dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Otevření Československé akademie věd a návštěva akademika V. V. Vinogradova

Redakce

[Chronicles]

(pdf)

-

Slavnostní vyhlášení Československé akademie věd dne 17. listopadu t. r. znamenalo otevření nové cesty pro veškerou československou vědu. Byla to významná událost i pro Ústav pro jazyk český, který do nové Akademie vstoupil jako její pracoviště nejstarší. Nové úkoly čekají tu na jeho pracovníky a nového, širšího poslání dostává se i našemu listu. Od příštího ročníku stane se Slovo a slovesnost akademickým časopisem pro jazykovědu; pečovat o něj zůstane i nadále úkolem Ústavu pro jazyk český, který bude vedle toho vydávat svůj časopis, Naši řeč.

Akademie věd SSSR, která byla při zakládání nové Akademie vzorem, vyslala k jejímu slavnostnímu otevření delegaci vedenou čelným sovětským jazykozpytcem akademikem Viktorem Vladimirovičem Vinogradovem, ředitelem moskevského Jazykovědného ústavu. Čtenářům Slova a slovesnosti je tento význačný vědec dobře znám jak z dřívějška, tak zejména z doby poslední jako vynikající znalec ruského jazyka a vůdce marxistické jazykovědy na stalinských základech.

Ústav pro jazyk český nemohl zahájit svou činnost v rámci nové Akademie jistě vhodněji než přednáškou tohoto vzácného hosta. Thematem této přednášky byl význam Stalinovy práce „Ekonomické problémy socialismu v SSSR“ pro jazykovědu a byla proslovena 19. listopadu v budově filologické fakulty university Karlovy.

Akademik Vinogradov v úvodu ukázal, jak nová Stalinova práce z oboru ekonomie doplňuje jeho stati o marxismu v jazykovědě, a to zvláště v oblasti marxistického řešení otázky vývoje. Většina ekonomických zákonů působí jen v mezích jednotlivých historických období; po čase ztrácejí svou účinnost, jsou nahrazovány zákony novými. Nelze je tedy mechanicky přenášet na vývoj jazyka, vývoj jazyka nelze členit podle zákonů vývoje ekonomického. Zákony jazykového vývoje mají své specifické vlastnosti; jsou to jednak zákony obecné (společné všem jazykům), jednak zákony specifické, vlastní jen jednotlivým jazykům nebo jazykovým skupinám. Obojí jsou ovšem podmíněny vývojem společnosti. Jaký je charakter, podstata změn v jazyce? Ekonomický vývoj za socialismu záleží, podle Stalina, v postupném obohacování; staré se neničí, nýbrž je pronikáno novým a dostává novou funkci. Také vývoj jazyka se děje postupným hromaděním prvků nové kvality, postupným obohacováním, zdokonalováním jazykové struktury. Kvalita jazyka se tedy mění postupným hromaděním prvků nové jakosti. Z tohoto srovnání plyne závěr, že vývoj v oblasti jazyka i socialistické ekonomiky se může dít jen tak, že staré formy nezanikají, nýbrž nabývají nových funkcí. (V ruštině zanikla na př. kategorie duálu a její forma dala vzniknout kategorii jmen hromadných, atp.). Pokud jde o studium vývoje jazyka, je třeba mít na paměti, že nelze nikdy vycházet z povrchních úkazů. Je třeba všímat si sil působících hluboko: hybné síly vývoje nebývají na povrchu. Je nutno studovat obsah i formu do [192]hloubky, t. j. v jejich vzájemném vztahu, a je zapotřebí rozlišit tendence a jevy ustupující, odumírající od jevů a tendencí nastupujících a produktivních, neboť ty působí hluboko v procesu vývoje. V oblasti ekonomiky nemůže být několik hlavních ekonomických zákonů pro danou společenskou formaci; platí vždy jen jeden základní ekonomický zákon. Také v jazyce existuje základní zákon jazykového vývoje, jenž nám umožňuje zjišťovat objektivní zákonitosti vývoje v různých historických úsecích.

Jaké perspektivy a úkoly lze pro jazykovědu vyvodit ze Stalinovy práce o ekonomii? V souvislosti s přechodem společnosti ke komunismu očekávají sovětskou jazykovědu důležité úkoly. Je to na př. studium dialektů, otázka, jak se v jazyce obráží mizení rozdílů mezi městem a venkovem, mezi prací duševní a tělesnou, jak se v jazyce projevuje stálý růst vzdělání sovětského lidu. Je třeba také studovat úlohu ruského jazyka při obohacování jazyků socialistických národů. Bude také nutno zpřesnit jazykovědnou terminologii, zbavit se všeho zastaralého (srov. Stalinův poukaz na slovo stovarivať v oblasti ekonomie).

V poslední části své přednášky se Akademik Vinogradov zabýval problematikou jazyka umělecké literatury. Vyšel jednak opět z podnětů Stalinových, jednak z projevu s. Malenkova na XIX. sjezdu KSSS a zejména se zamýšlel nad tím, jak souvisí typičnost v literatuře socialistického realismu s typisací jazyka této literatury.

Závěrem přednášející shrnul úkoly, které dnes stojí před sovětskou jazykovědou. Je jich dlouhá řada: souvislost dějin jazyka s dějinami národa, vývoj jazyka, zákonitosti tvoření jazyků národností, vznik jednotlivých národů a národních jazyků, vzájemné působení dialektů, ústní lidová slovesnost a vývoj celonárodního jazyka, zákonitosti tvoření nových slov, významosloví, obohacování slovní zásoby, výkladové slovníky atd.

V pátek 21. listopadu navštívil akademik Vinogradov Ústav pro jazyk český, kde diskutoval s pracovníky jednotlivých oddělení o jejich úkolech a dal jim mnoho podnětů k promýšlení a k prohloubení práce. Týž den přednesl v collegiu maximu filologické fakulty druhou přednášku, v níž zhodnotil s hlediska Stalinových prací pětatřicetiletý vývoj sovětské jazykovědy i její současný stav a nejbližší úkoly.

Návštěva akademika Vinogradova znamenala pro naši jazykozpytnou obec velký přínos, dala nám mnoho podnětů k další práci a ukázala nám, jak pracuje jazykověda sovětská. — Ty, kdož neměli možnost první přednášku vyslechnout, upozorňujeme, že vyjde v časopise „Voprosy jazykoznanija“.

Slovo a slovesnost, volume 13 (1952), number 3-4, pp. 191-192

Previous Miloš Helcl: Za novými cestami československé lexikografie

Next Redakce: Nové publikace