Západoněmecký sborník věnovaný výzkumu sluchových procesů

Jiřina Novotná-Hůrková

[Kronika]

(pdf)

Западногерманский сборник, посвященный исследованию слуховых процессов / Un dictionnaire consacré à la recherche des processus auditifs paru dans la République fédérale allemande

Ve dnech 22.—26. dubna 1974 probíhalo v Tutzingu v NSR sympozium věnované problematice sluchu a modelování sluchových procesů. V posledních letech se otázkami fyziologie sluchu, sluchového vnímání a modelováním sluchových procesů zabývá řada odborníků jak na úseku fyziologie sluchu, tak i experimentální psychologie a akustiky (zejména psychoakustiky a fyziologické akustiky).

Cílem svolání uvedeného sympozia byla nejen vzájemná výměna informací mezi zástupci jednotlivých oborů (i když převahu měli fyziologové a psychologové), ale také možnost prodiskutovat metodologické sjednocení některých výzkumů i způsob široce pojaté mezioborové spolupráce, která se ukazuje — pro objasnění celkové problematiky sluchových procesů — jako perspektivně nezbytná.

Materiály z tohoto sympozia vyšly ve sborníku Facts and Models in Hearing.[1] Sborník obsahuje referáty (které byly účastníkům sympozia zaslány s dvouměsíčním předstihem) spolu s připomínkami a diskusními příspěvky. Referáty ve sborníku jsou uspořádány do pěti tematických okruhů: (1) struktura a neurobiologie vnitřního ucha, (2) kochleární mechanismus, (3) analýza poslechu frekvenčních průběhů, (4) analýza poslechu časových průběhů, (5) nelineární efekty.

Mnoho referátů je zde věnováno metodologii výzkumu sluchových procesů; pokusy [349]zkoumající reakce sluchu na různé podněty, zejména při výzkumu kochleární mechaniky, reakce vnitřního ucha na akustický signál, byly prováděny většinou na zvířatech.

Několik referátů však může být zajímavých i pro fonetika.[2] Jde zejména o příspěvky, které se dotýkají otázek fyziologické akustiky a psychoakustiky a mohou být podnětné pro řešení některých problémů percepční analýzy řeči. Z těchto prací upozorňujeme např. na referát M. K. Schroedera a J. L. Halla A Model for Mechanical to Neural Transduction in the Auditory Reception, který je pokusem o matematické modelování procesu adaptace sluchového receptoru na akustický signál, nebo E. P. Evanse Auditory Frequency Selectivity and the Cochlear Nerve, v kterém autor vychází z pracovní hypotézy, že frekvenční selektivita[3] sluchového systému je vždy určována na úrovni kochleárního nervstva.

Přímo z oblasti psychoakustiky je referát B. Zwickera On a Psychoacoustical Equivalent of Tuning Curves. Autor při svých pokusech vychází ze základních křivek citlivosti sluchu (křivek stejné hlasitosti), které maskuje pomocí změn frekvenčních charakteristik i úrovně intenzity akustického signálu. (Všechny pokusy provádí při monaurálním poslechu.) Z tematického okruhu psychoakustiky jmenujeme ještě dva referáty: L. L. M. Vogtena Pure-Tone Masking, a New Result from a New Method a referát E. Terhardta Pitch of Pure Tones — Its Relation to Intensity. V každém z uvedených referátů se přistupuje k řešené problematice sice z jiného hlediska, avšak oběma autorům jde v podstatě o pokus vytvořit takový fyziologický model sluchového vnímání, který by osvětlil psychofyziologické děje, které probíhají při zpracovávání akustického signálu sluchem.

I když se mnohé z referátů dotýkají problematiky, která by nás nejvíce zajímala, totiž vnímání řeči posluchačem, jen velmi okrajově, je sborník užitečný již proto, že pomáhá odstranit nedostatek poznatků, které máme právě v oblasti fyziologie sluchu a psychoakustiky. Metodologické postupy těch autorů referátů, kteří se zaměřují na zjišťování, které parametry akustického signálu jsou registrovány sluchovým systémem a jak takové pokusy provádět, mohou být použitelné i při výzkumu vnímání řeči posluchačem.

Slovo a slovesnost, ročník 36 (1975), číslo 4, s. 348-349

Předchozí Ladislav Nebeský: Sovětská práce o informačních jazycích

Následující Lubomír Drozd, Josef Filipec, Antonín Tejnor: Nové cesty v lexikografii na mezinárodním kolokviu v Drážďanech