dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Německá konference o automatickém zpracování jazykových dat

Petr Piťha

[Chronicles]

(pdf)

Немецкая конференция об автоматической обработке языковых данных / A German conference on the automatic processing of the language data

Ve dnech 17.—21. 3. 1986 se konala v Biesenthalu u Berlína konference o automatickém popisu přirozeného jazyka, kterou pravidelně pořádá AV NDR jako pracovní poradu v rámci mezinárodní spolupráce RVHP. Kromě pracovníků z různých ústavů a vysokých škol v NDR zúčastnili se jí tentokrát zástupci ČSSR, SSSR a přizvaní experti z NSR, Francie a Švédska.

Podstatnou částí konference byly referáty o výzkumu prováděném v NDR. Z nich pak zásadní část tvořily referáty pracovníků z AV v Berlíně. Tato část programu dávala široký přehled o těch pracích na formálním popisu jazyka, které směřují k prakticky uplatnitelným aplikacím a jsou alespoň zčásti implementovány. Nejdůležitějšími jsou projekt automatické syntaktické analýzy vedený J. Kunzem v Institutu jazykovědy AV v Berlíně a dále syntaktická analýza věnovaná otázkám informačních systémů zpracovávaná v berlínském institutu kybernetiky a podobně zaměřená analýza se speciálním zřetelem k lékařským textům připravovaná na Humboldtově univerzitě v Berlíně.

Tematicky lze konferenci shrnout do následujících okruhů:

(1.) Nejvýznamnější byl okruh syntakticko-sémantické analýzy. O otázkách negace ve vztahu k aktuálnímu členění referoval H. Küstner, rozbor valence při vyjadřování množství podala I. Hoserová; D. Reimannová přednesla návrh zpracování vztažných vět. Syntaktickou analýzou koordinačních spojení se zabýval D. Koch. Problematiku valence se pokusil nově vidět J. Kunze v přednášce o možnosti popsat ji pomocí elementárních abstraktních predikátů. Postupy syntaktické analýzy tvořily podstatnou část příspěvků M. Thiela a H.-D. Luckhardta z univerzity v Saarbrückenu.

(2.) Druhým okruhem byly příspěvky o strategii v přístupu k automatické analýze jazyka. V tomto okruhu se mnoho debatovalo o výhodách různých programovacích jazyků a softwarového vybavení. Těchto otázek se, kromě již zmíněných západoněmeckých referátů, týkala především přednáška Ch. Boiteta, který předvedl nejnovější vylepšenou verzi strojového překladu v Grenoblu, a R. Henschela, který pojednal o systému GRACOLI, kterým je možno provádět transformace na grafech.

(3.) Poslední tematický okruh se týkal obecných otázek možností a mezí automatizace. Lingvistickou stránkou tohoto problému se zabývali P. Piťha a P. Sgall v přednášce věnované úrovním porozumění textu. Autoři odlišili jevy jazykové, které spadají do oblasti lingvistiky, od jevů psychologických a kognitivních, jejichž popis se sice k jazykovědě váže, ale patří již do oblasti jiných vědních disciplín. Popis i automatizace těchto vyšších úrovní porozumění je bezesporu ještě daleko obtížnější a také problematičtější. Z hlediska současného stavu počítačové techniky a společenských potřeb v technicky vyspělých státech se téže problematiky týkalo vystoupení H. Karlgrena ze Švédska. Autor upozornil na nebezpečí pseudopřirozeného jazyka, za který považuje verbalizaci umělého jazyka prostředky některého z přirozených jazyků. Dále se zabýval možností připravit takové automatizované systémy zpracování jazykových dat, které by byly tolerantní k určité míře chyb. Takové systémy by byly pro praxi výhodnější než systémy, které jsou sice velmi dokonalé, ale při své striktnosti příliš často narážejí na jazykovou nekvalitnost (chyby) zpracovávaného materiálu. Dokazoval, že snaha o dokonalost v normativním slova smyslu je ekonomicky náročná a při konfrontaci s velkou pokleslostí úzu i nevýhodná. „Netolerantní“ počítačový systém se přes své vysoké kvality vyřazuje z běžného užívání, protože „nadřazeně“ odmítá běžně tvořené texty pro chyby, které každý člověk ve snaze pochopit sdělovanou informaci dovede překročit, resp. přijmout. V podstatě podobnou, ovšem ve zcela jiné úrovni vedenou úvahu přednesl R. G. Kotov, který informoval o výsledcích výzkumu odborné (pokleslé) řeči odborníků stojících v novém jazykovém prostředí při používání počítačů. Tento odborník vidí budoucnost aplikací v přijetí takových nových odborných stylů. K těmto referátům se družil i přehled o počítačovém vybavení páté generace a projektech strojového překladu v Japonsku, který přednesl B. Gross. V referátu bylo upozorněno na zajímavé demografické a sociologické souvislosti dnešní elektroniky.

(4.) Otázky popisu lexika a problematika [76]frekvenční zůstaly na okraji této konference. Výstavbou lexikonu v počítači se zabývala R. Steigerová a otázkami popisu slovní zásoby arménštiny (s důrazem na valenci, sémantické konotace a frekvenci) J. Manukjanová.

Časově nepřetížený program konference a účast zúžená na zainteresované pracovníky umožnily, aby se prosadil její pracovně debatní charakter. Domníváme se, že podobná pracovní setkání jsou velmi přínosná, jejich výsledky by měly vždy být alespoň stručně zveřejněny.

Slovo a slovesnost, volume 48 (1987), number 1, pp. 75-76

Previous Otakar Šoltys: Celostátní stylistická konference v Bratislavě

Next Jasňa Šlédrová: O jednání 5. pražské mezinárodní konference psychologů