Po XVII. sjezdu Komunistické strany Československa

Jan Petr

[Články]

(pdf)

После 17ого съезда Коммунистической партии Чехословакии / The 17th Congress of the Communist Party of Czechoslovakia

XVII. sjezd Komunistické strany Československa znamená další mezník v budování materiální základny a duchovní nadstavby rozvinuté socialistické společnosti, v upevňování a dalším rozvíjení politického systému socialismu, morálně politické jednoty pracujících Československa, národů a národností žijících na území našeho státu. Na sjezdu se všestranně posoudily dosažené výsledky v období od XVI. sjezdu strany i za celé období budování rozvinutého socialismu a zvláště v referátech přednesených s. G. Husákem a L. Štrougalem byly vytyčeny hlavní směry rozvoje společnosti a práce strany na příštích pět let s výhledem do konce XX. století. V referátech i diskusních příspěvcích se poukazovalo na dosažené výsledky i na obtíže, s nimiž jsme se setkávali v uplynulém období. K nim patří především nepružné a nedůsledné využívání intenzifikačních činitelů, zvláště vědeckotechnického pokroku a malé tempo jejich prosazování do výrobní praxe. To jsou podle přesvědčení stranického vedení nedostatky, jejichž odstranění bylo v našich silách. Mimořádně velký význam byl přitom určen vědě (ta je někdy právem považována za vysoce specializovaný výrobní úsek), výzkumu a výrobě, zdokonalování mechanismu jejich vzájemných vztahů a spolupráci na tomto úseku národního hospodářství.

Na sjezdu zazněla z úst s. G. Husáka pochvalná slova uznání o velkém vědeckotechnickém potenciálu ČSAV a vysokých škol, současně však také na jejich adresu byla vyslovena kritická slova, že se ještě neudělalo vše pro využití jejich potenciálu a ani pro to, aby na těchto pracovištích vládl tvůrčí a náročný duch, aby jejich práce přinášela daleko větší výsledky, než je tomu dosud. K odstranění tohoto nedostatku je třeba podle zprávy ÚV KSČ zdokonalit spolupráci a koordinaci základního výzkumu v ČSAV a na vysokých školách, zaměřit se na dosahování kvalitativně nových vědeckých poznatků, soustředit tvůrčí síly vědců a vědeckých kolektivů na rychlé řešení plánovaných úkolů, řečeno slovy s. J. Římana, zvyšovat kvalitu i výsledky všech hlavních úkolů československé vědy. Na sjezdu také zazněl požadavek, aby se komplexně posoudila účelnost a struktura pracovišť základního a aplikovaného výzkumu a jejich efektivnost, a to z hlediska aktuálních potřeb naší společnosti a socialistické dělby práce.

Tato slova uznání i soudružské kritické posouzení současné situace v ČSAV a na celé vědecké frontě platila nejen vědám přírodním a technickým, ale také vědám společenským, které se musejí ještě účinněji než dosud podílet na podstatném urychlení vědeckotechnického pokroku a na zavádění nových poznatků do společenské praxe. Společenské vědy mají totiž významnou úlohu při vytváření podmínek pro harmonický vývoj osobnosti a utváření socialistického způsobu života, při prohlubování socialistického společenského vědomí našich občanů, zvláště mladé generace. Svými poznatky ovlivňují výchovu a formování socialistického člověka, jeho vlasteneckou a internacionální výchovu. Významnou měrou se také podílejí na upevňování bratrského soužití a spolupráce obou našich národů a všech národností, na prohlubování internacionální jednoty celé československé společnosti.

Na sjezdových jednáních se uvedly některé významné úkoly určené adresně filozofickým, historickým a ekonomickým vědám; je však možné také — s ohledem na jejich společenský obsah — přenést je na další společenskovědní disciplíny. Jestliže se tyto obory mají zaměřit zejména na studium zákonitostí společenského vývoje, na objasňování zákonitostí rozvinutého socialismu a v historických studiích objasňovat pokrokové tradice našeho lidu, pak tyto prvořadé úkoly plnou měrou platí také pro jazykovědu a její další společensky angažovaný rozvoj. Vždyť jazykověda je [258]společenskovědní obor s návaznostmi na vědy přírodní a technické. Zkoumá mj. zákonitosti vývoje národních spisovných jazyků v socialistické společnosti, společenskou podmíněnost jejich fungování, účast jazyka při vytváření národního vědomí a možnosti, jak optimálně využívat jazyka a jeho vlastností ve společenské komunikaci a výrobní praxi. Takto zaměřenými výzkumy můžeme ve shodě s vystoupením s. J. Římana pozitivně ovlivňovat společenské a politické vědomí. Jazykověda se také podílí na rozvíjení marxistické filozofie a svým materialistickým pojetím na upevňování marxisticko-leninského světového názoru.

