přeslechnout se, opisat’sja - přepsat se; srov. též: ostupit’sja - špatně šlápnout//šlápnout vedle, obvesit’sja1 - zmýlit se při vážení, špatně vážit, obmerit’sja - zmýlit se při měření, špatně měřit; srov. též: prohádat - ošibit’sja; progovorit’sja - prořeknout se. V češtině též ojediněle předpona u-: uřeknout se, upísknout se (F. Slováček).

Deficitní význam (rys DEFIC) mají slovesa: zalečit’ bol’nogo - špatně léčit, zaprat prádlo - ‚špatným praním znehodnotit‘. Sem lze řadit též: kružki protekajut - tečou; [32]kryša protekajet, krany protekajut - střecha teče, střechou zatéká, kohoutky tečou. A v etom meste protekajet (neosob). Srov. též: prokluzovat (o kolech)//protáčet se (odb.) ‚buksovat’‘.

Poznamenejme zde, že rysy ERAT a DEFIC jsou slovotvorně relevantní např. i v němčině: sich versprechen, sich verschreiben, sich verschätzen; missbrauchen, Missglück, Missverständnis.

K deficitnímu významu řadíme i význam nadměrné konzumace, ztráty apod., např. prostříhat mnoho látky, prohospodařit mnoho peněz. U některých sloves s tímto významem česká předpona pro- odpovídá ruské: projíst - projest’, propít - propit’, prosoudit - prosudit’, prohrát - proigrat’, prokouřit - prokurit’1.

Vyskytuje se i korespondence předpon pro-:: s-: prosvítit - sžeč’. Často však českým prefigovaným slovesům odpovídají v ruštině výrazy analytické: promlsat - istratit’ na lakomstvo, prodělat (na něčem) - poterpet’//ponesti ubytok, prodlužit - oberemenit’ dolgami, proměřit (na látce) - sdelat’ ošibku pri izmerenii, provážit - poterjat’ pri razvešivanii. Sem též patří význam ztráty kvality, např. vyčichnout - vydochnut’sja.

(10) AG + REZ + INTAKT

Rezultát se nerealizoval v důsledku nedostatečné pozornosti k impulsu, event. v úmyslném ignorování či vyhnutí se činnosti (INTAKT). Např. sloveso obojti: Marfin’ku kojekak uspokoili otvetami na nekotoryje voprosy. Drugije obošli molčanijem (Gončarov). Též: obojti (zakon) - obejít; umolčat’ //hov. zamolčať čto - zamlčet nedostatky//pomlčet o nedostatcích; oslyšet prosbu - otkloniť č’ju pros’bu.

(11) AG + REZ + EVIT (PREVENT)

Prefixací může být vyjádřen i význam evitativní či preventivní: vyhnout se odpovědi - uklonit’sja ot otveta; ujet někomu - ujechat’ ot, uniknout pozornosti - uskol’znut’ ot vnimanija, uskočit otskočit’, odolat - ustojat’ pered čem; významově sem patří též čelit//vzdorovat - protivostojat’//soprotivljat’sja. Z hlediska typologie derivačních vztahů je třeba upozornit na to, že v češtině jsou tato slovesa spojena s předponou u-, z hlediska pádových kontrastů pak je specifikem češtiny dativ odlukový, který ruština nemá (podrobněji Straková, 1981).

(12) AG + REZ + MAX

Jako optimální může být v určitých případech hodnocena činnost, která dosáhla svého maxima. Maximalizace (totalizace) objektového zásahu může být vyjádřena předponami pro- (proimunizovat všechno obyvatelstvo), ob- (obejít všechny známé), po- (polepit celou stěnu plakáty), vy-//roz- (vyprodat, rozprodat všechno zboží). Tyto skupiny probíráme u kvantifikační modifikace.

Význam rezultativní je i u sloves označujících ‚usmrtit nebo poškodit jmenovanou činností‘, např. zabodat’ - ubodat, zadušit’//udušit’ - udusit, zajezdit’//zagnat’ - uštvat//uhnat (koně), zaščipat’ - uštípat; srov. též: utancovat - zatancovat’ do upadu, ukamenovat - zabit’//ubit’ kamnjami, umlčet - zastavit’ molčat’. Též: ischlestat’: Sestru nagajkami ischlestali, v bol’nicu legla. Sem lze řadit i Majakovského neologismus prozasedavšijesja ‚uporadovavší se‘.

