Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Konference o kultuře řeči v NDR

Zdena Palková

[Chronicles]

(pdf)

Конференция о культуре речи в ГДР / A conference on the culture of speech in GDR

Ve dnech 10.—12. dubna 1985 se uskutečnila v Halle (Saale) 14. konference věnovaná problematice kultury mluvené řeči, jejímž pořadatelem bylo pracoviště oboru Sprechwissenschaft na Univerzitě Martina Luthera v Halle. Konference se účastnilo více než 200 odborníků z NDR a dále hosté ze Sovětského svazu, NSR, Finska, Norska, Polska, Maďarska a Československa.

Konference úzce navázala na předcházející setkání v dubnu 1981 (viz SaS, 42, s. 349—351) a zachovala již osvědčené tematické i organizační uspořádání pracovního programu. Na dvou plenárních zasedáních byly předneseny referáty převážně hodnotící a výhledové. Ostatní příspěvky byly rozděleny do tří pracovních sekcí, jejichž problematika odpovídá základním tematickým okruhům oboru: (1.) obecné otázky působení mluveného projevu na posluchače, (2.) metodické problémy při rozvíjení mluvních schopností v mateřském jazyce a (3.) problematika vyučování němčině jako cizímu jazyku.

Úvodní plenární zasedání bylo věnováno výsledkům desetiletého vědeckovýzkumného projektu zaměřeného k problematice působení mluvených projevů na posluchače (Optimierung der sprechsprachlichen Kommunikation in der sozialistischen Gesellschaft), jehož koordinátorem bylo pracoviště v Halle. Stěžejní referát přednesl E. Stock, který shrnul přínos zkoumání v rámci úkolu pro jednotlivé aspekty metodiky oboru („Sprechwirkungforschung und Sprecherziehung“). Zabýval se zejména vztahem objektivního a subjektivního faktoru při hodnocení projevů a v souvislosti s tím i otázkou relativnosti jednotlivých dílčích zjištění. Další objektivizace vědeckovýzkumných postupů zůstává naléhavým požadavkem. — Z podobného stanoviska vycházel i referát G. Richtera, který analyzoval [350]pojem „Sprechwirkung“ vzhledem k obecnému pojmu percepce. — Další příspěvky se pak zabývaly výsledky dosaženými při zkoumání působivosti mluveného projevu z několika konkrétních aspektů: z hlediska hlasu a artikulace (J. Suttnerová, E. Stock), v oblasti rétoriky (G. Richter) a v oblasti uměleckého přednesu (E.-M. Krechová).

Druhé plenární zasedání, zařazené na závěr konference, přineslo jednak referáty obecnějšího charakteru, jednak příspěvky informativní. M. Kloster-Jensen (Norsko) se zabýval otázkou fonologických distinktivních protikladů z hlediska vývoje dětské řeči. — K problematice fonologie směřoval také příspěvek E. Ternese (NSR) věnovaný výslovnosti cizích vlastních jmen v němčině. — Značnou pozornost vzbudil dále referát G. Meinholda o problematice časového faktoru v procesu vnímání mluvené řeči. — G. Lindner se zabýval vztahem mimonormativních hláskových redukcí k umístění slabiky vzhledem k přízvuku. — Několik referátů bylo zaměřeno k problematice normy a kodifikace: H. Geissner (NSR) hovořil o sociologických aspektech při vytváření normy a při jejím zjišťování. — E.-M. Krechová zdůraznila variabilitu norem v závislosti na komunikačním záměru a situaci. — U. Stötzerová se zabývala dubletními formami ve výslovnosti cizích slov, jak se jich užívá v posledním vydání německého výslovnostního slovníku. — J. Lehtonen (Finsko) informoval o pozitivním rozvoji péče o mluvenou řeč ve Finsku od konce 60. let. — Učitelé němčiny jako cizího jazyka přivítali sdělení E. Stocka, že je do výroby připraven rozsáhlý zvukový materiál pro výuku německé fonetiky.

Střední část zasedání proběhla ve třech paralelních sekcích, v nichž bylo předneseno více než padesát příspěvků.

První sekce s názvem Sprechwirkungforschung dále rozvíjela problematiku, která byla předmětem prvního plenárního zasedání. Pozornost se soustředila zejména na to, jak působí jednotlivé zvukové kvality na hodnocení projevu ze strany posluchače (např. v referátu H.-J. Bastiana, S. Thielové) a jak lze toto působení samo o sobě zjišťovat (např. R. Thümová, B. Büky z Maďarska). Zastoupena byla i tematika dialogu (B. Thomas, J. Suttnerová), uměleckého přednesu (H. H. Schmidt, A. Schönfelderová), rozhlasové reportáže (N. Boikova, SSSR) a v neposlední řadě problematika mluvené řeči u dětí předškolního věku (např. L. Greifenhahnová, A. Nieberová).

Druhá sekce nazvaná Aktuelle Probleme der Sprecherziehung se zabývala převážně metodologickými otázkami při výchově aktivních mluvních schopností u různých typů mluvčích. Tak k problematice mluvního hlasu hovořil H.-J. Bastian, k metodice artikulačních cvičení H. Fiukowski, k problematice funkčního slyšení E. - M. Pfauová. Zvláštní pozornost byla jako vždy věnována výchově budoucích učitelů na školách různého stupně a typu (např. v referátech O. Preue, U. Wendlerové, P. Oehlschlägela). Silně zastoupena byla také problematika logopedická (např. J. Suttnerová, A. Leeutloffová, R. a V. Clausnitzerovy).

Třetí sekce nazvaná Probleme des Phonetikunterrichts byla tematicky nejméně homogenní. Základní, největší skupinu tvořily příspěvky k problematice výuky němčiny jako cizího jazyka. Pozornost byla věnována jak metodice výuky výslovnosti (např. U. Müllerová, Ch. Pfeiferová, W. Trenschel a další), tak i problematice srozumitelnosti a sociální přijatelnosti projevu cizince v němčině (např. G. Gügold, Ch. Gutowski,U. Hirschfeldová). — Dále sem byla zařazena problematika konfrontační. Tak např. v referátu R.-B. Fredrichové bylo provedeno srovnání střední hlasové polohy v němčině, maďarštině, češtině, polštině a ruštině. Konfrontační základ měly rovněž příspěvky zahraničních germanistů (L. Valackai z Maďarska, W. Miodek z Polska, A. Wodňanská z ČSSR). — Zvláštní skupinu tvořily příspěvky zahraničních odborníků, kteří se zabývali na materiálu svého vlastního jazyka otázkami z problematiky konference, např. referát I. Wachy (Maďarsko) a další příspěvky týkající se češtiny, s nimiž vystoupily J. Hůrková, R. Buchtelová a Z. Palková.

Úplné znění referátů z konference bude otištěno jako obvykle v samostatném čísle periodika Wissenschaftliche Beiträge Universität Halle/Wittenberg.

Slovo a slovesnost, volume 47 (1986), number 4, pp. 349-350

Previous Růžena Bergerová: Sovětská práce o typologii konstrukcí s predikátovými aktanty

Next Jan Petr: K novému vydání bulharské mluvnice Christaki Pavloviče