Dva nové nálezy z díla Komenského

Dmytro Čyževśkyj

[Rozhledy]

(pdf)

Deux éditions inconnues de Comenius

Jak je známo, mnoho spisů Komenského je buď ztraceno nebo staly se velmi vzácnými anebo jsou známy jen z pozdních vydání. Vzpomeneme-li, že již mnoho z těchto zmizelých spisů objevili badatelé v 19. století, nesmíme ztráceti naději, že nové nálezy mohou ještě stále zmenšovat dosavadní mezery. Na příklad spis „Haggaeus redivivus“, spis, v kterém se jeví Komenský jako předchůdce pietismu, známe jen z jediného opisu žitavského, k tomu nikterak bezvadného, a je to tím politování hodnější, že v tomto případě je sestavení původního tekstu zvlášť důležité. — Proto jsem podnikl systematické pátrání po tiscích Komenského prozatím v německých knihovnách, a to především v těch, kterých si starší badatelé ne[231]všímali. Ostatně mnoho knihoven má tolik přírůstků z doby poválečné, že vlastně nelze žádnou nechat bez nového prozkoumání.

Nehledím k některým nálezům, které se mně samému zdají pochybné, protože dřívější majitelé nebo noví knihovníci připsali Komenskému nahodile spisy, které mu naprosto nenáležejí, a protože jindy zas nelze rozhodnouti bez srovnání s tisky, které byly již dříve probádány, zda jde v tom nebo v onom případě skutečně o vydání dosud neznámé (po případě opatřené novým titulním listem). Kromě takovýchto nálezů mohl jsem zjistiti alespoň dva tisky dosud neznámé; oba jsou směrodatné pro sestavení tekstu souborného vydání Komenského. O obou těchto nálezích podávám zde stručnou zprávu.

1.

Jak je známo, jsou obě úvodní části velkého pansofického díla Komenského, které dal otisknouti r. 1702 Buddeus v tiskárně sirotčince v Halle, zachovány v dosti exemplářích. Starší vydání osmerkové, které obsahuje mimo obě tyto úvodní části, předmluvu a Panegersii, ještě díl třetí, Panaugii, existuje, jak se zdá, v jediném exempláři, který má Pražská universitní knihovna. Třebaže jsem r. 1935 nalezl v archivu sirotčince v Halle všechny ostatní části pansofického díla (srov. v Slovu a slov. 1, 1935, str. 118n.), neztrácí pražský tisk nikterak na významu, neboť v onom nově nalezeném rukopise chybějí právě první tři části. Mnoho věcí ukazuje na to, že kromě tohoto osmerkového vydání existovalo ještě vydání foliové. O něm byla nepochybně zmínka v katalogu bibliotéky Jablonského (srov. J. Kvačala, Die pädagogische Reform des Comenius in Deutschland, sv. 2, 1904, str. 197). A nejnověji upozornil J. Hendrich na to, že také Maresius měl v rukou vydání foliové (v. jeho Příspěvky ke studiu Komenského ve Sborníku filos. fakulty univ. Komenského, V, č. 49|4, 1927, 22—27). Dosud nebylo toto vydání nikde zjištěno; našel jsem však hledaný tisk, pátraje po tiscích slovenských protestantských exulantů, vyšlých v Německu, a to v jednom sborníku knihovny hallského sirotčince, obsahujícím mimo jiné několik spisů, jejichž autorem je Daniel Klesch(ius). Podrobně referuji o tomto nálezu v chystaném čísle časopisu „Kyrios“ a v „Archivu pro badání o životě a spisech J. A. Komenského.“ Zde chci jen zcela stručně upozorniti na to, že tento tisk obsahuje pouze předmluvu a Panegersii a podle všeho nebyl nikdy vydán jako ukončený svazek. Neboť nehledě na to, že chybí definitivní titulní list s vročením pro nás tak důležitým, je na titulních listech jednotlivých částí i v tekstu samém plno tiskových chyb, které jsou opraveny v tisku Buddeově (nebo snad již ve vydání osmerkovém, které mi dosud, bohužel, nebylo přístupné). Nepochybně náležejí k tomuto tisku ještě další tištěné stránky, které jsem už dříve našel v hallském rukopise; je v něm totiž 12 foliových tištěných stránek ze začátku čtvrté části (Pansofie) a 60 stránek tištěných z Panorthosie. Příslušné části v obou případech v rukopise chybějí, v Panorthosii dokonce je mezera mezi tištěnými stránkami a tekstem rukopisným.

Komenský sám se zmiňuje o tomto tisku ve svém známém dopise k Harsdörfferovi z 15. ledna 1657 (v. Kvačala v uv. sp. 1, 326). V tomto dopise však mluví o části díla tehdy natištěné, která přibližně souhlasí s částí foliového vydání, jež mám nyní v rukou, jako o „šestině celého díla.“ Rukopis sám — patrně v posledních letech života Komenského — tak rozrostl, že tištěná část tvoří nyní sotva dvacetinu celku.

