dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

O přejatých slovech v češtině z hlediska kvantitativního

Marie Těšitelová

[Articles]

(pdf)

О заимствованных словах в чешском языке с квантитативной точки зрения / On the loan-words in Czech from quantitative point of view

Přejatým slovům v češtině byla dosud věnována pozornost z mnoha aspektů kvalitativních (nejnověji srov. Filipec - Čermák (1985), dříve např. Šmilauer (1972), Havránek (1966) aj.); chyběl však pohled z hlediska kvantitativního. Je obecně známo, že slova přejatá, na něž se v tomto článku omezuji (srov. dále), představují relativně významnou a značně pohyblivou část slovní zásoby, jejíž postižení není vždy snadné ani jednoznačné. Souvisí to jednak s tím, že samo pojetí slova přejatého není jednotné, a to vzhledem jak ke slovům domácím, ev. zdomácnělým na straně jedné, tak i ke slovům cizím, „citovaným“, ev. ke stupni jejich přejetí se zřetelem k jejich adaptaci fonetické a morfologické na straně druhé. Úkolem tohoto článku není řešit pojetí slova přejatého, nýbrž ukázat, jak se slovo přejaté v pojetí dosavadní lexikografické praxe projevuje v současném českém textu z hlediska kvantitativního. Máme-li k tomu využít metody statistické, je třeba, abychom měli k dispozici co možná jednoznačně definovanou jednotku souboru a dostatečně rozsáhlý materiál, korpus, na jehož základě fungování jevu v textu budeme kvantifikovat.

Vzhledem k těmto metodologickým požadavkům jsem postupovala takto:

(1.) Jednotku souboru jsem zvolila ve shodě s pojetím Slovníku spisovného jazyka českého (1960—1971; dále SSJČ). Za slovo přejaté tedy považuji lexikální jednotku, u níž je v SSJČ uveden (v závorce) její původ. Vzhledem ke kvantitativnímu zpracování materiálu zjednodušila jsem (ve srovnání s SSJČ) rozlišování různých stupňů přejetí tak, že jsem nediferencovala slova přejatá, která se už stala součástí české slovní zásoby, od slov, která byla nově utvořena z cizích slovních základů. Např. slovo škola bylo vzato jako přejaté z latiny stejně jako slova plán, plánovaný, plánovat apod., kde jde o slova nově utvořená z latinského základu. V tomto článku zůstávám u základního rozlišení přejatých slov podle jejich původu. Nechávám při tom stranou slova dnes už natolik zdomácnělá, že ani SSJČ jejich původ neuvádí, srov. např. slova přejatá v době obrození, jako je substantivum vzduch (z ruštiny), věda (z polštiny) apod. Kromě toho diferencuji slova přejatá od slov cizích v užším slova smyslu, resp. od tzv. slov citátových, která i analyzovaný materiál (korpus, srov. dále) ponechal stranou.

Zvláštní problematiku při stanovení jednotky souboru slova přejatého představují obecná slova utvořená od jmen vlastních, srov. např. volt (podle osobního vl. jména A. Volty), olympiáda (podle místního vl. jména v Řecku), rentgenový (podle osobního vl. jména W. C. Roentgena), vídeňský, pařížský apod. (od místních vl. jmen) apod. Tato slova se mezi přejatá slova v češtině započítávají (ve shodě se slovenským slovníkem cizích slov, Ivanová-Šalingová - Maníková, 1979), uvádějí se jako samostatná skupina (srov. dále), ale podrobněji je v tomto článku neanalyzuji.

Stranou byla ponechána vlastní jména osobní i místní i přídavná jména přivlastňovací od nich utvořená; představují zvláštní problematiku a jejich počet je v našem případě zanedbatelný, zejména u přídavných jmen přivlastňovacích.

(2.) K svému výzkumu jsem využila materiálu (korpusu) založeného na frekvenčním principu. Jsou to:

a) První část českého frekvenčního slovníku (Jelínek - Bečka - Těšitelová, 1961; dále FSČ), tj. prvních 10 000 nejfrekventovanějších slov v češtině. U každého přejatého slova v nich obsaženého byla uvedena jeho frekvence ve dvou základních funkčních stylech: (1.) ve stylu uměleckém (dále US), ve FSČ skupiny A—D, (2.) ve [112]stylu věcném (dále VS), ve FSČ skupiny E—H. Z celého korpusu FSČ 1,623 527 slov připadá na US 986 365 slov (tj. 60,75 %), na VS 637 162 slov (tj. 39,25 %).

b) Frekvenční slovník češtiny věcného stylu (Těšitelová a kol., 1983; dále FSVS), který je založen na korpusu 540 000 slov (z publicistiky 180 000 slov, z odborné češtiny 300 000 slov, z administrativy 60 000 slov). Počet slov různých (9663) byl doplněn na 10 000 podle retrográdního slovníku češtiny (Těšitelová - Petr - Králík, 1986), aby byla zajištěna maximální srovnatelnost s FSČ (srov. sub a).

I. Frekvence slov přejatých vzhledem k jejich původu

Kvantitativní analýza materiálu FSČ ukázala, že v 10 000 nejčastějších slov v češtině jsou přejatá slova podle původu rozložena takto:

 

Jazyk

Abs. fr.

Rel. fr.

Kum. rel. fr.

latina

 

523

 

 

40,73

 

 

40,73

 

řečtina

 

288

 

 

22,43

 

 

63,16

 

němčina

 

171

 

 

13,32

 

 

76,48

 

francouzština

 

152

 

 

11,84

 

 

88,32

 

italština

 

36

 

 

2,80

 

 

91,12

 

angličtina

 

30

 

 

2,34

 

 

93,46

 

ruština

 

10

 

 

0,78

 

 

94,24

 

ostatní jazyky

 

29

 

 

2,26

 

 

96,50

 

propria

 

45

 

 

3,50

 

 

100,00

 

Σ

 

1284

 

 

100,00

 

 

Tab. č. 1

 

K tomu porovnejme původ u prvních 10 nejčastějších přejatých slov v češtině:

(1.) škola (1129)[1] z latiny, (2.) plán (727) z latiny, (3.) motor (701) z francouzštiny, (4.) republika (678) z francouzštiny, (5.) farma (545) z latiny, (6.) politický (467) z řečtiny, (7.) sociální (461) z latiny, (8.) sovětský (447) z ruštiny, (9.) historický (437) z řečtiny, (10.) kapitál (422) z italštiny atd.

