Nové lipské Linguistische Arbeitsberichte

Zdeněk Hlavsa

[Kronika]

(pdf)

Новые лейпцигские Работы о лингвистике / Un nouveau périodique paraissant à Leipzig: Linguistische Arbeitsberichte

Pod tímto titulem začal vycházet v roce 1970 v Lipsku úhledně rozmnožený zpravodaj, který si klade za cíl informovat domácí i zahraniční lingvisty o výsledcích badatelské práce v sekci (tj. fakultě) pro teoretickou a aplikovanou jazykovědu University K. Marxe a o činnosti dalších členů Lipského lingvistického kroužku. Jak čteme v úvodu od vydavatelů (jsou jimi R. Große, A. Neubert a R. Růžička), časopis má spíše poskytovat fórum pro tvořivou diskusi než podávat zprávy o definitivních výsledcích a umožnit pohotové reagování na návrhy koncepcí a dílčí závěry než předkládat definitivní stanoviska. Zatím máme k dispozici první tři čísla. Jejich úroveň je až překvapivě dobrá, i když ze slíbené tematiky postrádáme recenze, rovněž ke skutečné diskusi může do[369]jít pochopitelně až později — zatím konstatujeme jen tolik, že příspěvky k ní dávají mnoho podnětů.

Již úvodní příspěvek od R. Großeho a A. Neuberta Teze k marxistické sociolingvistice, jistě nezůstane bez odezvy. Není pochyby o tom, že jazyk je jevem sociálním, ale stejně tak není jasno o tom, jaké jsou úkoly sociolingvistiky, jestliže z prve uvedeného nutně plyne, že lingvista musí mít společenskou podmíněnost jazykových jevů vždy na paměti, má-li jeho popis být adekvátní svému předmětu. Autoři považují sociolingvistiku za součást pragmatiky a zdůrazňují především možnosti jejích aplikací. — Příspěvek W. Lorenze a G. Wotjaka se pokouší o interpretaci vztahu významových a odrazových struktur a dochází k závěru, že je možno zkoumat jejich vzájemné vztahy, ale nikoli je ztotožňovat. Problematice významu je nyní věnována v NDR vůbec velká pozornost, zejména teoreticky konsekventně formulované analýze na sémantické příznaky (srov. např. G. Wotjak, Ke struktuře německých sloves vlastnictví a změny vlastnictví; B. Haltof, A. Steube, K sémantické charakteristice časů v ruštině a v němčině; A. Steube, O gramatickém a stylistickém významu) a souvislosti významu se syntaxí (M. Bierwisch, Selektivní omezení a presupozice; R. Conrad, Lingvistické problémy formalizace otázky a odpovědi; G. Walther, Kauzální vztah a genus verbi). Pokud nejde o obecně programatické články, autoři většinou užívají popisného aparátu generativní gramatiky, resp. postupů rozvinutých na jejím základě pro studium sémantiky.

Čísla zpravodaje jsou zřejmě tematicky zaměřena a soustřeďují se kolem ústředního problému hlavně úvodními články. První je věnováno, jak jsme již naznačili, postavení lingvistiky v ideově politickém zápasu naší doby, druhé hlavně aplikacím jazykovědy v jazykovém vyučování (srov. témata K úloze lingvistických složek ve vyučování cizím jazykům, Sémiotický aspekt při výcviku překladatelů, K modelování řečových dovedností), třetí pak připomíná padesáté narozeniny R. Růžičky, předsedy lipského Kroužku a předního německého slavisty. Z jeho pera najdeme dva příspěvky v čísle druhém: jednak úvahu o typologické relevanci vyjadřování Fillmorových pádových úloh v různých jazycích, jednak příspěvek k polemikám o strukturalismu, doporučující poučeně kritické ověření užitečnosti strukturní metody pro marxistickou jazykovědu namísto neinformovaného odmítání. Ve dvou článcích se pak probírají některé problémy automatického zpracování jazykových údajů (W. Reinecke, L. Hoffmann).

Celkem lze říci, že Linguistische Arbeitsberichte jsou nadějným časopisem jak svým programem, tak tím, co již uveřejnily. Je třeba doufat, že udrží svou úroveň i nadále.

Slovo a slovesnost, ročník 32 (1971), číslo 4, s. 368-369

Předchozí Alena Macurová: Liberecký sborník o kompozici

Následující Marie Ludvíková: Popis fonologického systému ukrajinštiny