Publikace k Jungmannovu jubileu

BHk (= Bohuslav Havránek)

[Kronika]

(pdf)

Ouvrages concernant l’anniversaire de Josef Jungmann

Hlavní odborná žeň z letošního jubilea Jungmannova vyjde patrně až v roce příštím, r. 1948. Prozatím můžeme zaznamenati jen vydání úvodů z Jungmannovy Historie literatury české, které z podnětu Komise České akademie věd a umění pro oslavu stoletého jubilea Jungmannova pořídil Felix Vodička a opatřil poučeným doslovem. Vyšlo pod Jungmannovým názvem Krátká historie národu, osvícení a jazyka r. 1947 v nakladatelství Sfinx jako 10. svazek sbírky „Sůl země“ (188 str. za 85 Kčs). Jádro Jungmannovy Historie tvoří ovšem „soustavný přehled spisů“, ale nebylo by vhodné, jak připomíná právem vydavatel, přetiskovat tento bibliografický přehled, protože by potřeboval dnes úplného přepracování, avšak úvody k šesti obdobím (v 2. vydání Historie) jsou „výrazný dokument obrozenského pojetí české minulosti a české literatury“. V tom smyslu vítáme jejich edici: dokresluje na př. zřetelně pochopení Jungmannova jazykového úsilí toto hodnocení jazyka doby obrozenské: „Co věk náš od předešlých znamenitě rozděluje, jest od několika let povstalá nová mluva básnická a vědecká“ (edice str. 165); anebo jak se značně liší naše hodnocení skvělého vzrůstu spisovné češtiny ve 14. století od ponětí Jungmannova, který oddíl o stavu jazyka v období 1310—1409 začíná slovy: „Celá ta epocha českému jazyku málo příznivá byla“ (str. 45). Přes toto správné omezení vydavatelovo musíme však přece připomenout, že vcelku byly tyto úvody po dlouhou dobu nejlepší historií spisovné češtiny.

Pro úplnost poznamenávám, že moje řeč o Jungmannovi, pronesená na téže slavnosti universitní jako otištěná zde řeč Fel. Vodičky, vyšla v jádře nepříliš změněná v Tvorbě, 16 č. 47 (pod názvem Josef Jungmann s dnešního hlediska) a obsahuje pokus o dialektický výklad snah Jungmannových.

Slovo a slovesnost, ročník 10 (1948), číslo 3, s. 192

Předchozí rd (= Redakce): Literárně kritické dílo Věry Liškové

Následující Felix Vodička: Šalda básník