[Rozhledy]
-
Jednání lingvistické sekce bylo organizováno jako kulatý stůl, jehož činnost byla uvedena čtyřmi vstupními referáty, založenými na následujících východiscích a předpokladech:
(1.) Interpretační procesy jsou chápány široce v souladu s pojetím J. Khola (v tisku).
(2.) Za těchto okolností je kladena otázka, zda, v jakém smyslu a v jakém rozsahu je sama řečová činnost (a v souvislosti s tím její předpoklady a rezultáty) interpretačním procesem, a jaký je vztah takto pojaté řečové činnosti k interpretačním procesům, které mají charakter řečové komunikace, ale svými funkcemi tento rámec překračují; pojem řečové činnosti a pojem interpretačního procesu je zkoumán v rámci dimenzí pojmu komunikační událost (J. Kořenský, Obecná teorie interpretačních procesů a řečová komunikace; viz zde s. 131—134).
(3.) Ve smyslu (2.) musejí být posouzeny nejen abstraktně chápané kognitivní aktivity procesu komunikace a textu „vůči“ skutečnosti, ale také interakce produktora a recipienta, a to jednak se zřetelem k interakční spjatosti obou rolí v procesu reálné komunikace (J. Hoffmannová, Typy a vzájemné vztahy interpretačních činností produktora a recipienta v komunikačních procesech; viz zde s. 134—139), jednak se zřetelem ke strukturně-funkčním specifikům obou rolí (I. Nebeská, Produktor vs. recipient: specifika jejich interpretačních činností; viz zde s. 139—142).
(4.) I z hlediska chápání komunikace jako interpretačního procesu platí, že základním objektem teoretické interpretace je komunikační událost; u různých typů komunikačních událostí jsou podstatné diference v jejich bezprostřední dostupnosti a ve způsobech, jak jsou „zastoupeny“, „reprezentovány“ textem (O. Müllerová, Komunikační proces a text jako objekt teoretické interpretace; viz zde s. 142—148).
Slovo a slovesnost, ročník 49 (1988), číslo 2, s. 130
Předchozí Jana Hoffmannová a kol.: Mezioborová konference o interpretačních procesech
Následující Jan Kořenský: Obecná teorie interpretačních procesů a řečová komunikace
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1