dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

K novému sovětskému lexikografickému sborníku

Vlasta Červená

[Kronika]

(pdf)

К новому советскому лексикографическому сборнику / Un nouveau recueil soviétique consacré aux problèmes lexicographiques

V říjnu 1975 vyšel v Leningradě v nakladatelství Nauka 170stránkový sborník Sovremennaja russkaja leksikografija. Byl vypracován pod redakčním vedením A. M. Babkina, R. P. Rogožnikové a V. N. Sergejeva.

Úvodní Babkinův čl. Slovník jazyka a jazyk slovníku přináší zamyšlení nad novým akademickým slovníkem ruského jazyka, který má být strukturním popisem ruské slovní zásoby včetně její bohaté složky frazeologické s přihlédnutím k stylistické stránce i k lexikálně gramatickým vztahům. Příspěvek poskytuje zároveň hodnotící přehled starších výkladových ruských slovníků — od akademického z r. 1847 až po 17svazkový akademický slovník současné spisovné ruštiny. (Lexikografický kolektiv v Leningradě připravuje nyní 2. vyd. tohoto slovníku, v němž sám A. M. Babkin je zástupcem předsedy redakce od 6. dílu z r. 1967; nové vydání bude obsahovat 19 svazků na základě nově doplněné excerpce o 1 000 000 lístků.) Značný důraz klade autor na výběr slov a slovních spojení v slovníku současného jazyka.[1]

Další příspěvek se týká problematiky stylistiky ve slovníku spisovného jazyka. Autor I. N. Šmelev vychází z poznatku, že klasifikace slovní zásoby ze stylistického hlediska je velmi nesnadná, a uvědomuje si zároveň obtížnost při stanovování objektivních kritérií pro hodnocení těchto jevů. Nejvíce subjektivních rysů nachází v charakteristice slov knižních a mluvených.

Lexikografickému zpracování sloves je věnován článek A. V. Bondarka Slovesný vid v slovníku. Autor rozebírá uvádění různých typů vidových dvojic v slovnících ruských i jiných slovanských. Za optimální způsob považuje spojit nedokonavé protějšky se slovesy prostými a druhotně nedokonavé protějšky se slovesy předponovými (typ zakrepitь zakrepljatь) v jednom slovníkovém odstavci. Při uvádění dvojice prefixálně odvozené (typ stavitь postavitь) dává přednost zpracování samostatnému, kde je u dokonavého slovesa pouze odkaz k základu. Totéž hledisko je uplatňováno i v připravovaném jednosvazkovém Slovníku spisovné češtiny a formulováno v interním Průvodním slově a pracovních zásadách.

N. M. Medělec věnuje v tomto sborníku pozornost strukturně gramatické charakteristice slov v jednojazyčném výkladovém slovníku. Zdůrazňuje mimo jiné nutnost [168]speciální přípravy pro tuto práci, např. objasnění otázky přechodu jednoho slovního druhu v jiný, studium problematiky slovních tvarů, jejich variant v souvislosti s významem ap.

Je. A. Ivannikovová se zabývá otázkami odvozených slov, všímá si jednotlivých slovotvorných sémantických skupin a jejich lexikografického popisu v slovnících různého rozsahu. Hájí názor, že synonyma nemají ve výkladu zakrývat pravé sémantické vztahy k základním slovům, že mají být pouze doplňující částí výkladu.

Problematice složenin v slovníku je věnován speciální článek A. I. Litvinenka, který si všímá nově tvořených slov s komponentem raketo-, luno-, kosmo-, akva-, kino-. — R. P. Rogožniková pojednává ve svém čl. o strukturních typech tzv. služebných slov, kam řadí předložky a spojky. Za „služebná” slova považuje jednak lexikální jednotky jako a, v, čerez aj., jednak jednotky typu v silu, potomu čto, ne toľko, no i aj. Značnou pozornost věnuje i sekundárním předložkám a víceslovným spojkovým výrazům.

Je. K. Čirkovová se pokouší nalézt kritéria pro stanovení hranice mezi okazionálními a novými slovy ve spisovném jazyce. Rozlišuje slova uzuální, okazionální a nová a neologismy. Proti slovům uzuálním, která tvoří stabilní část slovní zásoby (např. dům, silný), staví slova okazionální (např. autorské výrazy). Nová slova vznikají v diachronním vývoji slovní zásoby (např. aktivist po r. 1914), neologismy jsou v jejím pojetí nová slova, která se stala uzuálními nedávno. Autorka dochází k názoru, že neexistuje kritérium, které by jasně ohraničovalo nová slova okazionální od nových slov uzuálních.

Tématem výběru a charakteristiky akcentových variant v slovnících současné ruštiny z hlediska jazykové normy se zabývá příspěvek K. S. Gorbačeviče.[2]

Autorka dalšího článku O. G. Porochovová si všímá způsobu pronikání oblastních slov do spisovného jazyka a jejich uvádění ve výkladovém slovníku. Opírá se přitom o materiál z umělecké literatury, novin a časopisů, o studium jeho sémantických a lexikálních vztahů k ostatním slovům jazykového systému a o míru užívání těchto slov v mluveném jazyce.

Několik příspěvků se týká odborné slovní zásoby, a to kosmonautiky čl. N. P. Pentkovské, malířství čl. V. N. Sergejeva a sémantických změn profesionální mluvy hudební čl. V. P. Felicyny.

Problematika zkratek je předmětem dvou článků. Autoři N. V. Gjač a V. M. Pavlov se zabývají především gramatickou kategorií rodu, Je. A. Levašov se věnuje typologii zkratek.

Sborník o současné ruské lexikografii vznikl ve spojitosti s přípravou vydání nového akademického slovníku ruského jazyka. Je cenné, že autoři slovníků různých typů tu vyslovují své názory na aspekty lexikografické práce. Jsou si vědomi toho, že nevyčerpali všechnu aktuální problematiku, a je vhodné a pro nás podnětné, že hodlají pokračovat v této práci.


[1] K problematice výběru slov a excerpce: A. M. Babkin, Razrabotka leksiki i frazeologiji sovremennogo russkogo literaturnogo jazyka — Posobije po vyborkam, Leningrad 1972, 62 s.; R. P. Rogožnikova, Někotoryje voprosy organizacii slovarnoj kartoteki, sb. Russkij jazyk, istočniki dlja jego izučenija, Moskva 1971, 247—255.

[2] K. S. Gorbačevič, Variantnosť slova i jazykovaja norma (na materiale russkogo jazyka), autoref. doktorské práce, obhájené 16. 10. 1975 v Moskvě.

Slovo a slovesnost, ročník 37 (1976), číslo 2, s. 167-168

Předchozí Jana Jiřičková: Sovětské příspěvky k lingvistice textu

Následující Alena Macurová: O vzájemných vztazích řečové a neřečové komunikace