Sborník o kolokviu kvantitativní lingvistiky ve Štrasburku

Marie Těšitelová

[Kronika]

(pdf)

Сборник о коллоквиуме квантитативной лингвистики в Штрасбурге / Recueil des travaux du colloque sur la linguistique quantitative à Strassbourg

V minulém roce vydala filosofická fakulta university ve Štrasburku sborník Statistique et analyse linguistique (Presses Universitaires de France, Paris 1966, 134 s.), který obsahuje přednášky a diskusi z kolokvia o významu metod statistické analýzy v lingvistice, které se konalo ve dnech 20.—22. dubna 1964 ve Štrasburku za mezinárodní účasti. Tematika referátů byla hodně pestrá a lze ji rozdělit zhruba do dvou okruhů.

Do prvního okruhu se řadí referáty, které se týkaly využití statistických metod při řešení konkrétních otázek lingvistických, ev. filologických, jako jsou míšení jazyků a podobná problematika (G. Herdan), frekvence slov a jejich použitelnost (disponibilité) (G. Gougenheim), struktura lexika (J. Dubois), studium nářečí jazyka bantu (É. Évrard), aliterace u Lukrécia a Vergilia (S. Govaertsová), studium Aeneidy (A. Bodson). Nejšíře byl pojat referát G. Herdana o míšení jazyků, zejména na rovině fonematické, resp. grafematické (nedostatečná rozlišenost fonémů a grafémů byla v diskusi referentovi právem vytýkána) a na rovině slovníku; metody i materiál jsou většinou známy z autorových knižních publikací (srov. SaS 28, 1967, 58—64). Referáty týkající se frekvence slov a studia struktury lexika (např. podle retro[223]grádního slovníku sestaveného na základě slovníku Petit Larouse), zejména po stránce metodologické, nepřinesly nic nového pro lexikální statistiku.

Do druhého okruhu (početně slabšího) lze zařadit referáty, které se zabývaly některými obecnými otázkami kvantitativní lingvistiky, a to jednak z hlediska lingvistického, jednak statistického, resp. metodologického. Byl to např. referát P. Guirauda o významu (sens) a informaci, snažící se dále vymezit i pojmy jako lexikální struktura, redundance a ztráta informace. Pojem formantu se pokoušel stanovit referát F. Degresyho a L. Hirchbergové; zdůrazňovala se tu zejména potřeba odlišit formant od lexému, a to se zřetelem ke kvantitativnímu výzkumu. Na význam teoretické lingvistiky pro stanovení hypotéz při kvantitativním výzkumu a na zaměření k diachronii jazyka poukázal referát A. J. Greimase. Možnosti využít statistických metod při studiu vývoje jazyka se rovněž zabýval referát W. Mánczaka. — Vedle uvedených referátů respektujících především přístup lingvistický byly celkem ojedinělé referáty z hlediska přístupu statistického: Y. Lebrun ukázal na některé nedostatky v pracích z oblasti statistické lingvistiky týkajících se např. statistické jednotky (je často nejasně definována), rozsahu výběrů apod. Speciálně pak pojednal o těchto otázkách víceméně z hlediska „čisté“ statistiky R. Moreau.

V závěrech, ke kterým se na kolokviu došlo, byla mimo jiné zdůrazněna potřeba rozlišovat kvantifikaci prvků promluvy od kvantitativního popisu jazyka, sjednotit terminologii, výměna informací a koordinace výzkumů v oblasti kvantitativní lingvistiky a konečně i požadavek, aby se při studiu na universitě budoucí lingvisté seznámili se základními matematickými pojmy, které lze aplikovat v lingvistice (algebraická logika, teorie množin, teorie informace, pravděpodobnostní počet a statistika).

Jak referáty, tak i diskuse ukázaly, že kolokvium trpělo značnou roztříštěností tematickou; obecné otázky lingvistické i metodologické se mísily s konkrétní problematikou jednotlivých prací nestejné úrovně po všech stránkách. Pokud jde o publikaci sborníku samu, je třeba ocenit, že do úvodu byly zařazeny informace o pracovištích, která se zabývají kvantitativní lingvistikou a jejichž zástupci se kolokvia zúčastnili.

Slovo a slovesnost, ročník 28 (1967), číslo 2, s. 222-223

Předchozí Jan Průcha: Psycholingvistika a naši psychologové

Následující BHk (= Bohuslav Havránek): Travaux linguistiques de Prague a Revue des Etudes Slaves