Nový český synonymický slovník

Lumír Klimeš

[Kronika]

(pdf)

Новый чешский синонимический словарь / Un nouveau dictionnaire tchèque de synonymes

Synonymita patří k nejobtížnějším otázkám nauky o slovní zásobě. Teoreticky propracoval u nás tuto problematiku již před lety J. Filipec.[1] Jeho práce vytvořila pevnou a spolehlivou základnu pro další bádání v této oblasti. Pro denní praxi, především novinářskou a školní, bylo ovšem třeba příručky zcela jiné, českého synonymického slovníku. Starší Stručný slovník českých synonym[2] je už dávno rozebrán, Hallerův Český slovník věcný a synonymický[3] sleduje cíle jiné. Mezeru v naší především prakticky orientované literatuře se snaží zaplnit nový Bečkův synonymický slovník.[4] Jak už název ukazuje, autorovi nešlo pouze o synonyma, ale i o frazeologii. S tím souvisí také členění knihy. Část prvá přináší po základním poučení o synonymech (s. 5—9) obšírný seznam synonym (s. 11—320), druhá část je věnována frazeologii (s. 321—429).

První část, slovníková, navazuje úpravou i zpracováním na cit. synonymický slovník z r. 1947, je však podstatně rozšířena. Synonyma jsou řazena do skupin; je-li v témž heslovém odstavci řad několik, je to naznačeno graficky vynecháním řádku. Aby se početnější synonymní řady nemusily u každého synonyma majícího funkci hesla opakovat, uvádějí se jen jednou, u ostatních členů se na ně pouze odkazuje. Rozsah slovníku nedovolil výklady věcné ani poučení o významových odstínech a uvádění výslovnosti apod. To ovšem souvisí i s určením slovníku: má čtenáře jen upozornit na existenci synonym, pomoci jeho paměti. Ostatní už si pak musí uživatel slovníku vyhledat podle potřeby jinde. Ale i tak lze ve slovníkové části nalézt mnoho poučného. Nemáme na mysli pouze případy, kdy slovník upozorní čtenáře, že existují i jiná slova než ta, jichž se denně užívá a někdy i nadužívá, např. agrese, dopad, reálný, režim aj. (Zde se snad mohl okruh takových slov ještě poněkud rozšířit: konkrétní, prakticky, stávající, únosný…) Zajímavé je však i srovnávání jednotlivých heslových odstavců. Ukazuje se, že bylo nejednou nutno stavbu heslového odstavce pozměnit, stal-li se ústředním synonymem, jádrem synonymní řady člen jiné, příbuzné synonymní řady. Tak např. k slovu elegance se uvádějí uhlazenost, ladnost, vkus, švih, půvab, grácie, ale u hesla grácie nalézáme synonyma půvab, šarm, elegance, vnadnost.

Novinkou je, že do jedné knihy jsou pojata synonyma i frazeologismy; to se v praxi u nás dosud nevyskytovalo.

V části frazeologické nás zaujme především princip třídění. Autor netřídí frazeologismy podle míry jejich nerozložitelnosti, i když formální vázanost je důležitým znakem frazeologismů, ale u všech typů frazeologismů se neprojevuje stejně. Bečka třídí frazeologismy podle jejich funkce. Vychází z teze, formulované na s. 322, že se totiž frazeologismy ustalují za určitých situací a že se formují hlavně tam, kde volný výběr slov naráží na různé potíže. I rozsah jejich užití a stupeň jejich účinnosti se dost liší. Autor rozeznává tři typy frazeologismů: frazeologické obraty zesilující, frazeologické obraty slovesné a rčení. Každý z těchto typů má vlastní seznam.

Sousloví autor mezi frazeologismy neřadí, protože se od nich liší svou formou, původem i významem.

Vzhledem k praxi je třeba ocenit i seznam cizojazyčných rčení.

Nepochybujeme, že nová Bečkova kniha usnadní práci nejen novinářům, ale i všem, kdo častěji „píší“ vůbec. Je však též významným přínosem pro školní praxi. Zkušený učitel v ní najde vhodný a už roztříděný materiál pro různá cvičení; může být i vítanou pomůckou pro žáky. Kniha je přehledně uspořádána, lze se v ní dobře a rychle orientovat. Autor vyty[173]čuje cíl slovníku snad až příliš skromně: má pouze napomáhat paměti čtenáře (s. 8). Ale v plnění tohoto úkolu tkví právě význam jeho knihy: mobilizuje individuální slovní zásobu, nutí čtenáře k přemýšlení a domýšlení a nejednou také k práci s dalšími pomůckami, přispívá k zpřesnění vyjadřování. A v tom spatřujeme i zásluhu Bečkova slovníku.

Slovo a slovesnost, ročník 40 (1979), číslo 2, s. 172-173

Předchozí Jiří Kraus: Nová významná sovětská práce o sociolingvistice

Následující Vlasta Červená: K novému německému slovníku lexikálních protikladů