Do jubilejního ročníku Slova a slovesnosti

Jan Kořenský

[Articles]

(pdf)

Opening of the sixtieth volume of Slovo a slovesnost

V roce 1999 bude vycházet šedesátý ročník našeho časopisu. Jeho historie je zároveň svědectvím o dějinách novodobé lingvistiky, neboť není myslím pochyb o tom, že ve všech obdobích politicko-sociálních proměn plnilo Slovo a slovesnost úlohu našeho nejprestižnějšího jazykovědného časopisu, na jehož stránkách se v reprezentativních proporcích uplatňovaly významné hodnoty bohemistiky i obecné jazykovědy vytvářené na jednotlivých akademických a univerzitních pracovištích.

Cílem těchto řádků však rozhodně není historická reminiscence. Jde o přítomnost a budoucnost našeho časopisu.

Slovo a slovesnost vychází a bude vycházet v situaci, kdy přibylo bohemistických a jazykovědných pracovišť vysokoškolského charakteru, vedle základních akademických odborných časopisů se objevila celá řada periodik vydávaných jednotlivými katedrami. Celkové spektrum, škála jejich formujících se zaměření je tedy pestrá a proměnlivá. V této souvislosti je třeba připomenout i to, o čem již bylo nejen na stránkách našeho časopisu mnoho napsáno. V uplynulých letech prošla jazykověda nemalými proměnami, v široce mezioborovém rámci se několikrát transformovaly představy o jejím předmětu, proměňují se i její metody a teoretické prostředky. Patří k tradicím poslání Slova a slovesnosti přinášet výstižný obraz všech tendencí, směřování. Nejen v podobě statí teoretických, ale i recenzní činností, souhrnnými studiemi o novější a nejnovější literatuře, výzkumných programech, konferencích apod. V rámci již zmíněné mnohohlasosti dnešní jazykovědy, která teoreticky sahá od inspirací filozofických, široce sémiotických až po podněty matematicko-technické, je žádoucí připomenout i onu druhou složku názvu časopisu – totiž slovesnost. Také vztah jazykovědy a literárních i uměnovědních oborů prošel mnohými proměnami, ale právě v současnosti se jeví zásluhou textologických zkoumání jejich vzdálenost minimální. Tím jsou jistě vytvořeny velmi příznivé podmínky pro to, aby se ve Slově a slovesnosti objevovaly i práce takto orientované.

Pokud bych tedy měl nějak souhrnně charakterizovat obsahovou ctižádost časopisu, pak to lze snad nejvýstižněji učinit slovy vědecká zralost, hledání, objevnost, všestrannost.

A ještě jeden tradiční rys budiž připomenut: Slovo a slovesnost ve svých nejlepších obdobích mnoho učinilo pro uvádění lingvistických talentů do širšího povědomí. I tuto vlastnost si chceme v budoucnosti uchovat.

V tomto jubilejním ročníku i letech následujících bude tedy přáním redakce přinášet co nejvíce textů nesoucích uvedené rysy, nadto přinést práce významných osobností naší i mezinárodní jazykovědy, „kmenových“ a věrných autorů a „objevit“ i práce nastupující vědecké generace.

Je na místě také poděkovat těm, kteří se během uplynulých desetiletí doslova každodenní prací o dobré jméno časopisu zasloužili nejvíce – totiž výkonným redaktorům Miloši Dokulilovi a Marii Těšitelové, stejně jako odpovědným a vedoucím redaktorům Vilému Mathesiovi, Bohuslavu Havránkovi, Marii Těšitelové a Zdeňku Hlavsovi.

Přejme si do dalších desetiletí vzájemně – redakce, autoři i čtenáři – radost a pocit úspěšně stráveného času při řízení, redigování, autorské práci i čtení stránek Slova a slovesnosti.

Slovo a slovesnost, volume 60 (1999), number 1, p. 1

Previous Marie Čechová: Dovětek k příspěvku T. Hoskovce Sedm let od obnovení činnosti PLK

Next Ladislav Nebeský: Neviditelné v komunikaci