Z tab. č. 1 vyplývá — a celkem to potvrzuje už prvních 10 nejčastějších přejatých slov ve FSČ —, že nejčastějšími zdroji přejetí slov v češtině jsou latina a řečtina; asi v 63 % jde tedy o tzv. internacionalismy, srov. např. prvních 10 nejčastějších slov přejatých

z latiny: vedle slov škola, plán, forma, sociální (srov. výše) jsou to kultura (419), revoluce (406), reakce (355), ventil (333), funkce (327), kulturní (302) atd.;

z řečtiny: vedle slov politický, historický (srov. výše) jsou to metoda (416), demokratický (362), politika (356), organizace (343), demokracie (336), problém (330), psychologie (330), teorie (312) atd.

Jde tedy o slova, která se týkají převážně problémů ekonomických, politických, kulturních, problematiky vědy a techniky.

Mimořádně vysokou frekvencí se tu vyznačuje slovo škola. Souvisí to podle mého názoru jednak s tím, že toto slovo už většinou necítíme jako přejaté a zacházíme s ním víceméně jako se slovy zdomácnělými, popř. i domácími, jednak s tím, že je to slovo do značné míry podmíněné původním posláním FSČ, tj. pomáhat ke zlepšení vyučování českého jazyka na škole, což mělo [113]pochopitelně velký vliv na výběr materiálu s touto tematikou. — Rovněž frekvence slova ventil je do značné míry závislá na tematice vybraného textu v korpusu. Naše tvrzení podporuje frekvence prvních 10 nejčastějších slov přejatých ve FSVS:

(1.) socialistický (606) z latiny, (2.) organizace (590) z řečtiny, (3.) materiál (471) z latiny, (4.) teorie (457) z řečtiny, (5.) problém (445) z řečtiny, (6.) proces (429) z latiny, (7.) funkce (428) z latiny, (8.) plán (397) z latiny, (9.) forma (378) z latiny, (10.) sovětský (376) z ruštiny atd.

I když převládá odborný charakter těchto slov, srov. slova přejatá z latiny a řečtiny, která se po stránce sémantické a často i formální shodují s nejčastějšími slovy ve FSČ, slovo škola se tu mezi nejčastější nedostává; svou frekvencí (369) celkem nevybočuje z hodnot frekvence u slov přejatých ve FSVS. Slovo ventil má tu frekvenci relativně velmi nízkou (9).

Pokud jde o živé jazyky, čeština — podle tab. č. 1 — nejčastěji přejímá slova z němčiny (asi 13 %) a francouzštiny (asi 12 %).

Z němčiny jsou to nejčastěji slova jako: válec (396), kuchyň (206), havíř (198), říš/e (190), role (155), židle (140), krám (140), farář (139), rys (124), pár (123) atd.;

z francouzštiny slova jako: motor (701), republika (678), poezie (255), moderní (227), dáma (196), kamarád (187), tendence (177), ministr (176), buržoazie (151), kontrola (132) atd.

Necháme-li stranou slovo válec, které je do značné míry podmíněno tematikou textu zařazeného do materiálu (ve FSVS má relativně mnohem nižší frekvenci (24), srov. i výše), slova přejatá z němčiny patří většinou do slovníku jazyka stylu hovorového, řidčeji odborného. Naproti tomu slova přejatá z francouzštiny mají ráz více odborný; svou sémantikou patří většinou do oblasti státního zřízení, kultury, politiky apod. I zde však slovo motor má relativně vysokou frekvenci vlivem materiálu (srov. výše), ačkoli patří jistě k jádru slov z oblasti techniky (srov. jeho frekvenci (121) ve FSVS).

I když zatím počítám v češtině s posledním přejetím slova, zaslouží zmínky, že u slov přejatých jak z němčiny, tak i z francouzštiny jde velmi často o slova, která jsou sama přejatá, a to zvláště z latiny, srov. kuchyň, židle, pár v němčině, slova republika, ministr ve francouzštině apod. V přejetí slov z němčiny a francouzštiny obráží se nepochybně souvislost s vývojem naší státnosti v letech 1918—1945 (materiál FSČ pochází z let 1940—1950). Stále do jisté míry obranný postoj k němčině se v zásadě projevuje relativně omezeným počtem slov z ní přejatých, naproti tomu poměrně velký počet slov přejatých z francouzštiny souvisí zřejmě i do značné míry s naším vztahem k Francii v období první republiky (1918—1939).

Slova přejatá z jazyků klasických, z latiny a řečtiny, i z jazyků moderních, z němčiny a francouzštiny, pokrývají 88 % nejčastějších slov přejatých v češtině (srov. tab. č. 1). Zbytek přejatých slov pochází z živých jazyků; zvláštní zmínky zaslouží slova původu italského (asi 3 %). Z nich nejčastější se týkají peněžnictví (srov. např. kapitál (422), kapitalista (242), milión (197), banka (115) apod., ale i stavitelství, umění, zvl. hudby, např. palác (106), vila (92), opera (53), komediant (48), galérie (36) apod.). — Slova přejatá z angličtiny (ve FSČ 2,34 %) sémanticky patří většinou do oblasti vědy, umění, zejména však sportu, srov. test (143), film (86), sportovní (54), sport (50) apod. — Víceméně historicky podmíněná jsou slova přejatá do 50. let z ruštiny, srov. sovětský (447), car (41), ale i čaj (56), samo přejato z čínštiny, apod. — Asi přes 2 % přejatých slov se hlásí k 12 jazykům (od slovenštiny a španělštiny přes arabštinu a hebrejštinu až po turečtinu); jejich frekvence je však velmi malá, 4 až 1.

