Nové belgické periodikum aplikované lingvistiky

Petr Piťha

[Kronika]

(pdf)

Новая бельгийская периодика прикладной лингвистики / Un périodique nouveau de la linguistique appliquée paraît à Belgique

Institut aplikované lingvistiky Katolické university v Lovani (Instituut voor Toegepaste Linguistiek — ITL K.U.L. Leuven), který je vydavatelem zavedeného již časopisu Review of Applied Linguistics, věnovaného otázkám aplikované lingvistiky, do něhož přispívají autoři domácí i zahraniční, začal vydávat nové periodikum Progress in Applied Linguistics (PAL), které bude informovat o práci v tomto institutu. Prvé číslo má 75 rotaprintových stran, je psáno anglicky. Číslo je věnováno přehledu problematiky zpracovávané v institutu, další čísla — podle úvodu — budou věnována podrobným zprávám o jednotlivých odvětvích výzkumu a dosažených výsledcích, aby se umožnil pravidelný styk s pracovníky jiných institutů a zemí. Není však uvedeno, jak často bude bulletin vycházet, ani kdy vyjde číslo další.

Prvé číslo čas. PAL přináší skutečně jen základní informaci o institutu, který ho vydává. Především se zde informuje o pracovnících institutu, o knihovně a knihovnických službách. Následuje stručný popis výzkumu konaného přímo v institutu a výzkumů, které institut organizuje nebo na nichž se podílí. Problematiku je možno shrnout do tří okruhů.

(1) Největší pozornost je věnována otázkám výuky cizím jazykům. Vlastní výzkum, který vede L. K. Engels, je zaměřen především na studium rozdílu zvládnutí jazyka mateřského a jazyka cizího, vztahu intuitivního a kognitivního přístupu k jazykovému osvojování. Kromě popisu tohoto výzkumu (s. 6 až 9) přináší o něm informaci též příspěvek L. K. Engelse English Language Teaching at University Level (s. 63—71), v němž autor nejprve hodnotí sociální složení studentů belgických universit, motivaci, která je vedla k volbě angličtiny jako studijního oboru, dále vyzdvihuje nutnost postupovat od elementárních základů i u pokročilých, užívá-li se moderních metod, které nejsou zavedeny na středních školách. Autor podává kritiku jednostranného behavioristického přístupu při výuce cizímu jazyku a dokazuje nutnost racionálních, kognitivních přístupů pro vysokoškolské studenty (i pro žáky ve věku pubertálním vůbec). Stručně referuje o metodě vypracované a užívané pracovníky institutu: vychází se od základních konstrukcí (jádrové věty) a základního slovníku (nejfrekventovanější slova); pravidelnosti jazyka jsou vysvětleny v teoretických výkladech. Pravidla jsou procvičována [351]v řadě aktivních cvičení, při nichž se využívá poznatků z ukládání gramatiky do počítačů. Cílem výuky je vytvořit skutečnou kompetenci, která znamená opravdové zvládnutí jazyka a umožňuje, aby sám absolvent mohl cizímu jazyku dobře učit.

Otázkami výuky cizím jazykům se zabývají také dvě pracovní skupiny souvisící s institutem. Prvá, v níž pracují především učitelé středních škol (s. 16—20), je orientována spíše na psychologicko-sociologické aspekty a metodiku, druhá, v níž jde o mezioborový výzkum universitních pracovníků (srov. s. 20—23), je zaměřena více lingvisticky (zabývá se výzkumem aplikací transformační gramatiky při výuce ap.).

(2) Podstatně menší rozsah mají výzkumy statistické vedené W. Martinem (s. 9—13). I zde je vidět celkové zaměření institutu, protože jedním z hlavních problémů tohoto zkoumání je rozbor jazyka žáků středních škol. Statistickými metodami se hodnotí i jevy stylistické, zvl. slovník autorů a autorských generací.

(3) Posledním okruhem problematiky je strukturní analýza. Institut pracuje na automatické analýze textu (s. 13) — není však jasné, jak je analýza koncipována, ani jak jí má být užito. K této oblasti činnosti institutu se váže také práce skupiny pro koordinaci gramatické terminologie; náplní její práce je však studium transformační gramatiky v oblasti syntaxe a seminář o aplikacích výsledků moderní jazykovědy.

Popis všech těchto okruhů je doplněn bibliografickými údaji o pracích, které v rámci institutu byly publikovány. Kromě toho číslo ještě informuje o belgických přípravách na kongres AILA 1972 v Kodani.

První číslo PAL přináší pouze povšechné informace, nicméně dává přehled o činnosti zajímavého lingvistického pracoviště orientovaného především na aplikaci využití lingvisitiky při výuce cizím jazykům; svědčí o užitečnosti odmítání amerického behavioristického postupu a o obhájení postupu racionálního. Je třeba uvítat snahu o včasnou a průběžnou informaci o této práci, která je podmínkou pro navázání kontaktů a spolupráce; přejeme novému časopisu, aby se jeho záměr, uvedený v úvodu, podařil.

Slovo a slovesnost, ročník 33 (1972), číslo 4, s. 350-351

Předchozí Josef Skulina: Jihoslovanský příspěvek z oblasti slovníkových kontaktů

Následující Miloš Dokulil: 80 let akademika Bohuslava Havránka