Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Z nových publikací Ústavu pro jazyk český AV ČR

[Notice]

(pdf)

-

František Daneš a kolektiv

Český jazyk na přelomu tisíciletí

 

Skupina českých a moravských jazykovědců z Ústavu pro jazyk český Akademie věd a z univerzit se pokusila zjistit a popsat na základě tříletého sondážního výzkumu aktuální situaci, stav a perspektivu češtiny jako jazyka malého národa uprostřed transformující se a sjednocující Evropy. Tato kniha umožňuje utvořit si celkový obraz stavu našeho národního jazyka a jeho proměn. Počítá nejen se čtenáři odborníky, nýbrž i se zájemci z celé kulturní veřejnosti.

Čtenář tu najde výsledky průzkumných sond v deseti aktuálních komunikativních situacích (např. jazyk politiky, žurnalistiky, počítačů, reklamy, literatury), i výsledky sondážního průzkumu nářeční rozrůzněnosti běžné mluvy v deseti vybraných regionech a lokalitách Čech, Moravy a Slezska. Autoři věnovali pozornost i vztahu mezi češtinou a jinými jazyky a pronikání cizích slov do češtiny. Kniha je uzavřena celkovým pohledem na dnešní jazykové dění a jeho perspektivy, opírajícím se o výsledky ankety mezi uživateli češtiny.

 

 

Naďa Svozilová – Hana Prouzová – Anna Jirsová

Slovesa pro praxi

(Valenční slovník nejčastějších českých sloves)

 

Slovníkové zpracování nejfrekventovanějších českých sloves netradičním způsobem: z hlediska jejich valence, tj. schopnosti vázat na sebe jiné výrazy a mj. tak zakládat větné struktury. Především tuto větotvornou (kreativní) úlohu sloves slovník sleduje – pro každý ze slovesných významů uvádí větný vzorec a valenční analýzu (relevantní údaje slovnědruhové, tvaroslovné, sémantické i syntaktické), a poskytuje hojné citace autentických užití.

První valenční slovník českých sloves je adresován nejen lingvistům – specialistům, ale všem, pro něž je čeština součástí profese (pedagogům, překladatelům, redaktorům, studentům…), i širšímu okruhu zájemců o hlubší vhled do problematiky českého jazyka. Ti všichni ve slovníku najdou mnohostranné podněty i materiál k jazykové praxi, a to k praxi na jedné straně výukové i studijní, poznávací, na straně druhé k vlastní badatelské činnosti (ať už bohemistické, nebo komparační).

Slovo a slovesnost, volume 58 (1997), number 4, p. 320

Previous Objednací lístek

Next Jarmila Panevová: Ještě k teorii valence