Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Nové etymologické slovníky indoevropských jazyků

Karel Horálek

[Kronika]

(pdf)

Новые этимологические словари индоевропейских языков / Nouveaux dictionnaires étymologiques des langues indoeuropéennes

Etymologické slovníky zůstávají jednou ze základních pomůcek historickosrovnávacího studia jazyků, hlavně indoevropských. Metodologií, kterou pro práci ma etymologických slovnících vytvořila klasická komparatistika (hlavně mladogramatikové), řídí se jak nová vydání slovníků starších (sem pattří např. Pokorného Indogermanisches etymologisches Wörterbuch, na jehož původním zpracování měl podíl A. Walde,[1] tak etymologické slovníky nové. Na několik z nich, které jsou důležité i z hlediska slavistického, chceme zde upozornit. Jde většinou o sešitová vydání heidelberského nakladatelství C. Wintera.

Je to především etymologický slovník ruštiny, dílo berlínského profesora M. Vasmera, jenž byl v nedávné době poctěn zahraničním členstvím Akademie věd SSSR. Sešitové vydání pod názvem Russisches etymologisches Wörterbuch bylo ukončeno třetím dílem roku 1958. Každý ze tří svazků má kolem 700 stran, takže již rozsahem daleko předstihuje slovník Preobraženského. Kvalitou řadí se Vasmer k nejlepším etymologickým slovníkům poslední doby, třebaže má pochopitelně různé nedostatky (zčásti zaviněné tím, že Vasmer musel začít po válce shromažďovat nový excerpční materiál, když o svoji kartotéku přišel při bombar[146]dování).[2] V Sovětském svazu je nyní připravováno ruské vydání Vasmerova slovníku.

Jiný důležitý etymologický slovník, který v Heidelbergu vychází, je Litauisches etymologisches Wörterbuch známého baltisty E. Fraenkela. Na vydávání tohoto díla se podílí göttingenské nakladatelství Vandenhoeck u. Ruprecht. V letech 1955—1959 vyšlo celkem 10 sešitů o 720 stranách (až po slovo repsóti). Důležité je, že se podařilo zajistit práci na vydávání slovníku i po smrti zasloužilého autora (po jeho smrti 1956 vyšly tři sešity). Fraenkelův slovník je dílo solidní vědecké úrovně; bude jistě dlouho sloužit vědeckým pracovníkům různých oborů.

Etymologický slovník staré indičtiny vydává ve Winterově nakladatelství M. Mayerhofer (Kurzgefasstes etymologisches Wörterbuch des Altindischen — A Concise Etymological Sanscrit Dictionary) od r. 1953. Tento slovník dospěl r. 1959 k 13. sešitu (400 stran II. dílu, I díl má 570 stran) a stává se důležitou pomůckou indologům i indoevropeistům. Významové ekvivalenty jsou zde uváděny německy a anglicky. Recenzi prvních pěti sešitů uveřejnil A. Debrunner v časopise Kratylos (roč. 1, 1956, 33—37). Slovník je pravidelně recenzován také v americkém časopise Language (roč. 31, 1955, 449—56; 33, 1957, 595—602; 34, 1958, 408—17). Zde je podán také přehled dosavadních pokusů o etymologický slovník staré indičtiny, z nichž vesměs zůstalo při počátečních rozbězích. — Ve Winterově nakladatelství začal vycházet již 1935 srovnávací a etymologický slovník Walthera Wüsta Vergleichendes und etymologisches Wörterbuch des Alt-Indoarischen (Altindischen), ale zůstalo jen při prvních třech sešitech (208 stran).

Ve Winterově nakladatelství vychází od r. 1954 také řecký etymologický slovník, jehož autorem je švédský badatel Hjalmar Frisk (Griechisches etymologisches Wörterbuch). Do konce r. 1959 vyšlo 9 sešitů (celkem 864 stran, poslední slovo klados). V třetím vydání zde vyšel Waldův etymologický slovník latiny v přepracování J. B. Hofmanna (Lateinisches etymologisches Wörterbuch). Toto vydání začalo vycházet po sešitech již r. 1930, ukončeno bylo r. 1954.

Ve srovnání s dosud uvedenými slovníky má etymologický slovník francouzštiny (Französiches etymologisches Wörterbuch. Eine Darstellung des Galloromanischen Sprachschatzes), jehož autorem je německý romanista Walther von Wartburg, pro slavistiku jen podružný význam, je to však důležité dílo z hlediska metodologického. Autor je znám také jako systematický historik francouzštiny a také svými pracemi z oboru obecné jazykovědy, zvláště z onomasiologie. Jednotlivá hesla jeho etymologického slovníku jsou vlastně srovnávací studie, jež se snaží zachytit odraz společenských a kulturních poměrů ve vývoji jazyka. Pracovníci na nových etymologických slovnících slovanských jazyků nemohou kolem tohoto novátorského díla Wartburgova přejít bez povšimnutí. Se zásadami, podle nichž je tento slovník vypracováván (jeho vydávání nebylo dosud ukončeno), mohou se seznámit v stati Le Französisches Etymologisches Wörterbuch: Evolution et problèmes actuels, jež vyšla v sborníku Wartburgových prací Von Sprache und Mensch. Gesammelte Aufsätze, Bern 1956 (původně v časopise Word 10, 1954, 288—305), kde je reprodukováno několik slovníkových hesel. V tomto sborníku je uveřejněna také bibliografie Wartburgových prací a tam jsou i podrobnější údaje o dosud vyšlých svazcích jeho etymologického slovníku.


[1] Nové vydání vychází v bernském nakladatelství A. Francka. V r. 1957 vyšel 11. sešit (sleig- tans-).

[2] Srov. u nás recenzi o něm od V. Machka v Slavii 28, 1959, 267—280.

Slovo a slovesnost, ročník 21 (1960), číslo 2, s. 145-146

Předchozí Karel Horálek: K sovětským překladům z americké jazykovědy

Následující Miloš Helcl: O problematice dvoujazyčných slovníků