Jak přehled jazyků, z nichž se v češtině slova nejčastěji přejímají, tak i ukázky nejčastějších slov přejatých z různých jazyků se vyznačují některými rysy, zvláště pokud jde o odbornost, které nás vedou k tomu, abychom diferencovali frekvenci slov přejatých v jazyce stylu uměleckého (US), tab. č. 1a, a věcného (VS), tab. č. 1b.

 

[114]Jazyk

Abs. fr.

Rel. fr.

Kum. rel. fr.

němčina

 

144

 

 

34,04

 

 

34,04

 

latina

 

110

 

 

26,01

 

 

60,05

 

francouzština

 

62

 

 

14,66

 

 

74,71

 

řečtina

 

40

 

 

9,46

 

 

84,17

 

italština

 

19

 

 

4,49

 

 

88,66

 

angličtina

 

13

 

 

3,07

 

 

91,73

 

ruština

 

5

 

 

1,18

 

 

92,91

 

ostatní jazyky

 

17

 

 

4,02

 

 

96,93

 

propria

 

13

 

 

3,07

 

 

100,00

 

Σ

 

423

 

 

100,00

 

 

Tab. č. 1a

 

Jak je z tab. č. 1a zřejmo, v jazyce stylu uměleckého v češtině se nejvíce slov přejímá z němčiny (v 34 %). Konstatovali jsme, že jde převážně o slova běžného hovorového jazyka (srov. slova kuchyň, havíř, židle, krám apod.). Jsou to slova, která jsou i v němčině slovy často přejatými, srov. např. slovo cirkus (92) přejaté z latiny, slova princezna (79), tanec (77) přejatá z francouzštiny, slovo bilance (76) přejaté z italštiny, cukr (65) z orientálních jazyků apod. Vedle starých přejetí z němčiny do češtiny jako slova policista (31), oberst (15) aj. jsou tu i slova např. z druhé světové války jako gestapo (44), nacistický (39), hovorové gestapák (16) apod. Tyto příklady ukazují, jak se např. nové skutečnosti v životě národa obrážejí ve vrstvě slov přejatých a jak z ní se změněnou politickou situací apod. odcházejí.

Druhým jazykem, z něhož se v češtině uměleckého stylu slova přejímají nejčastěji, je latina (v 26 %); spolu se slovy přejatými z němčiny jde asi o 60 % slov přejatých vůbec v jazyce uměleckého stylu (srov. frekvenci přejatých slov v češtině, tab. č. 1). Jsou to slova jako koruna (266),[2] zvl. ve významu ‚jednotka měny’, doktor (217), císař (237), mistr (147), kapsa (189), minuta (115), produktivita (147), verš (128), kancelář (118), scéna (98) apod. Běží — jak zřejmo — většinou o slova původně odborná, která se však hojným užíváním dostala do obecného povědomí. Potvrzuje to i srovnání se slovy přejatými z latiny ve FSČ (tab. č. 1); mají výrazně odborný charakter. V jazyce uměleckého stylu jsou tato slova sice doložena, ale v daleko menší míře; např. i samo nejčastější slovo škola (1129) je v jazyce stylu uměleckého doloženo 290× (tj. jen v 26 %), kdežto v jazyce stylu věcného 939× (tj. v 74 %), k tomu srov. dále. Slovo koruna (298), tj. v jazyce uměleckém nejčastější slovo přejaté z latiny, se tu vyskytuje 266× (tj. v 89 %), v jazyce stylu věcného 32× (tj. v 26 %). Při přejímání slov existují tedy rozdíly v tom, z kterých jazyků se slova přejímají, ale i přejetí jednotlivých slov se liší podle toho, jde-li o jazyk stylu uměleckého nebo věcného, resp. podle charakteru funkčního stylu. Platí to ovšem nejen pro slova přejatá z latiny, ale i pro slova přejatá vůbec. Tak u přejetí z němčiny např. slovo kuchyň (206) nacházíme v jazyce stylu uměleckého 188× (tj. v 91 %), v jazyce věcného stylu 18× (tj. v 9 %); s klesající frekvencí rozdíly v užívání přejatých slov se zřetelem k funkčnímu stylu většinou rostou, srov. např. slovo židle (140): ve stylu uměleckém je nacházíme 132× (tj. v 94 %), ve stylu věcném 8× (tj. v 6 %) apod.

Uvedený způsob přejímání slov platí i pro třetí jazyk, z něhož se v jazyce stylu uměleckého v češtině slova nejčastěji přejímají — pro francouzštinu (v 15 %). [115]Nejčastěji přejatá slova z francouzštiny v jazyce uměleckého stylu jsou např. dáma (176), kamarád (159), cigareta (83), lampa (82), klavír (71), metr (36), sál (43), park (38), uniforma (43), maska (40) apod. Jsou to většinou slova z běžného hovorového jazyka (srov. výše slova přejatá z němčiny), týkají se společnosti, způsobu jejího života, prostředí apod. I tato slova jsou ve francouzštině často přejatá, srov. slovo kamarád (ze španělštiny), cigareta (z indiánských jazyků), lampa (z němčiny) apod. Přejetí jednotlivých slov vzhledem k funkčnímu stylu se ovšem liší, srov. např.: slovo dáma (196) je v jazyce uměleckého stylu doloženo 176× (tj. v 90 %), ve věcném stylu 20× (tj. 10 %); slovo kamarád (187) v US 159× (tj. 85 %), ve VS 28× (tj. 15 %) apod.

