Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Studie o dnešní němčině

Lumír Klimeš

[Kronika]

(pdf)

Работа о современном немецком языке / Les études sur l’ allemand de nos jours

[*]Möllerova práce se snaží vystihnout charakteristické znaky dnešní běžně užívané spisovné němčiny (Gebrauchssprache), odhadnout směr jejího dalšího vývoje a vyšetřit příčiny dnešního stavu. Intenzívní rozvoj vědy a techniky se odráží i ve slovníku (zvýšená obliba složenin, větší frekvence cizích slov aj.). Tato obecně známá pozorování by ovšem nepřinášela mnoho nového; zajímavé a poučné jsou však některé Möllerovy dílčí postřehy a výklady. I v němčině (podobně jako v češtině) se v posledních letech užívá stále více cizích slov latinského i řeckého původu, ačkoli se těmto jazykům vyučuje stále méně. I v němčině se velmi často vyskytují slova pozitivní, negativní, konkrétní, kvalitativní, orientovat se na něco atp. Zdá se, že v němčině je tento příliv ještě silnější (diffizile Probleme, Kombinationen von floralen Motiven apod.). Dobré schopnosti němčiny tvořit složeniny se dnes využívá do té míry, že vznikají složeniny čtyřčlen[156]né, ba i pětičlenné (Kartoffelvollerntemaschine, Annodenspannungsgleichrichtung, Nationalpreisträgerernennung). Snaha po vyjadřování novém, krátkém a výrazném pak působí, že vznikají přečetná slova zkratková (Bio = Biologie, Sta-Bü = Staatsbürgerkunde, OP = Operationssaal, Ulze = Ultrazentrifuge). I zde, jak se zdá, je němčina o něco dále před češtinou. Přísná pojmovost a abstraktnost vědeckého jazyka proniká i do běžně užívané spisovné němčiny. Obzvláště oblíbená jsou slova Gegebenheit, Möglichkeit, Voraussetzung, složeniny s druhou složkou -stoff, -mittel aj. Německé vyjadřování se stále více substantivizuje: Die Masznahmen wurden zur Durchführung gebracht. Du kannst bei Referathalten deine Hörerschaft nur durch ständiges Ihrzugewandtsein fesseln. Substantivizací stylu se redukuje počet vedlejších vět dosti značně. Nadměrné užívání substantiv má vliv i na skladbu německé věty; vznikají četné genitivní řetězce (srov. Man müsste die unmittelbare Verbrennung der Braunkohle stark einschränken. Es besteht die Notwendigkeit einer starken Einschränkung der unmittelbaren Verbrennung der Braunkohle). Hlavní příčinu uvedených tendencí spatřuje autor ve zvýšeném působení vědeckého jazyka na němčinu. Zdá se však, že se zde uplatňuje i spěch ve formulaci a s tím souvisící frázovitost a přílišná povšechnost vyjadřování. (O působení módních slov se autor zmiňuje na s. 38.) Škoda, že Möller nevěnoval pozornost též němčině v NSR; srovnání by bylo zajisté velmi zajímavé. Möllerova studie, vtipná a přístupně psaná, nemá význam pouze pro germanistiku, ale i pro češtinu, jak jsem se snažil výše několika poznámkami ukázat. Bohatostí materiálu, jasností výkladu a pronikavou schopností pozorovat jazykové jevy a vykládat je převyšuje výrazně význam práce populárně vědecké.


[*] Georg Möller, Deutsch von heute, Kleine Stilkunde unserer Gebrauchssprache. VEB Verlag Enzyklopädie Leipzig, 1962, 135 s.

Slovo a slovesnost, ročník 25 (1964), číslo 2, s. 155-156

Předchozí Zdenka Palková: O entropii rytmu

Následující Nová bibliografie jazykovědy a literární vědy