K chápání „jazykového pojmenování“ a „jazykového usouvztažnění“

Josef Vachek

[Kronika]

(pdf)

Еще к пониманию терминов „jazykové pojmenování“ и „jazykové usouvztažnění“ / Encore sur la conception de la „dénomination“ et de la „corrélation“ linguistique

K uvedené stati O. Lešky a P. Nováka (SaS 29, 1968, s. 1—9) bych rád připojil dvě malé poznámky.

1. Je v podstatě správné, co se praví v pozn. 4 o genezi Mathesiova Obsahového rozboru. Vznikl vskutku na základě Mathesiových universitních přednášek. V mém Doslovu (s. 249n. knihy) to původně bylo výslovně konstatováno, ale pak bylo třeba (na žádost redakce) tuto formulaci změnit a místo o přednáškách mluvit pouze o „materiáliích“. Jinak by bylo bývalo ohroženo vydání knihy (nakl. ČSAV se tehdy, v r. 1959—60, prohlašovalo za neoprávněné vydávat universitní přednášky). — Je v podstatě pravda i to, co sděluje K. Hais o způsobu zapisování textu; nicméně pravda je i to, že i po Mathesiových úpravách byl rukopis ve velké většině opravdu jen syrovým materiálem, v kterém zůstalo mnoho omylů a nepřesností a který by byl před odevzdáním do tisku potřeboval důkladné revize celého přepisu (jak jsem to konstatoval v Doslovu, s. 250). Opakuji, že to nelze klást za vinu ani autorovi, ani přepisovateli — tyto nedostatky nutně vyplynuly ze situace, za níž text vznikal.

2. K pozn. 6: Je pravda, že v mém slovníku není heslo „usouvztažnění“, ale jsou tu zaregistrovány a vyloženy termíny onomatologie fonctionnelle a syntaxe fonctionnelle (čes. funkční onomatologie, resp. funkční syntax), jimž autor sám od roku 1936 dával i v češtině přednost. Vzhledem k tomu, že ve francouzštině (ale i v angličtině a v němčině) byly a jsou běžné jen tyto dvojslovné termíny a že bylo třeba vyjít od termínu francouzského, byla volba heslového znění tak dána zcela jednoznačně. Není tedy ve shodě se skutečností, praví-li autoři, že se z mého slovníku o pojmu „usouvztažnění“ vlastně nic nedovídáme (cit. pozn. 6).

Slovo a slovesnost, ročník 29 (1968), číslo 4, s. 451

Předchozí Lumír Klimeš: Studie o slovotvorných procesech v nespisovné angličtině

Následující Pů (= Jan Průcha): O čs. lingvistických publikacích k sjezdu slavistů (II)