Téměř o polovinu méně (9 %), než tomu bylo v češtině vůbec (srov. tab. č. 1), vyskytují se v češtině uměleckého stylu slova přejatá z řečtiny, srov. slova jako auto (90), tón (101), anděl (103), trůn (60), fotografie (40), telegram (35), drama (27), komedie (46), gymnázium (27), tragický (25) apod. Jako u slov přejatých z latiny převládají tu slova odborná, která se častým užíváním dostala do našeho povědomí; jejich odborný charakter je tu výraznější, jak možno doložit i početně, srov. např. nejčastější slovo auto (140), které je v jazyce uměleckého stylu doloženo 90× (tj. v 64 %), ve stylu věcném 50× (tj. v 36 %); slovo tón (133) v US 101× (tj. v 76 %), ve VS 32× (tj. v 24 %); fotografie (59) v US 40× (tj. v 68 %), ve VS 19× (tj. v 32 %) apod.

Z ostatních živých jazyků se v jazyce uměleckého stylu v češtině početně výrazněji prosazují přejetí z italštiny (asi 4 %), zejména slova z oblasti architektury, obchodu, dopravy, umění apod., srov. palác (90), vila (84), karta (81), pošta (52), firma (42) apod. — Slova přejatá z angličtiny (asi 3 %) se hlásí do oblasti dopravy, umění, sportu apod., srov. vagón (55), tramvaj (36), filmový (24) apod. — Slova přejatá „z jiných jazyků“ jsou např. slova káva (69), kavárna (22) původu arabského, přejatá do češtiny z polštiny, ev. z maďarštiny. — Všechna uvedená slova jsou v češtině vůbec většinou doložena, ukazuje to i frekvence zaznamenaná v závorce; těžiště frekvence v uváděných příkladech spočívá pochopitelně ve stylu uměleckém, srov. palác (106) v US 90× (tj. v 85 %), ve VS 16× (tj. v 15 %); vagón (75) v US 55× (tj. v 73 %), ve VS 20× (tj. v 27 %); káva (85) v US 69× (tj. v 81 %), ve VS 16× (tj. 19 %). U jiných slov je těžiště jejich frekvence v jazyce stylu věcného, srov. dále.

Všimněme si dále, z kterých jazyků se v češtině nejčastěji přejímají slova v jazyce stylu věcného (podle FSČ):

 

Jazyk

Abs. fr.

Rel. fr.

Kum. rel. fr.

latina

 

413

 

 

47,97

 

 

47,97

 

řečtina

 

248

 

 

28,81

 

 

76,78

 

francouzština

 

90

 

 

10,45

 

 

87,23

 

němčina

 

27

 

 

3,14

 

 

90,37

 

angličtina

 

17

 

 

1,97

 

 

92,34

 

italština

 

17

 

 

1,97

 

 

94,31

 

ruština

 

5

 

 

0,58

 

 

94,89

 

ostatní jazyky

 

12

 

 

1,39

 

 

96,28

 

propria

 

32

 

 

3,72

 

 

100,00

 

Σ

 

861

 

 

100,00

 

 

Tab. č.1b

 

[116]Srovnáme-li tuto tabulku s tab. č. 1a, můžeme konstatovat základní rozdíly v přejímání slov v jazyce stylu věcného a stylu uměleckého:

 

1. V jazyce stylu věcného slova přejatá pocházejí nejčastěji z latiny (48 %) a relativně často z řečtiny (19 %); znamená to, že tzv. internacionalismy pokrývají v jazyce věcného stylu asi 77 %. Jsou to většinou slova shodná s těmi, která v češtině (podle FSČ) patří k nejčastějším slovům přejatým z těchto jazyků, srov. jejich ukázku na s. 112; vyznačují se však tím, že těžiště jejich frekvence spočívá ve stylu věcném, srov. slova přejatá

z latiny: škola (839),[3] tj. v 74 % (v US v 26 %), plán (637), tj. v 88 % (v US v 12 %), forma (506), tj. v 93 % (v US v 7 %), sociální (447), tj. v 97 % (v US v 3 %), revoluce (331), tj. v 82 % (v US v 18 %) apod.;

z řečtiny: politický (433), tj. v 93 % (v US v 7 %), historický (429), tj. v 98 % (v US v 2 %), metoda (402), tj. v 97 % (v US v 3 %), demokratický (360), tj. v 99 % (v US v 1 %), politika (314), tj. v 88 % (v US v 12 %) atd.

 

2. Třetím jazykem, z něhož se ve věcném stylu slova nejčastěji přejímají, je francouzština (10 %), kdežto němčina se přiřadila k jazykům, u nichž přejetí dosahuje 3—1 % (srov. výše). Tato slova přejatá z francouzštiny jsou poměrně zřídka doložena v jazyce uměleckého stylu, popř. tu vůbec doložena nejsou, srov. např. motor (668), tj. v 95 % (v US v 5 %), republika (663), tj. v 98 % (v US v 2 %), poezie (209), tj. v 82 % (v US v 18 %), moderní (200), tj. v 88 % (v US v 12 %), tendence (177), tj. v 100 %, v US není tedy vůbec doloženo, atd. Jak zřejmo, jde o slova z různých oblastí vědy a techniky.

 

3. I když přejímání slov v češtině věcného stylu z ostatních živých jazyků je vzhledem k počtu zanedbatelné, zaslouží zmínky, že se tu relativně více slov přejímá zejména z angličtiny a z ruštiny; srov. např. slova z angličtiny jako test (143), tj. v 100 % (v US se vůbec nevyskytuje), film (46), tj. v 53 % (v US v 47 %); toto slovo není pochopitelně pro věcný styl typické jako např. i slovo sportovní (37), tj. v 69 % (v US v 31 %) nebo sport (35), tj. v 70 % (v US v 30 %), klub (44), tj. v 80 % (v US v 10 %) apod. Jde většinou o relativně nejfrekventovanější přejatá slova v češtině vůbec, srov. výše.

