Československá konference o kybernetice

Marie Ludvíková, Ludmila Uhlířová

[Chronicles]

(pdf)

Чехословацкая конференция по кибернетике / Conférence tchécoslovaque sur la cybernétique

Ve dnech 19. až 21. 11. 1962 se konala v Praze konference o kybernetice, uspořádaná Kybernetickou komisí ČSAV. Referáty a sdělení se týkaly několika tematických okruhů a pojednávaly jednak o obecných otázkách kybernetiky a teorie informace, jednak o jejich vztazích k biologii, lékařství, psychologii, lingvistice a ekonomii.

Konference byla zahájena akad. J. Kožešníkem. První tematický okruh uvedl referát J. Bečváře o teorii automatů a matematické logice. Při rozlišování technických a [159]teoretických oblastí kybernetiky řadíme teorii automatů k oblastem teoretickým, stejně jako teorii informace a teorii her. Logickým základem teorie automatů je konstruktivistický směr v matematické logice, jehož metod se v teorii automatů přímo používá. Koreferent K. Čulík poukázal na tři úkoly kybernetiky při modelování činnosti živých organismů. V současné době se pracuje na modelu umělého vnímání (zejm. čtecího zařízení), umělého učení a konstrukci konečných automatů pro zobrazení řídících procesů. Další sdělení se týkala teorie logických sítí (M. Mleziva), aritmetizace logických soudů (J. Metelka) a souvislosti Weber-Fechnerova zákona s povahou logických podmínek (O. Zich). Referát M. Valacha pojednával o významu a využití samočinných počítačů a o perspektivách jejich vývoje. Otázky vztahu teorie informace a kybernetiky řešil referát J. Nedomy a A. Pereze, který byl v první části věnován přehledu dosaženého stavu shannonovské teorie informace, v druhé části se pak týkal vztahu teorie informace a rozhodovacích procesů, především problému redukce dat.

Další referáty a koreferáty se zabývaly biologickou, lékařskou a psychologickou problematikou ve vztahu ke kybernetice. Předmětem jednotlivých sdělení byly problémy z oboru diagnostiky, studia cévních a nervových systémů, biochemie, biofyziky, fyziologie, neurokybernetiky a psychiatrie.

Zájem lingvistů se soustředil na referáty a sdělení týkající se vztahu kybernetiky a jazykovědy. P. Sgall v referátě o perspektivách matematické a aplikované lingvistiky se zaměřil na čtyři kybernetické oblasti, z nichž lingvistika čerpá. Samočinné počítače se uplatňují při automatickém zpracování textů v přiroz. jazycích, např. při strojovém překladu, automatickém referování aj. Teorie automatů je v podstatě totožná (podle názoru referenta) s teorií gramatiky, chápeme-li gramatiku jako stroj produkující věty daného jazyka. Teorie informace poskytuje lingvistice metody ke kvantitativnímu studiu jazyků; naléhavým úkolem pro nejbližší budoucnost je řešení sémantické a pragmatické stránky informace. Teorie regulace nebylo dosud významněji využito, ale lze očekávat, že se uplatní např. při zkoumání typologickém a stylistickém. Tématem koreferátu K. Čulíka byl vztah kybernetiky a formální teorie jazyků. Zvláště hodnotil pokusy o formální popis generativní gramatiky s uplatněním transformačních pravidel podle zásad Chomského. L. Doležel se ve svém sdělení zabýval vzájemným působením kybernetiky a jazykovědy. Vlivem kybernetiky se lingvistice otevřely zcela nové pohledy na jazykový materiál a metodiku jeho zpracování. V současné době se rozvíjejí jednak modely algebraické, jednak pravděpodobnostní; mohou být úplným popisem jazyka jakožto generátoru, a to na všech jeho rovinách. L. Nebeský sledoval vztahy pojmu věty smysluplné a věty gramaticky správné pomocí množinového aparátu. Další sdělení se týkala postupu počítače při strojovém překladu, zejména analýzy vstupního textu (K. Korvasová), teoretického hodnocení různých přístupů k syntaktické analýze pro strojový překlad a interpretace koncových (terminálních) symbolů generativní gramatiky (P. Novák). J. Nedoma ve svém příspěvku položil otázku, jak interpretovat v lingvistice pojem entropie a zda lze vůbec mluvit o entropii jazyka nebo jen o entropii textu. M. Těšitelová na podkladě českého frekvenčního slovníku zkoumala závislost mezi frekvencí prvního písmene v slově a entropií. Statistických výzkumů se týkalo i sdělení R. Štukovského o optimálním abecedním kódu pro binární kódování lékařské terminologie. Lingvistická část programu byla zakončena příspěvkem J. Štindlové o třídění a klasifikaci jazykových jevů pro strojové zpracování a příspěvkem J. Horeckého o použití teorie grafů k zobrazení morfologické struktury jazyka na materiálu slovenštiny.

Poslední okruh měl tematiku ekonomickou. Nejdůležitější referáty se týkaly modelů řízení společnosti, řízení reprodukčního procesu aj. Na závěr konference přednesl obsáhlý referát L. Tondl o metodologických problémech kybernetiky. V kybernetice se střetávají dva protichůdné metodologické přístupy. Podle Markova je tzv. hranice formalizace také hranicí kybernetického přístupu. Kolmogorov naproti tomu se domnívá, že nelze ztotožňovat hranice formalizace (algoritmizace) s hranicemi kybernetiky. Prostředky kybernetiky nelze omezovat [160]jen na prostředky matematické nebo technické, ale do kybernetiky se nedá zahrnout vše, co souvisí s procesem matematizace věd. Důležitá je otázka syntézy logického a pravděpodobnostního přístupu v problematice rozhodování. Rozvoj kybernetiky nezávisí jen na dokonalosti technických zařízení; stejně podstatné je důkladné poznání modelovaných procesů. — Konferenci uzavřel akad. A. Kolmann poukazem na současné úspěchy kybernetiky a na její rozvoj u nás.

Konference, jejíž referáty a sdělení budou vydány tiskem (ve speciálním sborníku), přinesla mnoho podnětů pro další bádání v oblasti kybernetiky u nás. Je potěšitelné, že lingvistice bylo věnováno celé jedno zasedání. Jazykovědné přednášky vyslechli se zájmem všichni přítomní, o čemž svědčila i živá diskuse, která po nich následovala. Konference znovu prokázala, že moderní jazykověda může od kybernetiky mnoho přijímat, ale i podstatně přispívat k jejímu rozvoji.

Slovo a slovesnost, volume 24 (1963), number 2, pp. 158-160

Previous Ludmila Uhlířová: Zajímavá práce o lexikálních otázkách strojového překladu

Next BHk (= Bohuslav Havránek): Budoucnost strojového překladu?