Úvodem

rd (= Redakce)

[Články]

(pdf)

Введение / Avant-propos

K oslavě padesátého výročí založení KSČ, významného jubilea pro Československo i československou vědu, připojuje se náš časopis rád a upřímně jak vzhledem k své minulosti, tak k přítomnosti. V minulosti před válkou byl časopisem levě orientovaným a jsme hrdi na to, že mezi svými přispěvateli měl význačné představitele stranické inteligence, jako Jindřicha Honzla, Vítězslava Nezvala, Ivana Olbrachta, Vladislava Vančuru aj. Po osvobození procházel časopis spolu s jazykovědou na cestě k marxistické vědě nemilými peripetiemi: nejprve pseudomarxistickým marrismem (vědecky zcela pochybeným, přes některé jeho správné stránky společenského pohledu na vývoj jazyka, který však do české lingvistiky hlouběji nezasáhl), a pak opět dogmatickým rázem a mnohdy dogmatickou interpretací Stalinových statí o jazyce. Ale od samých počátků šedesátých let se česká jazykověda a s ní i náš časopis probojovává ke skutečně marxistickému chápání jazykovědy; srov. jen článek „Aktuální metodologické problémy marxistické jazykovědy“ v 22. ročníku (1961) a celý sborník Problémy marxistické jazykovědy (1962), který — třebaže byl poplatný době v otázce poměru češtiny a slovenštiny — podává svědectví o pevném zásadním postoji československé jazykovědy.

Sama soustava výrazových prostředků jazyka, vlastní struktura jazyka může ovšem stejně dobře sloužit různým světovým názorům, avšak teorie jazyka, věda o jazyce nemůže zůstat lhostejná k specifickým potřebám společenské ideologie a zejm. k otázce adekvátních pojmů a termínů. Jakmile totiž jde o společenské podmínky jazyka a společenské potřeby kladené na jazyk, zvláště pak o základní otázky spisovného jazyka, prostě o všechny sociální aspekty jazyka a problematiku jejich jazykovědné interpretace, zasahuje nutně věda o jazyce i na pole ideologické. Totéž platí o teorii jazykovědy jako o každé vědě společenské. Proto jsme do čísla věnovaného významnému jubileu KSČ zařadili úvodem obsáhlou studii Karla Horálka „K vývoji marxistické terminologie a teorie vědy“, abychom všem českým lingvistům, zvláště mladým, usnadnili přístup k základním pojmům marxistické teorie vědy.

Právem se uvádí jako jedno ze základních kritérií poměru ke komunistické straně i poměr k Sovětskému svazu. Náš časopis od samého počátku recenzoval a propagoval práce sovětské jazykovědy a neupustil od této linie ani v kritických letech 1968 a 1969. Tento poměr k sovětské jazykovědě nejen na půdě našeho časopisu, ale vůbec poměr české a sovětské jazykovědy se dnes dále prohlubuje a je také vzájemný; stačí upozornit na sborník „Jedinicy raznych urovnej grammatičeskogo stroja jazyka i ich vzaimodejstvije“ (Moskva 1969, 330 s.), přinášející výsledky sovětsko-československého symposia, a dále na dvě základní díla sovětské jazykovědy vyšlá nedávno z pracovišť Akademie věd SSSR: „Grammatika sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka“ (Moskva 1970, 768 s.) a „Aktuaľnyje problemy kuľtury jazyka“ (Moskva 1970, 404 s.); obě přihlížejí k výsledkům české bohemistiky i rusistiky a často se jich přímo dovolávají.

Při příležitosti letošního jubilea a v jeho smyslu vyslovujeme spolu s přáním přesvědčení, že česká lingvistika udrží a prohloubí jak dobrý poměr k lingvistice sovětské, tak své úsilí o další rozvoj na základech marxistické vědecké filosofie.

Slovo a slovesnost, ročník 32 (1971), číslo 2, s. 97

Předchozí Josef Skulina: Pozoruhodný lexikální příspěvek v oblasti ruské dialektologie

Následující Karel Horálek: K vývoji marxistické terminologie a teorie vědy