Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Sovětská kniha o lingvistice ve vojenství

Jiří Šulc

[Kronika]

(pdf)

Советская книга о лингвистике в военном деле / Un ouvrage soviétique sur les questions linguistiques dans le domaine militaire

Z potřeb armády vychází v SSSR monografie A. N. Kolguškina Lingvistika v vojennom dele (Vojennoje izdat. ministerstva oborony SSSR, Moskva 1970, 180 s.). V první části publikace se autor nejprve zabývá problematikou přirozených a umělých jazyků, způsoby kódování, strukturou informačních systémů a informačních jazyků. Druhá kapitola 1. části pojednává o obecných zásadách přípravy a využívání frekvenčních slovníků ve vojenství. Autor srovnává charakteristiky vojenské slovní zásoby s vlastnostmi spisovného a vědeckého jazyka a běžné řeči. Speciální vojenské frekvenční slovníky najdou podle jeho názoru uplatnění zejména ve třech oblastech: při zvyšování efektivnosti automatizovaných systémů velení a řízení vojsk, při sjednocování odborné terminologie v národních jazycích států velkých uskupení, jakým jsou např. státy Varšavské smlouvy, a konečně při tvorbě vědecky zdůvodněných minimálních slovníků pro vyučování cizím jazykům. Ve 3. kap. je podrobně popsán způsob autorem užitý pro sestavení frekvenčních slovníků soudobé vševojskové bojové dokumentace.

Těžiště celé práce je ve 4 frekvenčních seznamech; vznikly zpracováním textů s celkovým počtem 689.214 slov. Tento rozsáhlý soubor je tvořen různými aktuálními realizacemi pouze 3000 různých slov, jež jsou všechna uvedena podle abecedy s označením frekvence v prvním seznamu. Další seznam obsahuje 1000 slov seřazených podle frekvence výskytu, abecední frekvenční seznam 1000 nejčastějších slovních spojení a nakonec seznam, uspořádaný podle klesajícího pořadí výskytu těchto spojení.

I při nevelkém stránkovém rozsahu je Kolguškinova Lingvistika ve vojenství dílo zajímavé, podnětné a rozhodně přesahující úzkou oblast vojenské problematiky.

Slovo a slovesnost, ročník 32 (1971), číslo 4, s. 380

Předchozí Jan Králík: O minském sborníku „Statistika teksta“

Následující Jan Průcha: Mezinárodní symposium o dětské řeči v Brně