Časopis Historiographia Linguistica

Živko Bojadžiev, Janko Băčvarov

[Kronika]

(pdf)

Журнал Historiographia Linguistica / The periodical Historiographia Linguistica

Od r. 1974 vychází v amsterodamském nakladatelství J. Benjaminse mezinárodní časopis Historiographia Liguistica zabývající se dějinami věd o jazyce. Šéfredaktorem časopisu je Konrad Koerner, profesor lingvistiky na univerzitě v Ottawě, přední historiograf lingvistiky a významný znalec díla F. de Saussura. Redakční rada má 24 členů, mezi nimiž jsou např. E. Coseriu, J. Fisiak, D. Hymes, G. Lepschy, J. Stéfanini, R. Engler, T. Hayashi, R. H. Robins, Zs. Telegdi, V. A. Zvegincev aj. Ročně vycházejí tři čísla o 150 stránkách, obsahující příspěvky v angličtině, francouzštině a němčině (výjimečně i v jiných evropských jazycích). Časopis vychází vstříc neustále vzrůstajícímu zájmu lingvistů, psycholingvistů a filozofů jazyka nejrůznějšího zaměření o dějiny lingvistického myšlení. Za své hlavní úkoly si časopis vytyčil: a) posouzení epistemologických a metodologických základů lingvistické historiografie; b) kritickou prezentaci určitých lingvistických oblastí a aspektů s ohledem na jejich další aktuální nebo potenciální studium.

V každém čísle časopisu jsou zastoupeny tyto základní rubriky: články, rozhledy (review-articles) a/nebo tematické bibfiografie, recenze, archiválie, miscellanea (poznámky a diskuse), anotace publikací došlých redakci.

[256]Oddíl Články obsahuje vždy nejméně tři základní statě o obecně teoretických otázkách (např. o dvou přístupech k lingvistickému popisu — orientaci k teorii nebo orientaci k faktům; o vzájemném poměru teorie a historie lingvistiky; o A. Smithovi a počátcích lingvistické typologie; o vztahu B. Engelse k antropologii a lingvistice; o evoluci teorie o aktuálním členění větném; o vývoji pojmů langue a parole od F. de Saussura do současnosti); dále články o dějinách lingvistiky (charakteristika jednotlivých škol a směrů, jakož i významných vědců od antiky do nedávné minulosti v souvislosti s jejich zájmem o jazykovědu, např. o Kantově vlivu na Humboldtovy názory na jazyk, o nerozluštěné záhadě spolupráce nebo rivality mezi Schleicherem a Čelakovským v souvislosti se vznikem teorie o rodokmenu ide. jazyků, o morfonologické teorii Kruszewského; velké množství příspěvků o recepci lingvistických názorů významných vědců v jiných zemích a jinými badateli). Je zásluhou časopisu, že se v řadě statí aktualizuje nejedno méně známé nebo vůbec neprobádané období, odkaz jednotlivých osobností a jejich práce z antiky, středověku a obrození.

Velmi obsáhlé jsou oddíly Recenze a zvlášť Anotace. Některé z anotací jsou podrobné; anotovány jsou různé publikace (monografie, sborníky, periodika, dokonce jednotlivé časopisecké články) nejen o dějinách lingvistiky, nýbrž i jakékoliv jiné lingvistické práce. Stojí za zmínku i fakt, že časopis věnuje značnou pozornost jak sovětské lingvistické produkci, tak jiným publikacím, které se týkají dějin a teorie ruské a sovětské jazykovědy. Práce českých a slovenských lingvistů jsou, bohužel, v časopise zatím zastoupeny poměrně málo.

Historiographia Linguistica vychází ojediněle jako monotematická dvojčísla, věnovaná např. středověkému lingvistickému myšlení nebo dějinám lingvistiky na Blízkém Východě, v Itálii a ve Španělsku.

K. Koerner vydává souběžně s časopisem Historiographia Linguistica edici Studies in the History of the Language Sciences (SiHoLS), v níž dosud vyšly 32 svazky. Do této edice jsou zařazena některá monotematická čísla časopisu, tematické bibliografie, materiály z konferencí a kolokvií o dějinách lingvistiky, sborníky studií, reedice (v překladu do angličtiny s kritickým úvodem a komentářem) jednotlivých klasických lingvistických prací.

V současné době, kdy dějiny jednotlivých vědních oborů (včetně lingvistiky) vzbuzují zájem stále většího počtu odborníků, časopis Historiographia Linguistica poskytuje cenné informace a spolehlivě orientuje lingvistickou veřejnost.

Slovo a slovesnost, ročník 47 (1986), číslo 3, s. 255-256

Předchozí Stanislav Kavka: Pohledy holandské a belgické sociolingvistiky

Následující Jan Petr: Po XVII. sjezdu Komunistické strany Československa