(13) AG + (TEMP + EMOT +) SATIS

Význam satisfaktivní (SATIS — příjemná činnost v optimálním množství), podmíněná rysy TEMP (časová dostatečnost) a EMOT (subjektivní hodnocení kladné), realizují skupiny sloves s těmito předponami:

po-: :po- (refl.) pobesedovat’ - popovídat si, poplakat’ - poplakat si, popit’//vypit’ - popít si//napít se, pospat’//pospat si, pogovorit’ - pohovořit si, poležat’ - poležet si; srov. též: posvistyvat’ - pohvizdovat si, pochichikivat’ - pochechtávat se;

po-: : za-(refl.): potancevat’ - zatančit si, poplavat’ - zaplavat si, pobezdel’ničat’ - zalenošit si, pokoketničat’ - zakoketovat si, poplakat’ - zaplakat si//poplakat si, pofilosofstvovat’ - zafilozofovat si; sostrit’ :: zavtipkovat si;

na-(refl.) :: vy-(refl.): napljasat’sja - vytancovat se, našalit’sja - vydovádět se; srov. [33]též: Nemohl se na ni vynadívat ‚nagljadet’sja, nasmotret’sja‘. — Nemohl si ji vynachválit ‚Ne mog nachvalit’sja jeju‘.

(14) AG + REZ + MAX + EXCES

Nejvýraznější je excesívní význam u předpony pere-: : pře-: perepolnit’ - přeplnit, perekormit’ - překrmit, peredozirovat’ - předávkovat, perederžat’ - přeexponovat, perechladit’ - přechladit//podchladit, perejest’ čego//ob’jest’sja čego - přejíst se; analytické ekvivalenty mají česká slovesa předimenzovat (preuveličit’ masštaby), přetechnizovat (pereocenit’ značenije techniki), přefonetizovat.

(15) AG + REZ + MAX + EXCES + INOPT

Činnost v nepříjemném — excesívním množství označují slovesa jako narabotat’sja - nadělat se, naždat’sja kogo - načekat se koho//na koho, zaždat’sja (bez předm.) - načekat se; navydumyvat’sja glupotoj - navymýšlet se hloupostí, nagladit’ rubašek - nažehlit se košil; nanosit se vody, naběhat se po úřadech.

(16) AG + REZ + MAX + EXCES + INOPT + KONSEKV

Tato skupina označuje excesívní činnost vedoucí k nepříjemným důsledkům (KONSEKV):

iz-: : z-: izmučit’//isterzat’ - ztýrat, iznurit’ - zmořit, iskusat’ - zeštípat, ischlestat’ - zmrskat, izbit’//iskolotit’//pokolotit’ - zřezat (ve rvačce), izorvat’//porvat’ - zpřetrhat, istoptat’//vytoptat’//potoptat’ - zdupat, izognut’ - zprohýbat, ispačkat’//vypačkat’//zapačkat’ - zamazat, izborozdit’ - zbrázdit.

do- (refl.) : : analyt.: dobegat’sja do prostudy, dogovorit’sja do neprijatnostej. Čeština nemá paralelní derivační typ; potíže působí výklad ve slovnících, kde je třeba užívat opis jako přílišným si něco přivoditi, … tak dlouho, až

za- (refl.) : : u- (refl.): zapychat’sja - uřítit se, zamučit’sja//izmučit’sja - utrápit se, zapylit’sja (deS) - uprášit se, zabegat’sja//nabegat’sja//izbegat’sja - uběhat se; srov. též: upovídat se//umluvit se - nagovorit’sja, upít se.

Často se tento typ, v češtině produktivní, překládá do ruštiny výrazy analytickými: uřvat se - obessilet’ ot krika, uzívat se - ustat’ ot zevanija, uplakat se - izojti slezami, uchodit se - utomit’sja ot choždenija, ukřičet se - ochripnut’ ot krika, upracovat se - pereutomit’sja ot raboty.

Význam nežádoucího následku (INOPT, KONSEKV) mají i slovesa: přesedět si nohu - otsidet’ nogu, překlečet si nohu (neolog.), přefouknout (dechový nástroj) - produt’; prosidet’ (divan) - prosedět, proteret’ (kover), stoptat’ (podmetki) - prošlapat; srov. též: nadorvat’sja - ztrhat se těžkou prací.

