Oslava osmdesátin akad. Bohuslava Havránka

Miloš Dokulil

[Chronicles]

(pdf)

Юбилей восьмидесятилетия акад. Богуслава Гавpанка / La fête du quatre-vingtième anniversaire de Bohuslav Havránek, membre de l’Académie

Na počest 80. narozenin akad. Bohuslava Havránka uspořádaly vědecké kolegium jazykovědy Československé akademie věd, Jazykovědné sdružení ČSAV, Ústav pro jazyk český ČSAV a Kabinet cizích jazyků ČSAV spolu s filosofickými fakultami University Karlovy, University J. E. Purkyně a Palackého university 5. února t. r. dopoledne slavnostní shromáždění ve velké zasedací síni presidia ČSAV na Národní třídě v Praze.

Vzácného jubilanta a celé shromáždění akademických a vysokoškolských pracovníků pozdravil ředitel Ústavu pro jazyk český člen korespondent ČSAV prof. Karel Horálek a uvítal významné hosty, představitele Akademie i vysokých škol, zvláště akad. Ladislava Štolla a prorektora Karlovy university prof. Václava Vaněčka. Po přečtení pozdravného dopisu presidenta republiky Ludvíka Svobody a blahopřání ředitele Institutu slavjanovedenija i balkanistiki Akademie věd SSSR, vysoce oceňujících jubilantovu osobnost i celé jeho dílo,[1] následoval dlouhý výčet institucí a vý[192]znamných vědeckých osobností zahraničních i domácích, které zaslaly akad. Havránkovi k této slavné příležitosti blahopřejné pozdravy, mezi nimi zvl. vřelé dopisy berlínské a saské Akademie, oceňující jubilantovu spolupráci se slavistikou NDR, dále Ukrajinské akademie a filologické fakulty z Moskvy a Leningradu i ostatních akademií, jejichž členem je jubilant.

Slavnostní projev přednesl pak předseda vědeckého kolegia jazykovědy ČSAV dr. Miloš Dokulil, DrSc.[2] Připomněl některé významné skutečnosti z bohatého a plodného života jubilantova, zejména jeho důsledný a pevný pokrokový postoj a jeho neúnavnou vědeckou i politickou aktivitu, provázející jeho vědeckou dráhu od samého počátku.

Stručně zhodnotil Havránkovu neobyčejně rozsáhlou a mnohostrannou činnost badatelskou — jeho přínos na úseku historicko-srovnávací slavistiky, konfrontačního studia jazyků, zvl. ruštiny a češtiny, k problematice jazykových kontaktů a k problematice vývoje spisovných jazyků slovanských, a jeho mnohostranný a závažný přínos bohemistický, zejm. na úseku teorie spisovného jazyka a jazykové kultury, studia vývoje spisovné češtiny i výzkumu lidových nářečí.

Zdůraznil jeho hluboký smysl pro potřeby společnosti, který se projevil v iniciativní účasti na velkých dílech kolektivních, v jeho zájmu o výuku mateřského jazyka a o výuku ruštiny i v jeho činnost i vědeckoorganizační, redakční, ediční a pedagogické.

Přednášející dále připomněl vysoké pocty, kterých se akad. Havránkovi dostalo za jeho záslužné vědecké, vědeckoorganizační a pedagogické dílo od vrcholných státních a vědeckých institucí domácích i zahraničních. Poslední z nich, zlatou plaketu „Za zásluhy o vědu a lidstvo“, nejvyšší vyznamenání za celoživotní dílo, které přispělo zcela mimořádně k rozvoji vědeckého poznání, mu udělilo presidium ČSAV k jeho 80. narozeninám.

Posléze přednášející vyzdvihl některé význačné rysy Havránkova lidského a vědeckého charakteru.

V závěru svého projevu vyjádřil dr. Dokulil upřímné přání celé jazykovědné obce dobrého zdraví a plné tvůrčí aktivity jubilantovi do dalších let.

Po slavnostním projevu udělili představitelé University J. E. Purkyně, děkan její filosofické fakulty prof. Kopecký, prof. Lamprecht a doc. Večerka akad. Havránkovi nejvyšší poctu této university, zlatou plaketu J. E. Purkyně.

V hudební vložce předvedlo poté dechové kvinteto Musica viva pragensis slavnostní dechový kvintet Jos. Haydna pro hoboj, klarinet, fagot, lesní roh a flétnu.

Po odeznění slavnostních fanfár vyslechlo pak shromáždění četné zdravice, jimiž představitelé jednotlivých institucí vyjádřili akad. Havránkovi svou úctu i blahopřání do dalších let. Za redakci Slova a slovesnosti, časopisu, který akad. Havránek založil a jako hlavní redaktor dosud řídí, předali mu členové redakční rady prof. Karel Hausenblas, DrSc., a doc. Frant. Daneš, DrSc., maketu čísla věnovaného jubilantovi k jeho osmdesátinám.

Ve své odpovědi poděkoval akad. Havránek za všechny projevy úcty a přátelství a vzpomněl některých významných osobností, které formovaly jeho vědecký profil (především prof. Zubatého), i toho, co mu dala kolektivní práce v Kanceláři Slovníku jazyka českého. Zdůraznil význam spojení kolektivní práce s prací individuální, především pro mladé vědecké pracovníky jako jednoho z nejdůležitějších činitelů výchovy vědeckého dorostu, jež mu vždy nejvíce ležela na srdci, výchovy k samostatné vědecké práci, kterou nikdy nesmíme srážet, i k potřebné ukázněnosti. V další části svého projevu se akad. Havránek rozhovořil o svých dalších tvůrčích plánech. Jímavě zapůsobila na shromáždění závěrečná slova jubilantova, že si nepřeje od života nic jiného, než aby mohl do poslední chvíle pracovat.

Dlouhotrvající potlesk byl spontánním výrazem vděčnosti jubilantovi za vykonané dílo i upřímných sympatií, kterým se akad. Havránek těší jak u starší, tak i u mladší a nejmladší generace.

Shromáždění pak uzavřel proděkan filosofické fakulty University Karlovy prof. Václav Křístek, který ve svém citlivém poděkování jubilantovi i všem přítomným dal slavnosti důstojné a srdečné vyznění.

Slovo a slovesnost, volume 34 (1973), number 2, pp. 191-192

Previous Petr Sgall: N. Chomsky o postavení sémantiky

Next Karel Svoboda: Strukturní rysy souvětné stavby (In margine této otázky v mém Souvětí spisovné češtiny)