dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Dvě cvičebnice němčiny

K. Hais

[Chronicles]

(pdf)

-

Zvýšeného zájmu o němčinu využili nakladatelé a zaplavili knihkupecký trh spoustou nových učebnic. Upozorníme na dvě značně rozšířené a pokusíme se je ocenit.

Není bez příčiny, že velikého rozšíření se dostalo malé knížce Němčina všem od J. Doležela a A. Jоkla (Přednášky čes. rozhlasu, čís. 20, str. 129, nákl. čes. rozhlasu). Vznikla na základě dlouholeté pedagogické činnosti autorů, částečně s použitím materiálu obsaženého v jejich starší učebnici pro obchodní školy. Tím je zaručena dokonalá metodičnost postupu. Nic není improvisováno, autoři mají jasně před očima svůj cíl a pevně za ním jdou. Vyšla již v několika vydáních a těší se velké oblibě. K jejímu rozšíření přispělo i to, že se jí používalo pro kursy v rozhlase, pro něž byla původně napsána. V třiceti lekcích přináší metodicky a jasně podaný přehled německé mluvnice, sice bez podrobností, ale neopomíjí nic podstatného. Předpokládá ovšem u žáka základní mluvnickou průpravu — asi tak nižší střední školy — anebo výklad učitelův, protože mluvnické části jsou podány zhuštěně, spíše na příkladech než výkladem. Slovní zásoba je vhodně volena tak, aby vyčerpávala běžná konversační témata denního života. Zejména není zapomenuto na frazeologii, zvláště hovorovou, neboť hlavní účel knížky je naučit žáka hovořit, sice jednoduše a s omezeným slovníkem, ale přece jenom hovořit. Proto také byla pro většinu lekcí vhodně zvolena forma rozhovoru. K němec. tekstům jsou připojeny české překlady, takže může žák zpětným překládáním svoje znalosti kontrolovat. K procvičení mluvnické látky a slovní zásoby jsou ke každé lekci připojena cvičení. Abecední seznam silných sloves ve všech tvarech, slovníček němec.-český a čes.-německý a mluvnický rejstřík účelně doplňují knížku, která v poměru k svému malému rozsahu může svůj úkol splnit dokonale.

Jiného zaměření je nepoměrně rozsáhlejší kniha R. H. Knopse, Německy od A až do Zet (Orbis, Velká brána jazyků, str. 444), která vyšla právě v 2. vydání. O cíli této učebnice se dočteme v úvodě: „Po dostudování knihy bude žák mít takové znalosti jazyka, že bude schopen v něm hovořiti i o věcech, jež vybočují z úzkých hranic potřeb denního života“, a o cestě k němu: „Vůdčí myšlenkou (této učebnice) bylo stanoviti postup obdobný tomu, jímž se člověk zmocňuje jazyka mateřského: aby si s počátku osvojil mluvu hovorovou jakožto východisko dalšího pronikání do ostatních oblastí jazyka.“ Cíl velký a zvolený postup jistě správný, podaří-li se ovšem zdolat první úkol: osvojit si jazyk hovorový. Aby si však žák osvojil hovorovou mluvu, k tomu je zapotřebí mnohem více konversačních lekcí a vhodných témat, než kniha poskytuje. To, co zde najdeme, jsou spíše ukázky hovorového jazyka než lekce. Není ovšem ani možno žádat, aby kniha, která vedle jazyka hovorového chce naučit i korespondenci, jazyku literárnímu a j., vyčerpala konversačně všechny oblasti denního života. Vzpomeňme jen obsáhlých konversačních příruček na př. od Sterzingera, Rösslera-Kaňky a j., které nemají jiný účel než právě naučit jazyku hovorovému. Pokud jde o výběr ostatních článků, ukazuje prakse, že některé [239]nebyly dost šťastně voleny. Neposkytují dost látky k hovoru, témata bývají odlehlá a mnohdy naivní. Předností knihy jsou obšírné a jasné mluvnické výklady, jenom vadí poněkud nestejnoměrné rozdělení látky do jednotlivých cvičení. Nelze rovněž přehlédnout, že kniha od počátku věnuje velkou pozornost frazeologii, němec. idiomatickým vazbám a příslovím. Nakonec seznamuje žáka několika ukázkami krásné prózy, básní a dramatu s vrcholky německé literární tvorby. Vcelku řečeno může kniha Knopsova přispět spolu s jinými k dosažení cíle vytčeného v úvodě, ale sotva dovede žáka (a určitě ne začátečníka) k cíli sama. Pokročilému prokáže platné služby, ale pro začátečníka vhodná není. Chtít naučit několika funkčním stylům najednou je i na sebe tlustší knihu trochu mnoho. Méně by bylo bývalo více. Funkční stanovisko platí i v metodice učení cizím jazykům a na to musí autoři učebnic pamatovat.

Slovo a slovesnost, volume 6 (1940), number 4, pp. 238-239

Previous Bohumil Trnka: Acta linguistica

Next Přednášky v Pražském linguistickém kroužku od února 1939 do 1. dubna 1940