(17) AG + REZ + OPT + INIC

Iniciační význam (INIC) vyjadřují slovesa s předponami za-, ob-, pri- v ruštině a předpona za- v češtině. Jde o činnost ‚učinit schopným provozu, náležité činnosti‘: zajezdit’1 (lošad’), obletat’ (samolet) - zalétat, pristreljat’ (ruž’jë) - zastřílet; srov. též: vžít se (o určitém výrazu) - vojti v upotreblenije (srov. slov. zaužívaný), zaběhat se (o člověku) - osvoit’sja (o stroji) - projti obkatku, zapracovat se - osvoit’ rabotu, zaškolit se - obučit’sja čemu.

(18) AG + REZ + OPT + REPRO

Význam reprodukce (OPT, REPRO — optimální napodobení vzoru) označují v ruštině slovesa s předponou s-, v češtině s předponou o-: skopirovat’ - okopírovat, sfotografirovat’ - ofotografovat, srisovat’ - obkreslit, spisat’ (u kogo-n.) - opisovat.

S významem reprodukce souvisí i představa „vzoru“: předcvičovat - pokazyvat’//demonstrirovat’ gimnastičeskije upražnenija, předkreslovat - risovat’ obrazec, předepisovat - vypisyvat’ obrazcy bukv, předehrát (dva takty) - igrat’ komu-n.

(19) AG + REZ + OPT + AKUR

„Akurátní“ (AKUR), totální provedení činnosti je spojeno především s předponou pro- v obou jazycích: prodiskutirovat’ - prodiskutovat, prodebatirovat’ - prodebatovat, prokal’kulirovat’ - prokalkulovat//vykalkulovat, provarit’sja - provařit se, propeč’ - pro[34]péct, prosolit’ - prosolit; srov. K. Čapek: Humor je sůl země a kdo je jím dobře prosolen, …, prosychat’//vysychat’ - prosychat//vysychat, pročitať//pročesť - pročíst, prosmotret’//osmotret’ (jaščik) - prohledat, promerit’//obmerit’ - proměřit (pozemek), progovorit’ (něco s někým), prokrachmalit’ - (řádně) naškrobit; dále sem řadíme slovesa jako: prorisovyvat’//vyrisovyvat’ - prokreslovat, promazat’//smazat’ - promazat, promyvat’ - promývat, propolot’ - proplečkovat, prosvečivat’ - prosvěcovat, pročerknut’ - proškrtnout, prokladyvat’//perekladyvat’ - prokládat (sklo papírem), proščupat’ - prohmatat, progret’ - prohřát; srov. též: prokrvit - usilit’ krovoobraščenije, prokádrovat1 (nespis.) - proverit’ anketnyje dannyje.

Uvedený význam vyjadřuje též předpona vy- a ojediněle i předpony jiné:

Ja s bol’šim interesom vyslušala doklad. Vystrojen prekrasnyj Dom kul’tury; též: vyrisovyvat’ (obrazcy bukv), otstukat’//vystukat’ (telegraf) - odklepávat, vyťukávat; rasklanivat’sja - uklánět se (na všechny strany), raschvalit’//kniž. voschvalit’ - vychválit, rasfrantit’sja - vyfintit se, rasprosit’ - vyptat se. Srov. též: nastrojený, naleštěné boty; slov. vypražený rezeň, vyoblékaný, vyobjímat; č. zulíbat.

(20) AG + REZ + OPT + KOORD

Konvergentnost ve smyslu koordinačním (KOORD — harmonie) označují slovesa jako: sblizit’sja - sblížit se, sžit’sja - sžít se, spet’sja - sezpívat se, sygrat’sja - sehrát se; srov. též secvičná.

(21) AG + REZ + OPT + DEL

Činnost deletivní (DEL — záměrné zrušení výsledku činnosti předchozí): raspečatat’ - rozpečetit, razmorozit’ - rozmrazit//odmrazit, raspachat’ - rozorat (meze). Je dáno pragmatickým zaměřením technické činnosti, že má charakter vratný (reverzní). Z hlediska praktických potřeb jsou důležité oba směry činnosti — jak fixační, tak deletivní, tj. zrušení výsledku činnosti předchozí, a to činností protisměrnou, protikladnou.

K vyjádření technického děje a jeho protikladu slouží v ruštině předpony za- : : raz-; v češtině je ve významu deletivním častá i předpona od-, v obou jazycích pak mezinárodní de-, dis-. Korespondence jiných předpon jsou řidší.

za- : :raz-

(a) Slovesa označující činnost technickou (manipulační): zavintit’ :: razvintit’, zakrutit’ :: raskrutit’, zatormozit’ :: rastormozit’.