Rozdíly, které jsme konstatovali v přejímání slov v jazyce stylu věcného a uměleckého, potvrzuje i přejímání slov ve FSVS, srov.:

 

Jazyk

Abs. fr.

Rel. fr.

Kum. rel. fr.

latina

 

1140

 

 

49,03

 

 

49,03

 

řečtina

 

584

 

 

25,12

 

 

74,15

 

francouzština

 

219

 

 

9,42

 

 

83,57

 

němčina

 

120

 

 

5,16

 

 

88,73

 

angličtina

 

69

 

 

2,97

 

 

91,70

 

italština

 

55

 

 

2,37

 

 

94,07

 

arabština

 

12

 

 

0,52

 

 

94,59

 

ruština

 

10

 

 

0,43

 

 

95,02

 

ostatní jazyky

 

25

 

 

1,07

 

 

96,09

 

propria

 

91

 

 

3,91

 

 

100,00

 

Σ

 

2325

 

 

100,00

 

 

Tab. č. 2

 

[117]I když uvážíme, že FSVS obsahuje jazyk současný, ve srovnání s jazykem FSČ výběrem materiálu je speciálně orientován na jazyk věcného stylu a počtem slov přejatých představuje téměř dvojnásobek slov zjištěných v korpusu o stejném rozsahu (10 000 nejfrekventovanějších slov ve FSČ i FSVS), přesto relativní četnosti ukazují jistou ustálenost, s jakou se ve věcném stylu v češtině slova přejímají z jednotlivých jazyků:

Celkem 95 % všech slov přejatých v jazyce věcného stylu pochází z těchto jazyků (seřazeno podle klesajícího počtu přejatých slov): latina, řečtina, francouzština, němčina, angličtina, italština a ruština; ve FSVS se na konci mezi ně dostává arabština (což souvisí s významem arabských zemí v současném světě, resp. s jejich podílem na hospodářském životě, srov. přejatá slova jako benzín (71× ve FSČ, 12× ve FSVS), benzínový (13× ve FSČ, 11× ve FSVS), alkohol (15× ve FSČ, 16× ve FSVS) apod.). V přejetí jednotlivých slov jsou pochopitelně rozdíly, srov. prvních 10 nejčastějších slov, s. 112—113.

Ve srovnání s přejímáním slov v jazyce stylu uměleckého se ukazuje, že se relativně častěji přejímají slova z živých jazyků — v češtině je to především němčina a francouzština. Méně významné postavení zde má latina (tj. zdroj tzv. internacionalismů) a zejména řečtina. Také přejímání z ostatních živých jazyků se v uměleckém stylu liší od přejímání v jazyce stylu věcného. Počet přejímaných slov souvisí ovšem s postavením jazyka a historií jeho nositelů, ale i se sémantikou jednotlivých slov; liší se tedy sémantické okruhy, z nichž si čeština slova vybírá a podle svých potřeb je přejímá.

 

II. Frekvence slov přejatých vzhledem k slovnímu druhu

Naše pozorování opřeme o následující tabulku:

  

 

FSČ

FSVS

 

frekvence

frekvence

druh slova

 

 

 

abs.

 

rel.

 

abs.

 

rel.

 

substantiva

878

 

68,38

 

1306

 

56,17

 

adjektiva

337

 

26,25

 

812

 

34,92

 

zájmena

 

 

 

 

číslovky

1

 

0,08

 

1

 

0,04

 

slovesa

43

 

3,35

 

105

 

4,52

 

příslovce

22

 

1,71

 

98

 

4,22

 

předložky

 

 

1

 

0,04

 

spojky

 

 

 

 

citoslovce

2

 

0,15

 

2

 

0,09

 

částice

1

 

0,08

 

 

 

Σ

1284

 

100,00

 

2325

 

100,00

 

Tab. č. 3

 

Přejatá slova ve FSČ i ve FSVS se tedy nejčastěji hlásí do skupiny nominální (Těšitelová, 1974), kterou tvoří substantiva, adjektiva a předložky; ve FSČ — 94,63 %, ve FSVS — 91,13 %.

Vzhledem k převaze skupiny nominální má pochopitelně skupina verbální (tj. verba, zájmena, příslovce a spojky) zastoupení minimální: ve FSČ — 5,06 %, ve FSVS — 8,74 %.

[118]Tzv. skupina neutrální (číslovky, citoslovce a částice) u přejatých slov v češtině je početně zanedbatelná, srov.: ve FSČ — 0,31 %, ve FSVS — 0,13 %, a proto ji ponecháváme stranou.

Porovnáváme-li rozložení druhů slov ve FSČ a ve FSVS, pozastavíme se nad rozdíly ve frekvenci adjektiv a substantiv; ve FSVS převažují adjektiva asi o 9 % a relativně s tím klesá počet substantiv — asi o 12 %. Projevují se zde tedy zásadní rozdíly v nejsilnější skupině — nominální.

Ve skupině verbální je na první pohled největší rozdíl mezi FSČ a FSVS v počtu příslovcí, ve FSVS asi o 2,5 % více, zřejmě ve shodě s vyšším počtem adjektiv.

Vysvětlení pro uvedené rozdíly najdeme, když v materiále z FSČ rozlišíme frekvenci slovních druhů v základních funkčních stylech, uměleckém a věcném:

 

 

US ve FSČ

VS ve FSČ

 

frekvence

frekvence

druh slova

 

 

 

abs.

 

rel.

 

abs.

 

rel.

