Studie o slovotvorných procesech v nespisovné angličtině

Lumír Klimeš

[Chronicles]

(pdf)

Книга о словообразовательных процессах в нелитературном английском языке / Etudes sur les processus de la formation des mots en anglais non-littéraire

Cílem práce L. Soudka[1] je vyšetřit, jaké slovotvorné prostředky se vyskytují v těch anglických slovech, jež se obvykle označují jako „substandard“. Sem patří slang, argot, vulgarismy a skupina běžných nespisovných slov, která nebývají považována za složku „standardní“ spisovné angličtiny. Autor prozkoumal z hlediska slovotvorného 6478 britských a amerických „substandardních“ lexikálních jednotek. Na jejich tvoření se podílejí odvozování, skládání a zvláštní slovotvorné způsoby. Odvozováním bylo utvořeno 26,4 % zkoumaných výrazů, skládáním 31,4 %. Britská angličtina dává přednost kompozitům, americká slovům odvozeným. Tvoření zvláštními způsoby (autor tohoto souhrnného názvu neužívá) je velmi pestré. Sem patří např. složeniny, jejichž složky jsou různým způsobem zkráceny (např. blog bloody + dog), četné typy tvoření iniciálových a slabičných (Cas Chief of Air Staff; Amgot Allied Military Go[451]vernment), hláskové obměny (reeb < beer) aj. Knihu uzavírá obsáhlý rejstřík (s. 177—228); u každé lexikální jednotky je zkratkou vyznačena příslušnost k některé ze slovotvorných skupin.

Soudkova kniha se zabývá angličtinou, avšak přínos autorova zkoumání přesahuje místy rámec anglistiky, a proto se o ní zde zmiňuje. Hlavní význam této studie pro jiné jazykovědné disciplíny spatřujeme především v její metodické podnětnosti. Autorova práce dokazuje, jak užitečné je věnovat pozornost slovotvorné stránce nespisovných slov, a zároveň podává propracovanou metodu, jak by se zde mělo postupovat. V češtině jsou ovšem poměry jiné než v angličtině (např. tvoření slangových a argotických slov zvláštními způsoby se neuplatňuje tak pronikavě), a proto i postup by se musil volit poněkud jiný. Sympatické (pro autora však velmi pracné) je důsledné kvantitativní hodnocení zkoumaných jevů; výsledky zkoumání plněji vystihují jazykovou skutečnost, než kdyby autor podal pouhý, třeba velmi detailní a promyšlený popis. Bez významu nejsou ani cenné odkazy na anglickou a americkou literaturu o slangu a argotu, nejednou u nás téměř neznámou. Soudkova kniha dává podnět k zamyšlení nejen anglistům, ale v některých směrech i pracovnkům z jiných jazykovědných oborů; proto ji považujeme za velmi užitečnou.

Slovo a slovesnost, volume 29 (1968), number 4, pp. 450-451

Previous Přemysl Janota: Studie o akustické analýze českých hlásek

Next Josef Vachek: K chápání „jazykového pojmenování“ a „jazykového usouvztažnění“