(b) Slovesa označující činnost protektivní (‚opatřit něčím‘): zabintovat’ :: razbintovat’, začechlit’ :: rasčechlit’, zakuporit’ :: raskuporit’.

(c) Slovesa označující činnost zmatečnou nebo kamuflážní: zaputat’ :: rasputat’, zagadat’ :: razgadat’, zakoldovat’ :: raskoldovat’, zakabalit’ :: raskabalit’, zakrepostit’ :: raskrepostit’, zapakovat’ :: raspakovat’, zasekrečit’ :: rassekrečit’, zašifrovat’ :: rasšifrovat’//dešifrovat’.

Některé typy této účelové činnosti tvoří trojici za- : : raz-::pere- (srov. zde sub 22).

Jiné dvojice jsou méně frekventované: na-: :raz-: namagnitit’ :: razmagnitit’, nastroit’ :: rasstroit’, naladit’//razladit’; ob-: :raz-: oboružit’ :: razorušiť, osedlat’ :: rassedlat’; po-:: raz-: postelit’ :: rasstelit’; srov. též: zagrimirovat’ // nagrimirovat’ // podgrimirovat’ :: razgrimirovat’ (nalíčit :: odlíčit).

Reverzní charakter činnosti — směr a protisměr — uplatňující se v praktické činnosti, může být jazykovými prostředky ztvárněn různě:

(1.) jako morfosémantická opozice: na-: : od-, za-:: raz- (srov. též o-:: obez-, desubstantivní derivace);

(2.) jako pouze sémantická opozice: protiklad základního a deletivního děje se realizuje na lexikálně heteromorfním materiále. Proti morfosémantickým opozicím typu na-:: od-: nalakovat :: odlakovat, nabarvit :: odbarvit, nalepit :: odlepit máme sémantické opozice typu našít :: odpárat, připsat :: škrtnout. Deletivní činnost je zde označena jiným lexikálním základem;

(3.) realizuje se pouze deletivní (negativní) člen, např. raskulačit’, smestit’ (direktora).

[35]Srov. též degradovat, degenerovat; slovesa demilitarizovat, denacifikovat, determinologizovat mají své kladné protějšky. Deletivní význam může být vyjádřen jak prostředky slovotvornými, tak výrazem analytickým.

(22) AG + REZ + OPT + DEL + KOREKT

Korekce děje (KOREKT), tj. provést činnost znovu a lépe (adekvátněji): perešit’ - přešít, perevjazat’ - přeplést, pereodet’ - převléci, perestelit’ - přestlat, perekapyvat’ - překopávat (zahradu), pererabotat’//peredelat’ - přepracovat, peregruppirovat’ - přeskupit, pereključit’ - přepojit, pererisovat’ - překreslit, perestroit’ - přeladit, peremerit’ - přeměřit, perepisyvat’ - přepisovat, peresčitat’//podsčitat’ (den’gi) - přepočítat, perekvalificirovat’ - přeškolit, pereimenovat’ - přejmenovat; srov. též: přečíslovat - zanovo pronumerovat’.

(23) AG + REZ + KOMUN + RECIPRO

Slovesa charakterizovaná rysy KOMUN a RECIPRO označují děj se zřetelem k druhému aktantu. Jde o označení činnosti v širokém smyslu komunikativní: sojtis’ - sejít se, razojtis’ - rozejít se, dogovorit’sja - dohovořit se, otbit’sja ot vragov - ubránit se nepřátelům.

(24) AG + REZ + KOMUN + KOMIT

Činnost rovněž komunikativní, avšak nikoliv reciproční, nýbrž s jistou degradací jednoho z partnerů (KOMIT): poddakivat’ (komu) - přizvukovat komu; podmigivat’ komu - pomrkávat na někoho.

(25) AG + REZ + KOMUN + SUBVERZ

Jde o činnost nenáležitou, tajnou, nezákonnou (SUBVERZ): podslušivat’ (telef. razgovory) - odposlouchávat, podsmotret’ - odpozorovat, podskazyvat’ - napovídat, podmešat’ - (tajně) přimíchat; srov. též: proskol’znut’ - proklouznout, prokrast’sja - vkrást se.

(26) AG1 + REZ + KOMUN + KAUZ + PERSUAS + AG2

K sémanticky nejsložitějším patří slovesa s významem kauzativním a persuasívním; (jde o dva aktanty a dva děje AG1, AG2): rozesmát - rassmešit’, rozplakat - dovesti do slez. Význam PERSUAS se může projevit i s odstínem účelovosti: ugovorit’ - umluvit, uprosit’ - uprosit. Může jít o vliv ve směru pozitivním, např. přemluvit někoho, umluvit někoho, ale i negativním, např. rozmluvit někomu něco, vymluvit někomu něco (Straková, 1978).