Historicky zaměřené výzkumy jazyků chápeme jako součást komplexního výzkumu celého dějinného vývoje lidské společnosti na území Čech a Slovenska. Přispívají k poznání materiální a duchovní kultury v nejstarších obdobích našich národních dějin (jazyk poskytuje doklady o jeho uživatelích v době, z níž se nám nezachovaly žádné jiné doklady) a v zrcadle dějinného vývoje jazyka se spolupodílejí na poznávání pokrokových tradic našich národů a národností. Připomeňme zde dnes již známou skutečnost, že právě klasikové marxismu-leninismu připisovali studiu dějin jazyka (jazyků) i jejich fungování ve společnosti mimořádný a společensky závažný význam. Materialistické pojetí jazyka a jeho vztahu ke společnosti tvořilo významnou součást jejich historickomaterialistického výkladu o podmínkách vzniku a zákonitém rozvoji lidské společnosti. Dialektická vazba jazyka a myšlení a jejich vztah k realitě tvořily základ materialistické teorie poznání, která sehrála svou revoluční úlohu v boji za materialistický světový názor a za utváření dialektickomaterialistického společenského vědomí dělnické třídy a celé pokrokové společnosti. Také v tomto případě prokázala svou platnost známá Marxova slova o tom, že není nic praktičtějšího (pro rozvoj společnosti) než právě revoluční teorie, zevšeobecňující objektivní zákonitosti vývoje a fungování zkoumaného jevu.

Čs. jazykověda se bude nadále rozvíjet na marxisticko-leninských metodologických základech a bude plnit ty náročné úkoly, které vycházejí z prognostické činnosti a jsou zahrnuty do SPZV. Důraz se bude klást na týmové řešení vytyčených prioritních úkolů a na ta témata, jejichž přednostní zpracování očekává od nás naše národní společnost nebo která přispějí k důstojné reprezentaci čs. marxisticky orientované vědy v zahraničí. Na řešení těchto úkolů budeme soustřeďovat pracovní kapacity. Rozvoj čs. jazykovědy významným způsobem ovlivní probíhající dvoustranná (popř. mnohostranná) spolupráce s akademickými a vysokoškolskými pracovišti v SSSR a dalších zemích socialistického společenství, společně s nimi také budeme prohlubovat kritiku buržoazních koncepcí v jazykovědě a rozvíjet výzkum v některých ideologicky závažných odvětvích jazykovědy.

Časopis Slovo a slovesnost spolu s ostatními jazykovědnými časopisy se stane tiskovým orgánem současné čs. jazykovědy. Ve svém zaměření bude podporovat publikační činnost odpovídající jednání a závěrům XVII. sjezdu KSČ a rozvíjející se společensky angažovanou jazykovědu. Touto cestou chceme průběžně plnit závěry sjezdu na úseku základního a aplikovaného výzkumu.

XVII. sjezd KSČ vytyčil jako klíčovou otázku urychlení sociálně ekonomického rozvoje naší společnosti, podstatně zvýšit výkonnost a efektivnost národního hospodářství. K tomu je třeba ještě účinněji mobilizovat celý náš materiální a duchovní potenciál. Přitom bylo na sjezdu zdůrazněno, že plnění těchto náročných úkolů se týká jak výroby, tak i nadstavby. A k ní také věda patří. V této souvislosti s. J. Říman ve svém vystoupení na sjezdu poukázal na Marxovo přesvědčení, že vědy musí být využito ve všech jejích dílčích funkcích jako revoluční přetvářející síly společnosti, v její prospěch, ve prospěch člověka. K tomuto převratnému dějinnému poslání vědy může jazykověda přispět některými svými prognosticky správně a nově volenými úkoly. Může se podílet na zvýšení efektivity výrobní činnosti, na účinnosti jejího řízení a na všestranném rozvoji socialistické osobnosti. K tomu patří péče [259]o kulturu národního jazyka a vymezení těch prostředků jazyka, které účinně zdokonalují komunikaci uskutečňovanou v procesu sociálního a hospodářského rozvoje naší socialistické společnosti. Jednání a závěry sjezdu poskytují k těmto nastoleným problémům dalšího rozvoje naší jazykovědy velké podněty.

 

LITERATURA

 

MOKOŠÍN, V.: Hlavní úkoly společenských věd. Život strany 1986, č. 2, s. 17—20.

Politická zpráva ústředního výboru KSČ XVII. sjezdu Komunistické strany Československa, přednesená s. G. HUSÁKEM. RP 25. 3. 1986, s. 3—6.

ŘÍMAN, J.: Diskusní příspěvek. RP 26. 3. 1986, s. 7.

ŘÍMAN, J.: Věda pro rozvoj socialistické společnosti. Tvorba 2. 4. 1986, č. 13, s. 9.

Zpráva o Hlavních směrech hospodářského a sociálního rozvoje ČSSR na léta 1986—1990 a výhledu do roku 2000, přednesená s. L. ŠTROUGALEM. RP 26. 3. 1986, s. 3—4.

Zpráva ústředního výboru Komunistické strany Československa o plnění závěrů XVI. sjezdu strany. RP 27. 3. 1986, příloha.

Slovo a slovesnost, ročník 47 (1986), číslo 4, s. 257-259

Předchozí Živko Bojadžiev, Janko Băčvarov: Časopis Historiographia Linguistica

Následující Josef Štěpán: K jazyku a stylu Klementa Gottwalda