 

substantiva

353

 

83,25

 

527

 

61,28

 

adjektiva

54

 

12,73

 

282

 

32,79

 

zájmena

 

 

 

 

číslovky

1

 

0,24

 

 

 

slovesa

12

 

2,83

 

30

 

3,49

 

příslovce

1

 

0,24

 

21

 

2,44

 

předložky

 

 

 

 

spojky

 

 

 

 

citoslovce

2

 

0,47

 

 

 

částice

1

 

0,24

 

 

 

Σ

424

 

100,00

 

860

 

100,00

 

Tab. č. 4

 

Základní rozdíl v rozložení druhů slov u přejatých slov v češtině (resp. ve FSČ) rozlišených vzhledem k funkčnímu stylu spočívá — jak zřejmo — v tom, že ve skupině nominální uměleckého stylu jednoznačně převládají substantiva (v 83 %) nad adjektivy (asi 13 %), kdežto ve věcném stylu — při převaze substantiv (61 %) — je vyšší počet adjektiv (asi 33 %). Jde zřejmě o charakteristický rys jazyka věcného stylu, jak potvrzuje i srovnání s tabulkou č. 3 (s daty pro FSVS). Existuje zde silná složka terminologická, jejímž jádrem jsou především substantiva, velmi často ovšem doprovázená adjektivy v tzv. ustálených terminologických spojeních, srov. např. sociální politika, revoluce; demokratická republika apod. (srov. výše nejčastější slova přejatá z latiny, řečtiny, francouzštiny aj.). V nominální skupině přejatých slov ve FSVS můžeme konstatovat pokles v počtu substantiv (asi o 5 %) a vzestup počtu adjektiv (asi o 2 %), resp. vzestup ustálených spojení s adjektivy, avšak s volnějším vztahem, srov. např. socialistická škola, kultura; kulturní akce, komise; politický systém, program; apod.

Nabízí se otázka, zda mezi slovy přejatými z různých jazyků existují rozdíly i vzhledem k slovnímu druhu; všimněme si při tom i rozdílů mezi jazykem stylu uměleckého a věcného (na základě materiálu FSČ). Např. u slov latinského původu ve FSČ nacházíme toto rozložení druhů slov:

 

[119]Slova přejatá

US ve FSČ

VS ve FSČ

 

z latiny

frekvence

frekvence

 

druh slova

abs.

 

rel.

 

abs.

 

rel.

 

substantiva

90

 

84,11

 

250

 

61,12

 

adjektiva

12

 

11,22

 

130

 

31,79

 

slovesa

4

 

3,74

 

18

 

4,40

 

adverbia

 

 

11

 

2,69

 

citoslovce

1

 

0,93

 

 

 

Σ

107

 

100,00

 

409

 

100,00

 

Tab. č. 5

 

Necháme-li stranou 7 slov, která mají v jazyce obou stylů stejnou frekvenci, jako např. slova text (48), arch (26), ironie (18) apod., je rozložení druhů slov zhruba shodné ve skupině jak nominální, tak i verbální, srov. tab. č. 4. Lze to vyložit i tím, že slova přejatá z latiny představují ve FSČ relativně nejsilnější skupinu přejatých slov (srov. tab. č. 1); platí to pak zvlášť o jazyce věcného stylu (srov. tab. č. 1b), jak potvrzuje i analýza jazyka FSVS (srov. tab. č. 2). V jazyce věcného stylu má významné postavení adjektivum, srov. výše; ukáže to i příklad prvních 10 relativně nejčastějších přejatých adjektiv ve FSČ a jejich frekvence v jazyce věcného stylu:

 

 

 

 

US ve FSČ

VS ve FSČ

Pořadí

Adjektivum

Abs. fr.

frekvence

frekvence

 

 

 

abs.

 

rel.

 

abs.

 

rel.

 

1.

sociální

461

14

 

3,04

 

447

 

96,96

 

2.

kulturní

302

5

 

1,66

 

297

 

98,34

 

3.

socialistický

283

 

 

283

 

100,00

 

4.

kapitalistický

236

1

 

0,42

 

235

 

99,58

 

5.

normální

196

11

 

5,61

 

185

 

94,39

 

6.

revoluční

196

14

 

7,14

 

182

 

92,86

 

7.

individuální

187

1

 

0,53

 

186

 

99,47

 

8.

růžový

158

74

 

46,84

 

84

 

53,16

 

9.

komunistický

157

7

 

4,46

 

150

 

95,54

 

10.

školský

148

2

 

1,35

 

146

 

98,65

 

Tab. č. 6

 

Také adjektiva ve věcném stylu FSVS jsou poměrně frekventovaná (jednotlivá více než ve FSČ, srov. dále) a mnohá z nich se shodují (ve 40 %) s nejčastějšími adjektivy uvedenými výše, srov.:

socialistický (606), sociální (267), kulturní (201), konkrétní (167), plánovaný (119), literární (117), speciální (115), specifický (115), komunistický (110), komplexní (105) apod.

U slov řeckého původu stoupá počet adjektiv, a to nejen v jazyce stylu věcného, ale i uměleckého, srov. tab. č. 7.

Adjektiva přejatá z řečtiny mají poměrně vysokou frekvenci, srov. politický, historický, demokratický (s. 112). Také tato adjektiva se relativně nejčastěji vyskytují v jazyce stylu věcného, srov. tab. č. 8.

 

[120]Slova přejatá

US ve FSČ

VS ve FSČ

z řečtiny

frekvence

frekvence

druh slova

abs.

 

rel.

 

abs.

 

rel.

 

substantiva

31

 

79,49

 

145

 

58,70

 

adjektiva

7

 

17,95

 

88

 

35,63

 

slovesa

1

 

2,56

 

4

 

1,62

 

adverbia

 

 

10

 

4,05

 

Σ

39

 

100,00

 

247

 

100,00

 

Tab. č. 7

  

Pořadí

Adjektivum

Abs. fr.

US ve FSČ

VS ve FSČ

 

 

 

frekvence

frekvence

 

 

 

abs.

 

rel.

 

abs.

 

rel.