 

3. Sémantické vztahy v oblasti pragmatické modifikace, podobně jako i v ostatních oblastech dané problematiky (podrobně Straková, rukopis práce) lze tedy interpretovat tak, že výběrem a adicí jednotlivých rysů (zde v počtu od 2 do 6) mohou vznikat (dílčí) sémantické třídy prefigovaných sloves, vymezené právě určitými konfiguracemi sémantických rysů. Těmto třídám pak odpovídají určité okruhy prefixů, jak jsme ukázali výše.

Závěrem podáme výčet jednotlivých konfigurací:

(1)

AG

+

REZ

 

(2)

AG

+

REZ

+

EF

(3)

AG

+

REZ

+

EF

+

LIMIT

(4)

AG

+

REZ

+

EF

+

LIMIT1

+

LIMIT2

(5)

AG

+

REZ

+

EF

+

LIMIT

+

PRIOR

(6)

AG

+

REZ

+

KOMPL

+

LIMIT

(6)

AG

+

REZ

+

KOMPL

+

LIMIT

(7)

AG

+

REZ

+

INKOMPL

+

LIMIT

+

KOMPENZ

(8)

AG

+

REZ

+

KOMPL

+

LIMIT

(9)

AG

+

REZ

+

ERAT

+

DEFIC

(10)

AG

+

REZ

+

INTAKT

(11)

AG

+

REZ

+

EVIT (PREVENT)

[36](12)

AG

+

REZ

+

MAX

(13)

AG

+

REZ

+

MAX

+

SATIS

(14)

AG

+

REZ

+

MAX

+

EXCES

(15)

AG

+

REZ

+

MAX

+

EXCES + INOPT

(16)

AG

+

REZ

+

MAX

+

EXCES + INOPT + KONSEKV

(17)

AG

+

REZ

+

OPT

+

INIC

(18)

AG

+

REZ

+

OPT

+

REPRO

(19)

AG

+

REZ

+

OPT

+

AKUR

(20)

AG

+

REZ

+

OPT

+

KOORD

(21)

AG

+

REZ

+

OPT

+

DEL

(22)

AG

+

REZ

+

OPT

+

DEL + KOREKT

(23)

AG

+

REZ

+

KOMUN

+

RECIPRO

(24)

AG

+

REZ

+

KOMUN

+

KOMIT

(25)

AG

+

REZ

+

KOMUN

+

SUBVERZ

(26)

AG1

+

REZ

+

KOMUN

+

KAUZ + PERSUAS + AG2

 

4. V naší práci jsme se pokusili všimnout si jedné dílčí otázky obecného problému, jímž je jazyková stylizace pragmatického aspektu jevů, a to na materiále prefigovaných sloves. Chtěli jsme ukázat tyto tři věci:

(1.) Dílčí oblast slovesné prefixace jeví výraznou tendenci vyjadřovat vztahy, které můžeme označit jako pragmatické, a jako taková pak může být považována za samostatnou oblast sémantické modifikace slovesa (vedle tradičně již uznávaných a významově výrazných oblastí modifikace lokální, temporální, event. kvantifikační).

(2.) Pomocí sémantických rysů (v jejich výběru a konfiguraci) lze vyčlenit jednotlivé sémantické skupiny.

(3.) Tato oblast slovesné sémantiky — byť i relativně samostatná — se utváří v sepětí se sémantikou skupin elementárních (lokální, temporální, kvantifikační).

Sémantická analýza není v současné etapě vývoje lingvistiky věcí snadnou; její složitost pak vzrůstá při pohledu konfrontačním (i když zase na druhé straně je konfrontační přístup pro vypracování metody v mnoha ohledech podnětný). Proto i jednotlivé skupiny, které jsme zde uvedli, zvláště pak některé z nich, mají obrysy méně jasné, jsou poměrně málo početné a mají fragmentární charakter. To pochopitelně analýzu komplikuje (je např. otázka, můžeme-li na základě výrazů, jako předvařená rýže, předvrtaný otvor, předklíčené brambory, předúčet, mluvit o nově se utvářejícím rysu). V každém případě zde lze mluvit spíše o tendencích než o zákonitostech. To je ovšem, jak známo, obecný charakter derivačního systému jako takového. Jak zdůrazňuje L. V. Ščerba (1974), „je třeba stále mít na zřeteli, že jasné jsou pouze mezní případy. Ty ostatní jsou již v primární oblasti — tj. ve vědomí mluvčích — nevyhraněné a nezřetelné“.

