2. mezinárodní kongres dialektologů a geolingvistů v Amsterdamu

Milan Harvalík

[Chronicles]

(pdf)

2nd International Congress of Dialectologists and Geolinguists in Amsterdam

V roce 1989 byla založena Mezinárodní společnost pro dialektologii a geolingvistiku (Société internationale de dialectologie et géolinguistique – SIDG), organizace otevřená nejen pro všechny dialektology a geolingvisty, ale i pro jiné odborníky, kteří o členství projeví zájem. K hlavním cílům společnosti patří mezinárodní podpora dialektologie a geolingvistiky a navazování spolupráce mezi institucemi a jednotlivci zabývajícími se nejen oběma uvedenými disciplínami, ale rovněž i těmi příbuznými vědními obory, které mohou přispět k rozvoji dialektologie a geolingvistiky. Ve svých aktivitách se – kromě vydávání bulletinu a časopisu Dialectologia et Geolinguistica (DiG) – SIDG dále zaměřuje na podporu mezinárodních projektů, jakými jsou např. Atlas Linguarum Europae, Slovanský jazykový atlas nebo Linguistic Atlas of the United States and Canada, a v neposlední řadě i na pořádání mezinárodních kongresů. První z nich se uskutečnil v dubnu 1993 v Budapešti, druhý mezinárodní kongres dialektologů a geolingvistů se konal ve dnech 28. července až 1. srpna 1997 v Amsterdamu pod egidou SIDG, Filozofické fakulty Vrije Universiteit Amsterdam a Ústavu P. J. Meertense. Kongresu se zúčastnilo zhruba 130 referujících z Evropy, Spojených států, Kanady, Brazílie a Japonska.

[240]Příspěvky (kromě plenárních přednášek) byly předneseny v sekcích (1. Historical dialectology and linguistic change, 2. Linguistic atlases and dictionaries, 3. Dialectal structure and classification, 4. Computational data processing, 5. Regional variation and standard languages, 6. Bilingualism, multilingualism, language in contact and language comparison, 7. Dialect use and attitudes towards linguistic varieties, 8. Dialectology and related disciplines), v jednom ze tří seminářů (Carthography, Phonology a Dialectsyntax), popř. ve speciální sekci Immigrant Languages. Už jen z tohoto přehledu si lze učinit přibližnou představu o šíři problematiky, o níž se na kongresu jednalo.

Velká pozornost byla pochopitelně věnována pracím na nářečních atlasech různých jazyků a oblastí – hovořilo se např. o Toskánském lexikálním atlase (Atlante Lessicale Toscano – G. Giacomelliová, Itálie), německých atlasech (Sprachatlas von Mittelfranken – S. Reichelová, Německo, Südwestdeutsche Sprachatlas – R. U. Schrambkeová, Německo), zamýšleném společném atlase baltských jazyků (A. Stafecká, Lotyšsko), ale také o shodách a rozdílech v přípravě a koncepci finského nářečního a onomastického atlasu a různého zpracování jazykového materiálu v obou těchto dílech (T. Ainialaová, Finsko).

Samozřejmostí a nezbytností při podobných rozsáhlých projektech je možnost disponovat nejmodernější výpočetní technikou, reprezentovanou především počítačovými a kartografickými programy. Bez nejmenších pochyb se ukázalo, že žijeme v čase korpusové lingvistiky a vytváření databází. To dokumentovala mj. vystoupení L. Pustové (Německo) o možnostech využití Britského národního korpusu jako pramene pro dialektology, K. Peitsaraové (Finsko) o helsinském nářečním korpusu, R. F. Kasatkinové (Rusko) o vzniku databáze ruských nářečí a T. de Graafa (Nizozemsko) o akustické databázi jazyků národnostních menšin v Rusku, např. Nivchů, Nanajců, Evenů a Jukagirů. Prezentovány byly dále nářeční atlasy jako CD ROM, u nichž použitý počítačový program umožňuje zvolit si na nářeční mapě některou ze zkoumaných obcí a poté si výraz, který je na mapě grafickými prostředky zachycen, vyvolat a vyslechnout v té podobě, v jaké byl v dané obci při terénních výzkumech u informátora nahrán.

Protikladem k uvedeným postupům byly ovšem některé jiné metody, které byly rovněž v kongresových vystoupeních prezentovány.

V kontextu současného stavu bádání působily poněkud rozpačitě a anachronicky nářeční mapy, kde u každého bodu byl příslušný dialektismus zapsán v dialektické (popř. fonetické) transkripci, takže výsledkem bylo přetížené a nepříliš přehledné plošné zobrazení jazykové situace. Překonaný je i mechanický výběr sítě bodů, kterou tvoří obce pravidelně od sebe vzdálené bez ohledu na míru nářeční rozrůzněnosti dané oblasti, či výzkum nářečí za pomoci původních (!) Wenkerových vzorových vět, převáděných informátory do místního dialektu. V této souvislosti se jasně ukazuje, jak přínosné by pro účastníky bylo seznámení s metodami užitými při práci na Českém jazykovém atlasu (ČJA) a jaký zasloužený úspěch by jeho koncepce sklidila. Lze jen litovat, že nikdo z autorského kolektivu ČJA se nemohl kongresu zúčastnit.

Tematická náplň kongresových vystoupení byla samozřejmě daleko širší. Rozmanitost projednávaných otázek potvrzuje fakt, že vedle ryze dialektologických příspěvků se zde objevily rovněž referáty související se studiem nářečí v našem pojetí jen okrajově, popř. vůbec ne – mj. z oblasti sociální antropologie (S. N. Gynan, USA), feministické lingvistiky (A. A. Snellerová, Nizozemsko), fonetiky (porovnání výslovnosti hlasatelů několika lokálních nizozemských rozhlasových stanic – D. Smakman a R. van Bezooijenová, Nizozemsko), nebo vzájemných přesahů mezi dialektologií a onomastikou (S. J. Baird, USA, M. Harvalík, Česko, J. Farkasová a V. Knieszová, Maďarsko, A. Marynissenová, Německo, G. W. Smith, USA, O. Moriová, Německo); podobnou pestrost lze však jen přivítat.

Celý kongres obohatil nejen teoretická a metodologická východiska výzkumu dialektů, ale zkoumání jazyka vůbec, ukázal na mnohostranné přístupy k této problematice, seznámil s konkrétními výsledky práce jednotlivých odborníků a zdůraznil nástup některých nových okruhů otázek, jimiž je třeba se zabývat. Třetí mezinárodní kongres dialektologů a geolingvistů, který proběhne od 24. do 29. července 2000 v polském Lublinu, má tak svého důstojného předchůdce. Věřme, že tentokrát místo konání umožní větší účast také odborníkům ze středoevropských a východoevropských zemí.

Ústav pro jazyk český AV ČR
Letenská 4, Praha 1

Slovo a slovesnost, volume 60 (1999), number 3, pp. 239-240

Previous Milada Hirschová: Miroslav Komárek pětasedmdesátiletý

Next Ludmila Uhlířová: Jazyková poradna pro rok 2000