Poskytuje tedy foliové vydání v částech nám přístupných cennou pomoc při sestavování tekstu příslušných částí pansofického díla Komenského.

2.

Jeden ze spisů Komenského proti sociniánům je znám jen v latinském překladě; je to „De Quaestione Utrum Dominus Jesus Propria Virtute a mortuis Resurrexerit. Ad Melchiorem Schefferum Socinistam, breve ac solidum Joh. A. Comenii Responsum“, Amstero[232]dam 1659. Když psal Kvačala svou velkou biografii Komenského z r. 1892, znal jen toto latinské vydání v několika exemplářích (v Jeně, v Gothě). Z první předmluvy však plyne, že spis byl sepsán r. 1638 a patrně ihned vydán. Spis Melchiora Scheffera, s nímž Komenský polemisuje, vyšel r. 1637 (srov. Kvačala, J. A. Comenius, 1892, bibliografie str. 77, č. XLIX). Další exemplář tohoto spisu získala zatím Pražská universitní knihovna; také zemská bibliotéka württemberská ve Stuttgartě má exemplář. Z předmluvy je jasné, že Komenský napsal a vydal tento spis německy. Toto německé originální znění zůstalo dosud zcela nezvěstné. Kvačala sice mohl r. 1895 uveřejnit jeho titul: „Auff den kurzen Bericht (Melch. Scheffers Socin.) von der Frage: ob Herr Jesus sich aus eigener Krafft von dem Todten aufferwecket? kurtze und gründliche Antwort Joh. A. Comenii“ (v. Kvačala, Kurzer Bericht über meine Forschungsreisen v Acta et commentations Imp. univ. jurjevensis). Přes to se zdálo, že se zachoval z originálního tekstu jenom tento titul; to musel konstatovat J. Hendrich ve své bibliografii z r. 1932 (J. V. Novák-Hendrich, str. 695, č. 57b).

Na podzim r. 1937 jsem prohlížel comeniana v různých německých knihovnách a našel jsem mimo jiné v zemské knihovně württemberské v Stuttgartě v souboru čtyřiceti comenian německé vydání uvedeného spisu, ne sice první lešenské vydání z r. 1638, nýbrž jiné dosud zcela neznámé amsterodamské vydání z r. 1651. Protože latinské vydání vyšlo teprve r. 1659, nemůže zde nikterak jíti o zpětný překlad z latiny, nýbrž máme v něm nepochybně otisk německého tekstu originálního. Ostatně titulní list uvádí Komenského nejen jako autora, nýbrž i jako vydavatele. Tím nabývá tento tekst plné autentičnosti, můžeme-li mysliti také na to — právě proto, že Komenský je vydavatel — že tekst může být proti vydání prvnímu opravován nebo měněn. Titul tohoto vydání zní poněkud jinak než titul uvedený Kvačalou, a to: „Auff den | Kurtzen (ungegründeten) Bericht | Von der Frage, | ob der Herr Jesus, als Er gestorben | und todt gewesen, sich selbst auß ei- | gner Krafft von den Todten auff- | erwecket habe. | (So von einem Socinisten gestellt, und im | Jahr 1637. in Druck außgangen) | kurtze und gründliche Antwort | Durch | Johan Amos Comenius“. Jako motto je uveden tekst z Luk. 2, 34. Dole je uvedeno: „Auff Anhalten frommer hertzen, jetzo auffs new vom | Authore selbsten in Druck befördert | Im Jahr, M. DC. LI.“ Místo tisku je podle všech vnějších známek Amsterodam. Spis je tištěn v 12⁰ a obsahuje mimo nepočítaný titulní list 78 číslovaných stránek.

Estreicher (XIX, str. 439, srov. 454) zná jen nepřesný titul vydání lešenského. Moje dotazy v Holandsku a v Anglii prozatím potvrzují, že tento exemplář stuttgartský je unicum.

Předmluva prvního latinského vydání, adresovaná pánu z Wolzogen, je připojena teprve r. 1659 a rovněž poslední stránky (45—71), adresované témuž pánu, jak vyplývá i z datování předmluvy i z obsahu „sermo“ na konci knihy. Obé chybí ve vydání z r. 1651.

Tento tisk je třeba tedy otisknouti jako německý originální tekst této rozpravy v souborném vydání spisů Komenského.

Slovo a slovesnost, ročník 3 (1937), číslo 4, s. 230-232

Předchozí Pavel Trost: O problémech větné intonace (In memoriam Stanislava Petříka)

Následující Zdeněk Vančura: O překládání divadelních her