Domníváme se však — opět s odvoláním na Ščerbu (1974) — že „právě toto nejasné a utvářející se (podtrženo V. S.) by mělo lingvistu zajímat v první řadě“. Je to ostatně v plné shodě s obecnými zákony dialektiky lidského poznání.

 

LITERATURA

 

BUZÁSSYOVÁ, K.: Sémantická štruktúra slovenských deverbatív. Bratislava 1974.

GALLANT, J.: Russian verbal prefixation and semantic features. An analysis of the prefix VZ-. In: Slavistische Beiträge, Band 135. München 1979.

KUBRJAKOVA, Je. S.: Tipy jazykovych značenij i semantika proizvodnogo slova. Moskva 1981.

POLDAUF, I.: The third syntactical plan. Travaux linguistiques de Prague, 1, 1964, s. 241—255.

PROBLEME DER SPRACHLICHEN NOMINATION. Wissenschaftliche Beiträge der Karl-Marx-Universität. Leipzig 1982.

[37]SEKANINOVÁ, E.: Sémantická analýza predponového slovesa v ruštine a slovenčine. Bratislava 1980. — K tomu rec. M. Dokulil, SaS, 43, 1982, s. 144—151; V. Straková, ČsRus, 26, 1981, s. 228—230.

SKALIČKA, V.: Das Wesen der Morphologie und der Syntax. Slavica Pragensia, 2. AUC. Praha 1962, s. 123—127.

SKOUMALOVÁ, Z.: O komplexní analýzu verbální prefixace. In: Kapitoly ze srovnávací mluvnice ruské a české, 3. Praha 1968, s. 153—231.

STRAKOVÁ, V.: Ke kontrastivní morfosémantické analýze (na materiále verbální prefixace). In: Slovanské studie 1. Praha 1978, s. 151—226.

STRAKOVÁ, V. Argumentativní dialog a emocionalita. In: Otázky slovanské syntaxe IV/2. Brno 1980, s. 137—140.

STRAKOVÁ, V.: Pádové kontrasty (rusko-česká konfrontace). Slavica Slovaca, 1981, č. 1, s. 43—56.

STRAKOVÁ, V.: Sémantické obsahy a jejich morfematické strukturace (příspěvek k derivační typologii), rukopis monografie.

ŠČERBA, A. V.; cit. podle publikace B. Z. Bukčina - L. P. Kalakuckaja: Složnyje slova. Moskva 1974.

TOWNSEND, Ch. E.: A semantic profile of the Russian preverb u-. Folia Slavica, 2, 1978, č. 1—3, s. 331—339.

ULUCHANOV, I. S.: Slovoobrazovateľnaja semantika v russkom jazyke. Moskva 1977.

ZEMSKAJA, Je. A.: Voprosy izučenija pristavočnogo slovoobrazovanija glagolov v sovremennom russkom jazyke. Moskva 1952.

 

R É S U M É

La modification pragmatique de la sémantique du verbe (Contribution à la typologie dérivationnelle)

L’article concerne l’analyse sémantique componentielle; on soumit à l’analyse des dérivés verbaux (au préfix) qui expriment des différentes relations que l’auteur englobe dans la catégorie “relations pragmatiques” (au sens stricte).

La classification est basée sur le fondement matériel du russe et du tchèque contemporain. A l’appui de l’équivalence sémantique on analyse des groupes constitués par des traits sémantiques en question. Chaque groupe est constitué par un choix des traits distinctifs ainsi que par leur configuration. Dans le cadre du groupe sémantique, on poursuit le choix du préfix en russe et en tchèque. Aux cas individuels, on constate soit l’identité du préfix (vyslušat’ - vyslechnout), ou bien la différence (oslušat’sja :: přeslechnout se). En marge, on mentionne des corrélations comme oplotit :: obnesti zaborom (préfix :: syntagme). L’analyse sémantique du système dérivationnel s’occupe des questions de charactère typologique.

Slovo a slovesnost, volume 44 (1983), number 1, pp. 30-37

Previous Josef Štěpán: O pojmenování barev a jeho využití v současné češtině

Next Mikoláš Zatovkaňuk: O jednom typu jazykových kontaktů distančních