 

1.

politický

467

34

 

7,28

 

433

 

92,72

 

2.

historický

437

8

 

1,83

 

429

 

98,17

 

3.

demokratický

362

2

 

0,55

 

360

 

99,45

 

4.

technický

223

11

 

4,93

 

212

 

95,07

 

5.

pedagogický

207

1

 

0,48

 

206

 

99,52

 

6.

psychologický

197

2

 

1,02

 

195

 

98,98

 

7.

praktický

140

16

 

11,43

 

124

 

88,57

 

8.

chemický

122

6

 

4,92

 

116

 

95,08

 

9.

biologický

120

1

 

0,83

 

119

 

99,17

 

10.

elektrický

109

28

 

25,69

 

81

 

74,31

 

Tab. č. 8

 

Adjektiva řeckého původu ve FSVS jsou také relativně frekventovaná, srov.:

politický (308), technický (262), elektrický (244), ekonomický (213), vědeckotechnický (183), teoretický (171), historický (164), chemický (119), fyzikální (97), atomový (90) atd.

V 50 % se tato adjektiva shodují s adjektivy ve FSČ.

U slov přejatých z živých jazyků převládá v jazyce uměleckého stylu počet substantiv nad počtem adjektiv, v jazyce věcného stylu při dominantním postavení substantiv se významně uplatňuje i počet adjektiv, zvl. u adjektiv přejatých z francouzštiny ve FSVS, srov.:

moderní (151), buržoazní (79), devizový (62), motorový (47), finanční (41), orientovaný (38), kazetový (37), kontrolní (36), módní (34), kádrový (32) atd.

Jak zřejmo, jde o slova nejen z oblasti módy (srov. výše), ale i politiky, techniky, peněžnictví apod., jejich místo je v jazyce věcného stylu na první pohled nesporné.

Pokud jde o skupinu slovesnou, zaujímají významnější postavení slovesa v jazyce uměleckého stylu (nejčastěji původu německého (asi 5 %), srov. tančit (86), varovat se (54), troufat si (44) apod.). Adverbia cizího původu zde doložena nejsou.

V jazyce věcného stylu mají ve verbální skupině přejatých slov významnější postavení především slovesa přejatá zejména z latiny (v 7 % ve FSČ), např. existovat (177), reagovat (92), studovat (78), plánovat (38), křižovat (37) atd., a z francouzštiny (v 5,5 % ve FSVS), např. kontrolovat (49), konstatovat (48), orientovat (20), [121]motivovat (17), orientovat se (16) atd. Vyjadřuje se jimi nejen základní bytí, ale i základní činnosti týkající se zejména člověka.

V rámci skupiny verbální se v jazyce věcného stylu významně uplatňují i adverbia, a to nejčastěji přejatá z řečtiny (asi v 6 %), srov. prakticky (118), ideově (30), politicky (22), chemicky (20), teoreticky (19) atd., a z latiny (asi v 5 %), a to v obou případech ve FSVS, srov. plus (69), relativně (58), minus (47), respektive (40), aktivně (33) atd. Jak ukazuje těchto několik příkladů, lze větší výskyt přejatých adverbií ve věcném stylu spojovat zejména s vyšším výskytem adjektiv (srov. výše).

 

Závěry

 

Jazyk přejímá slova z jazyků cizích podle hospodářských, politických a kulturních potřeb svých nositelů, národa. Projevuje se to i na slovech přejatých v češtině v období zhruba posledních 50 let. Na materiále jazyka FSČ, a to 10 000 nejfrekventovanějších slov, se ukázalo, že tato slova představují asi 13 %; z celkového počtu 1284 přejatých slov připadá na jazyk uměleckého stylu 33 %, na jazyk věcného stylu 67 %, tedy zhruba v poměru 1 : 2. V 10 000 nejfrekventovanějších slov v češtině věcného stylu (podle FSVS, který vznikl asi v 30letém odstupu od FSČ) nacházíme 2325 slov přejatých, tj. asi 23 %. V rámci stylu věcného se tedy potvrzuje větší počet slov přejatých, než je tomu v jazyce stylu uměleckého. V přejímání slov v češtině existují zásadní rozdíly vzhledem k základním funkčním stylům, uměleckému a věcnému.

V češtině (podle FSČ) se nejčastěji přejímají slova z těchto jazyků: latina, řečtina, němčina, francouzština, italština, angličtina, ruština a celkem 12 dalších jazyků (zde i dále jsou jazyky seřazeny podle počtu slov, která z nich byla přejata v analyzovaném českém materiále). U „dalších jazyků“ se výskyt slova pohybuje v intervalu 4—1. Rozlišíme-li přejatá slova vzhledem k funkčnímu stylu, zjistíme, že se v jazyce uměleckého stylu slova přejímají z jiných jazyků, resp. z týchž jazyků jako v češtině vůbec, ale v jiném pořadí, a to němčina, latina, francouzština, řečtina, italština, angličtina, ruština a jiné jazyky, než je tomu v jazyce věcného stylu, kde se jako zdroj přejetí prezentují: latina, řečtina, francouzština, němčina, angličtina, italština, ruština, ostatní jazyky. Specifické přejímání slov v jazyce věcného stylu potvrzuje i FSVS, a to jen s tím rozdílem, že se mezi jazyky s relativně významným počtem přejatých slov dostává i arabština.

Pokud jde o rozložení slovních druhů v rámci slov přejatých v češtině, převládá jednoznačně skupina nominální, v jazyce uměleckého stylu asi 96 %, v jazyce věcného stylu je o něco slabší: 94—91 %. V jazyce stylu uměleckého mají tu dominantní postavení substantiva (79—100 %), v jazyce stylu věcného při oslabeném, ale stále dominujícím postavení substantiv (53—75 %) stoupá počet adjektiv (19—36 %); souvisí to s postavením substantiva v oblasti terminologické na straně jedné a substantiva a adjektiva v tzv. ustálených spojeních terminologického charakteru na straně druhé. Adjektiva se nejčastěji přejímají z latiny a řečtiny, méně často z živých jazyků, substantiva nejen z jazyků klasických, ale i z jazyků živých.

