Francouzský sborníček o pražské škole

Josef Vachek

[Kronika]

(pdf)

Французский сборник о пражской школе / Petit recueil français sur l’Ecole de Prague

K četným publikacím, jež v posledních letech inspirovala činnost pražské jazykovědné školy, přibyla na podzim r. 1969 další, sborníček Le cercle de Prague, jejž jako 3. svazek edice Change ve francouzském Seuilu zredigovali pokrokoví publicisté Jean Pierre Faye a Léon Robel (128 s.). Knížka byla míněna jako hold pražské škole pro její význam pro literární vědu, estetiku a kulturu vůbec. Obsahuje vedle známých pražských tezí z r. 1929 (je to už jejich třetí vydání, a druhé po válce) i řadu dalších dokumentů. Na prvém místě sluší uvést francouzský překlad řady vybraných pasáží z Jakobsonovy monografie O češskom stiche (z r. 1923) a interview s J. Mukařovským o založení a základním zaměření Kroužku; dále je tu několik statí (často jen útržků z nich) ze Slova a slovesnosti i z jiných pramenů, např. z SaS 1 zápis diskusních projevů Mukařovského a Jakobsona ze zasedání Kroužku z 10. prosince 1934 o metodologických problémech spojených s Mukařovského statí o Polákově Vznešenosti přírody (jde tu hlavně o vymezení rozdílu mezi ruským formalismem a pražským literárněvědným strukturalismem) a Trubeckého zpráva z téhož I. ročníku o časopise Die Schrift. Z předválečných Travaux 4 je tu výtah z Mukařovského pojednání o básnickém jazyce a z Polivanovova pojednání o vnímání zvuků cizího jazyka. Je tu dále i méně známá Jakobsonova kodaňská přednáška o pražské škole (z r. 1936, přetištěná ve výtahu z Bulletinu kodaňského Lingvistického kroužku) a téhož autora recenze Havránkova Vývoje spisovného jazyka českého (původně vyšlá v Le monde slave 1937). Krom toho tu najdeme výňatky ze dvou Jakobsonových dopisů redaktorům (1969), překlad kratší básně Wolkerovy (Les yeux) a drobné přetisky z O. Brika, V. Mathesia, citáty z Havránka, Šklovského, Harrise, Šaumjana, ba i Chomského a Roubauda. V závěrečné části je revoluční provolání z 28. III. 1917, podepsané mj. Brikem, Majakovským, Mejercholdem a Šklovským. Redaktoři sami přidali úvodní hold pražskému Kroužku (J. P. Faye) a stať hodnotící význam Polivanovův (L. Robel).

Jak již bylo řečeno, nebyla tato publikace zřejmě míněna jako záležitost jazykovědná, a tím si lze vysvětlit některé nepřesnosti a neujasněnosti, které se do ní vloudily. Tak např. citace z Chomského (s. 81n.) obsahují jen příznivé zmínky o pražské škole, nikoli však jeho ostrou kritiku „taxonomické fonologie“, kterou podle něho i Pražané rozvíjeli; k recenzi Trubeckého o problémech písma by bylo třeba připojit alespoň zmínku o mnohem významnějším a propracovanějším pojednání jiného předválečného člena Kroužku A. Artymovyče. V interviewu s Mukařovským (s. 65 až 68) je několik nepřesností: není správné, že pisatel této zprávy byl mezi prvými, kde se po r. 1925 spojili s V. Mathesiem při zakládání pražského Kroužku (účastnil se prací v něm až od podzimu 1929); datum 1890 jako období, kdy se formuje prvá česká básnická škola, nutno opravit na 1790. Také výrok uvedený na jiném místě sborníku a citující Hjelmsleva na důkaz toho, že se foném může realizovat různými zvukovými způsoby, svědčí o zásadním nepochopení jak pražského, tak kodaňského pojetí.

Nicméně přes všecky tyto nedostatky a omyly působí edice Change sympaticky (tak ji hodnotí i Jakobson ve 4. čísle Change v dopise redakci; v tomto čísle je i Mukařovského článek Structure, mode, demande, založený na jeho známé práci o estetické funkci, normě a hodnotě jako sociálních faktech z r. 1936). Byla-li jazykovědná činnost pražské školy ve Francii vysoko ceněna již dříve (už v letech třicátých A. Martine[280]tem, po válce pak P. Gardem aj., např. A. Juillandem ve Word 1967), pak tato nová publikace může nejširším vrstvám francouzských čtenářů znovu připomenout kulturní a literárněhistorické aspekty činnosti všestranné pražské školy.

Josef Vachek

 

Poznámka: S opožděním zaznamenáváme, že uvedené zde známé teze pražské školy z r. 1929 vyšly r. 1966 v italském překladě s hodnotící předmluvou: Il Circolo Linguistico di Praga. Le tesi del ’29. Introduzione di Emile Garroni. Tradizione di Sergio Pautasso. Silva Editore, Milano 1966. Omlouváme pozdní informaci, ale ani vydavatel, ani překladatel neupozornili na toto vydání ani časopis Slovo a slovesnost, ani nikoho z okruhu jeho spolupracovníků. — Nedávno konečně vyšly tyto teze i v českém znění, a to v publikaci U základů pražské jazykovědné školy (Prameny české a slovenské lingvistiky, 1. svazek řady české, kterou začíná vydávat Jazykovědné sdružení při ČSAV).

rd

Slovo a slovesnost, ročník 31 (1970), číslo 3, s. 279-280

Předchozí Oldřich Uličný: Ještě k pojetí doplňku

Následující Karel Horálek: Znaky, významy a hodnoty