Mezinárodní symposium o dětské řeči v Brně

Jan Průcha

[Kronika]

(pdf)

Международный симпозиум о детской речи в Брно / Symposium international sur le langage enfantin à Brno (1970)

Jak bylo nedávno výstižně konstatováno, studium dětské řeči prožívá v posledních letech svou renesanci. I u nás, kde má zájem o tuto problematiku tradici, bylo nyní publikováno několik cenných lingvistických prací o vývoji řeči u českých a slovenských dětí, zejm. monografie J. Pačesové o vývoji dětského slovníku.[1] Tato práce, stejně jako některé další, vznikla na filosofické fakultě brněnské university. V Brně se vytvořilo — hlavně zásluhou K. Ohnesorga — důležité centrum pedolingvistiky a [381]bylo tedy zcela vhodné, že se v tomto místě konalo mezinárodní symposium věnované studiu dětské řeči.

Colloquium Paedolinguisticum bylo uspořádáno brněnskou pobočkou Jazykovědného sdružení při ČSAV a filosofickou fakultou UJEP 14.—16. října 1970. Zúčastnili se ho kromě domácích odborníků také pracovníci z několika socialistických a západních států. (Je třeba litovat neúčasti pozvaných odborníků ze Sovětského svazu, kde se studium dětské řeči provádí velmi široce a intenzívně.) Kromě lingvistů a fonetiků byli na kolokviu zastoupeni i psychologové, pedagogové, lékaři a další. Vzhledem k této mezioborové účasti i k samému interdisciplinárnímu charakteru dané problematiky probíhalo jednání symposia (mimo plenární zasedání) ve dvou sekcích; první byla zaměřena především na fonetickou stránku vývoje dětské řeči a druhá na obecnělingvistické, psycholingvistické, logopedické ap. aspekty.

Bukurešťská psycholingvistka T. Slamová-Cazacuová v zahajovacím referátu plenárního zasedání podala přehled a zhodnocení evropského výzkumu dětské řeči za uplynulých 50 let. V obou sekcích přednesli zajímavé příspěvky významní badatelé zahraniční i českoslovenští (V. Rūke-Dravina, L. Kaczmarek, L. Dezső, M. Kloster-Jensen, M. Sovák, K. Ohnesorg, J. Pačesová, J. Dvončová, P. Janota, L. Bartoš a další). Přednesené referáty i diskusní ohlas ukázaly, že výzkum dětské řeči dosahuje v současnosti pozoruhodných výsledků, jak z hlediska různých jazyků a různých rovin jazykového systému (zvl. roviny fonetické a lexikální), tak z hlediska různých vědeckých disciplín a teorií (vedle lingvistiky také psychologie a patopsychologie, foniatrie a fyziologie řeči, logopedie apod.). Přes velké množství dosud nashromážděných poznatků, empirických dat a experimentálních zjištění o dětské řeči existuje dosud řada neprozkoumaných problémů — z lingvistického hlediska jsou to zvláště tyto: univerzálie v osvojování jazyků různých typů u dětí, osvojování gramatických a sémantických struktur mateřského jazyka, chronologické zákonitosti v osvojování elementů různých rovin jazykového systému, závislost dětské řeči na sociálních a sociokulturních charakteristikách prostředí, analýza jazykové komunikace mezi dospělými a dětmi, obsahová stránka promluv dítěte a typy komunikačních situací, v nichž jsou tyto promluvy začleněny, apod.

Studium osvojování jazyka u dětí patří dnes k aktuálním problémům lingvistické teorie — úsilí, které v této oblasti vyvíjí např. americká generativistická lingvistika a psycholingvistika,[2] ukazuje důležitost této problematiky pro obecnou teorii jazyka. Je proto škoda, že se naši lingvističtí teoretici nezúčastnili brněnského symposia v širším počtu (jistě zde působilo negativně i to, že v říjnu 1970 se u nás konalo několik mezinárodních lingvistických setkání v těsném časovém sledu i že nebyli tito lingvisté zváni v dostatečném rozsahu).

Pedolingvistické symposium v Brně proběhlo s plným zdarem, na čemž mají hlavní podíl pořadatelé, kteří celou akci nejen dobře připravili, ale zabezpečili také publikování jak tezí (vyjdou ve Sb. prací filosof. fak. brněnské univ., ř. A 19, 1971), tak všech referátů a diskusních příspěvků (zvláštní sborník má být publikován v nakl. Mouton). Oceněním vědeckovýzkumné a vědeckoorganizační práce brněnského pedolingvistického centra je jistě i to, že toto pracoviště se stává koordinátorem výzkumů dětské řeči v evropských zemích.

Slovo a slovesnost, ročník 32 (1971), číslo 4, s. 380-381

Předchozí Jiří Šulc: Sovětská kniha o lingvistice ve vojenství

Následující Jaromír Janoušek: Sociolingvistika na 7. mezinárodním sociologickém kongresu ve Varně