Skupina verbální u slov přejatých se výrazněji projevuje v jazyce stylu věcného (6 % ve FSČ, 9 % ve FSVS); počet sloves se tu pohybuje od 7—2 %, počet adverbií od 6—1 %. Slovesa se nejčastěji přejímají z latiny (v 7 %), z živých jazyků z francouzštiny (6 %, a to jak ve FSČ, tak i ve FSVS). Adverbia jsou nejčastěji přejímána z řečtiny (srov. FSVS), což zřejmě souvisí s vyšším počtem adjektiv tohoto původu. — V jazyce uměleckého stylu jsou slovesa nejčastěji přejímána z němčiny (5 %) a z latiny (4 %). Z jiných živých jazyků slovesa nejsou vůbec [122]přejímána; v jazyce uměleckého stylu se adverbia nepřejímají z jazyků ani klasických, ani živých.

Ze všech druhů slov se nejčastěji přejímají substantiva a adjektiva, zejména z živých jazyků, a to bez zřetele k funkčnímu stylu.

 

LITERATURA

 

FILIPEC, J. - ČERMÁK, F.: Česká lexikologie. Praha 1985.

HAVRÁNEK, B.: Zur Problematik der Sprachmischung. TLP, 2, 1966, s. 81—95.

IVANOVÁ-ŠALINGOVÁ, M. - MANÍKOVÁ, Z.: Slovník cudzích slov. Bratislava 1979.

JELÍNEK, J. - BEČKA, J. V. - TĚŠITELOVÁ, M.: Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce. Praha 1961. Zkr. FSČ.

SLOVNÍK SPISOVNÉHO JAZYKA ČESKÉHO. Praha 1960—1971. Zkr. SSJČ.

ŠMILAUER, Vl.: Nauka o českém jazyku. Praha 1972.

TĚŠITELOVÁ, M.: Otázky lexikální statistiky. Praha 1974.

TĚŠITELOVÁ, M.: K jazyku věcného stylu z hlediska kvantitativního. SaS, 44, 1983, s. 275—283.

TĚŠITELOVÁ, M.: Kvantitativní lingvistika. Praha 1987. 1. vyd. 1977. Skripta UK.

TĚŠITELOVÁ, M. a kol.: Frekvenční slovník češtiny věcného stylu. Praha 1983. Interní tisk ÚJČ ČSAV. Zkr. FSVS.

TĚŠITELOVÁ, M. - PETR, J. - KRÁLÍK, J.: Retrográdní slovník současné češtiny. Praha 1986.

 

R É S U M É

On the loan-words in Czech from quantitative point of view

The language borrows its words from foreign languages in relation to the economic, political and cultural needs of its bearers. This event is demonstrated on the material of loan-words in Czech from the period of roughly the last 50 years. In the 10,000 most frequent words of FDC the loan-words occur in 13%; from the whole number of 1,285 different loan-words 33% belong to the vocabulary of fiction, 67% to that of non-fiction, the ratio being approximately 1 : 2. In the 10,000 most frequent words of non-fiction style (FDNF), compiled 30 years after the publication of FDC, there are 2,325 different loan-words, i.e. 23%. As can be seen the non-fiction contains more borrowings than the fiction — it may be concluded that in Czech the vocabulary of loan-words is style dependent.

In Czech (see FDC) the loan-words are borrowed from the following languages: Latin, Greek, German, French, Italian, English, Russian and, sporadically, from other 12 languages (the languages are ordered according to the descending number of borrowings in the analysed Czech material). The number of borrowings from “other languages” lies in the interval of 4—1. The number amount of borrowings from the individual languages differs in dependence on the fundamental functional styles. In the fiction the order of languages is the following: German, Latin, French, Greek, Italian, English, Russian and other languages. In the Czech non-fiction style the loan-words are borrowed from the following languages: Latin, Greek, French, German, English, Italian, Russian and other languages. The source languages of non-fiction style in FDC are confirmed by FDNF. We note that Arabic has penetrated among the languages with a significant number of loans to Czech.

The distribution of loan-words to the parts of speech shows a clear predominance of the nominal group; in the fiction the frequency of this group is slightly higher (about 96%) than in the non-fiction (94—91%). Within the nominal group in the fiction style the nouns are the most frequent part of speech among the borrowings (79—100%), in the non-fiction style beside the lower, but still predominating number of nouns (53—75%) there is an increased num[123]ber of adjectives (19—36%); this is connected with the role of nouns in the area of terminology on the one hand, and with that of adjectives with nouns in fixed word-combinations of a terminological character on the other hand. The adjectives are most frequently borrowed from Latin and Greek, less frequently from the living languages, the nouns are borrowed both from the classical and the living languages to an equal extent.

The loan-words of the verbal group occur relatively more frequently in the vocabulary of non-fiction style (6% in FDC, 9% in FDNF); number of verbs lies in the interval 7—2%, number of adverbs 6—1%. The verbs are most frequently borrowed from Latin (7%) and from French (6%, both in FDC and FDNF). The adverbs are most frequently borrowed from Greek (see FDNF); it is in connection with the higher adjective number of the same origin. — The verbs in the fiction style are most frequently borrowed from German (5%) and Latin (4%). There are no borrowings from other living languages; the adverbs are borrowed neither from the clasical nor from the living languages.

In general nouns and adjectives originate most frequently from the living languages, regardless of the functional style.


[1] Za příklady jsou v závorkách uvedeny absolutní četnosti doložené ve FSČ a ve FSVS.

[2] Za příklady jsou v závorkách uvedeny absolutní četnosti doložené jen v jazyku uměleckého stylu FSČ.

[3] Za příklady jsou v závorkách uvedeny absolutní četnosti doložené jen v jazyku věcného stylu FSČ.

Slovo a slovesnost, volume 51 (1990), number 2, pp. 111-123

Previous Marek Nekula: Pragmalingvistická interpretace ironie

Next Zdeněk Hlavsa: K jazykovědné analýze komunikace v hromadných sdělovacích prostředcích