Kniha o problematice jazykových polí

Otto Ducháček

[Kronika]

(pdf)

Книга о проблематике языковых полей / Ouvrage consacré aux problèmes des champs linguistiques

V nakladatelství W. Finka v Mnichově vychází řada obecně lingvistických prací (Internationale Bibliothek für allgemeine Linguistik); jejím sedmým svazkem vydaným r. 1971 za redakce E. Coseria je závažná monografie Horsta Geckelera Zur Wortfelddiskussion — Untersuchung zur Gliederung des Wortfeldes “alt - jung – neu“ im heutigen Französisch (566 s.).

Autor založil svou práci na důkladném studiu velmi rozsáhlé literatury týkající se přímo nebo nepřímo problematiky jazykových polí. Konfrontuje a kriticky hodnotí názory různých badatelů a cituje v originálním znění značný počet jejich tvrzení. V různých částech knihy (zvláště v prvních dvou kapitolách) zabírají různojazyčné citace stejně nebo i více místa než vlastní text. Tím, že se na jediné stránce mění jazyk až osmkrát, stává se četba Geckelerovy knihy dosti namáhavá. Nejčetnější a nejdelší jsou citace anglické, ale vedle nich nacházíme i francouzské, španělské a sporadicky i jiné.

V prvním díle své knihy věnuje autor pozornost vývoji sémantického bádání, teoriím o významu slova a označování věcí (Bedeutung - Bezeichnung, sens - désignation), teoriím o jazykových polích, námitkám proti nim a Coseriově koncepci „slovního“ pole (champ lexical).

Druhý díl je věnován průzkumu pole francouzských adjektiv označujících věk bytostí a stáří nebo novost věci. Zařazení přídavných jmen inédit, futur a actuel do tohoto pole se nám zdá problematické (srov. dále) a také rozdělení zkoumaných adjektiv mezi jádro pole a jeho periférii je diskusní. Do jádra řadí âgé, ancien, antique, archaïque, vieux, jeune, moderne, neuf, nouveau, récent, frais. Na periférii klade adolescent, adulte, cadet, aîné, mineur, majeur, séculaire, centenaire, millénaire, quadragénaire …, juvénile, sénile, vieillot, mûr, actuel, futur, inédit, antédiluvien a vétuste.

Pozornosti zaslouží kapitola o moderní sémantice, jejím vývoji a jejích nejnovějších směrech i o jejích nejdůležitějších představitelích včetně stoupenců generativní gramatiky. — Vyvrcholením práce je vlastní analýza zkoumaného pole a jeho členů na dimenze, sémy a klasémy. Svou analýzu doplňuje autor výklady o struktuře lexikálního pole, do něhož podle našeho názoru nesprávně připouští jen lexikální jednotky jediné slovní kategorie, např. jen adjektiv.

Zvláště zajímavá a originální je jeho koncepce analýzy, založená na rozdělení pole z hlediska tzv. dimenzí, které jsou určitou obdobou Greimasových „os“. Ve zkoumaném poli rozeznává Geckeler tyto dimenze: věk osob (jeune - vieux), časové zařazení (ancien - nouveau), stav (neuf, usé …), vývojová fáze (enfant, adulte), věk jako vztah (cadet - aîné), věk z hlediska „normy“ (mineur - majeur), věk určený číselně (quadragénaire ..), stav v souvislosti s věkem (juvénile - sénile), věkové fáze (jeune - mûr), „modifikace“ (autor má na mysli deminutiva: jeunet - vieillot), časové určení mimo rámec pole (ancien - actuel - futur). Adjektiva ancien, actuel a futur však klade i do rámce pole, ancien dokonce do jeho centra (viz výše).

Pozornosti zaslouží i jeho výklady o protikladech a neutralizaci mezi lexémy a dimenzemi. — Svou monografii doplňuje autor velmi obsáhlým seznamem použité odborné literatury (zvlášť uvádí práce týkající se studované pojmové oblasti, slovníky a texty, z nichž excerpoval doklady) a rejstříkem autorů.

Závěrem lze konstatovat, že Geckelerova kniha, inspirovaná do značné míry názory Coseriovými, je velmi podnětná. Do teorie jazykových polí přináší nové pojetí a různé zajímavé myšlenky. Záslužná je i snaha aplikovat při průzkumu polí nejnovější sémantické teorie.

Slovo a slovesnost, ročník 33 (1972), číslo 3, s. 258

Předchozí Josef Štěpán: Výzkum mluvené němčiny ve Freiburku

Následující Jan Lehár: O edici Milana Kopeckého Staří slezští kazatelé