Jubileum Letní školy slovanských studií

Radoslava Kosová

[Kronika]

(pdf)

Юбилей Летней школы славянских языков / An anniversary of the Summer School of Slavic Studies

O prázdninách 1981 se konal na filozofické fakultě UK v Praze již 25. běh Letní školy slovanských studií (dále LŠSS). Uveďme při této příležitosti aspoň několik stručných údajů z jejího dosavadního působení.

Letní škola slovanských studií je určena pro profesory, docenty, asistenty, lektory, překladatele, nakladatelské pracovníky, postgraduální nebo starší studenty slavistiky a má ú[175]častníkům jednak zajistit zdokonalení v češtině, jednak je seznámit s naší bohemistikou, literaturou a kulturou i se životem v socialistickém Československu. První dva ročníky se uskutečnily v r. 1948 a 1949: od r. 1959 se koná LŠSS pravidelně každý rok. Spolu s růstem zájmu o studium češtiny v zahraničí se zvyšují také možnosti LŠSS — v posledních letech přijíždí pravidelně kolem 150 účastníků. Zájem o LŠSS je každoročně veliký a přesahuje její kapacitu, třebaže obdobné letní školy byly zřízeny při filozofických fakultách v Brně a v Bratislavě.

Dosavadních 25 ročníků LŠSS se celkem zúčastnilo více než 2600 posluchačů. Nejvíce jich přijelo ze SSSR, Francie, Itálie, NDR, NSR, ale i z mnoha dalších zemí. Nejpočetněji jsou zastoupeni pochopitelně slavisté a bohemisté evropští, ale byli zde již účastníci ze všech pěti světadílů.

Před několika lety zřídil rektor Univerzity Karlovy Ústav slovanských studií při filozofické fakultě UK, jehož posláním je nejen organizovat každoročně letní školu, ale také podílet se na koncepčním rozvoji zahraniční bohemistiky a rozvíjení mezinárodní spolupráce v této oblasti. Během svého působení si LŠSS vypracovala členitou a diferencovanou strukturu jazykových kursů, které také odpovídají učebnice a další učební pomůcky k tomuto účelu vypracované.

Loňského jubilejního běhu, ve dnech 24. 7.—20. 8. 1981, se zúčastnilo celkem 127 řádných a 15 externích posluchačů z 25 zemí 4 světadílů. Nejpočetnější delegace přijely ze SSSR, Francie, Itálie, NDR a BLR.

Posluchači absolvovali kursy českého jazyka, které byly rozděleny podle úrovně jejich jazykových znalostí do tří stupňů — pro začátečníky, mírně pokročilé a pokročilé. Pro pokročilé byly kromě jazykové výuky organizovány dva přednáškové cykly — jazykovědný a literárněkulturní. V programu přednášek byla zvláštní pozornost věnována významným kulturně historickým výročím, která jsme si v roce 1981 připomněli — především 60. výročí založení KSČ a 200. výročí narození B. Bolzana. Mimo rámec výuky se uskutečnily konzultace členů vedení ÚSS a dalších odborníků zejména s mladšími vědeckými pracovníky ze zahraničí, kteří připravují různé vědecké práce bohemistické nebo slavistické.

Pro účastníky LŠSS byla uspořádána řada různých akcí, např. Svaz českých spisovatelů uspořádal pro své stipendisty besedu, která byla zaměřena především na seznámení se současnou kulturní politikou ČSSR. Ve spolupráci s divadelní a literární agenturou DILIA byla v prostorách fakulty uspořádána výstava, která seznamovala účastníky LŠSS s vydáváním české literatury v zahraničí v posledních letech, a beseda k aktuálním otázkám překladatelské činnosti z české literatury v zahraničí.

Rovněž exkurze během LŠSS byly koncipovány tak, aby tvořily integrální součást celého kulturně politického působení LŠSS a navazovaly na výuku a přednášky. Velkému zájmu účastníků se těšily výlety, které měly charakter literárně místopisný. Celý kulturní a společenský program byl koncipován tak, aby podal pokud možno ucelený přehled o našem kulturním a politickém vývoji i současnosti socialistického Československa.

25. běh LŠSS měl značný ohlas také v hromadných sdělovacích prostředcích, v tisku, rozhlase a televizi. U příležitosti jubilejního 25. běhu LŠSS promluvil v televizních aktualitách prof. dr. Jan Petr, DrSc.

Po celou dobu své existence usiluje vedení Letní školy slovanských studií o to, aby se její účastníci nejen co nejvíce zdokonalili v českém jazyce a vytvořili si obraz o našem současném vědeckém bádání, zejména slavistickém, ale aby se také seznámili s minulostí i aktuální současností naší země a po svém návratu do vlasti se stali aktivními propagátory přátelství mezi svými národy a národy Československa.

Slovo a slovesnost, ročník 43 (1982), číslo 2, s. 174-175

Předchozí Josef Skácel, Lubomír Drozd: VI. mezinárodní kongres AILA ve Švédsku

Následující Jiří Kraus: Konference socialistických zemí o rétorice