Karel Horálek
[Kronika]
-
valašských vydal Josef Strnadel v půvabné úpravě a s poznámkami píseň Dva strnadle (Praha 1948, 37 str., vlastním nákladem). Je to pro kolední obřad přizpůsobená píseň s humorným zvířecím námětem, navazující na písně o komárovi. Varianta z Hlinecka (zapsaná K. Adámkem) příbuznost s písní o komárovi jasně ukazuje, neboť z ní přejímá celé sloky. Bylo by ještě možno uvést na př. Sušilovu variantu z Budíškova, jež počíná slokou:
Dva kohúti mlátijó,
slepica jim věje,
kapón chodí po patře,
zticha se jim směje
(dále zase následují dvě sloky z písně o komárovi). Tyto souvislosti zjednodušují otázku původu koledy Dva strnadle, jež je doložena také v polském znění ze Slezska. Není tu třeba s vydavatelem neurčitě uvažovat o navazování na staré skladby o zvířatech, Píseň o komárovi je zde prostě přímou předlohou.
Slovo a slovesnost, ročník 12 (1950), číslo 1, s. 53
Předchozí Pavel Trost: K etymologickému slovníku místních jmen v Čechách
Následující Přednášky v Pražském linguistickém kroužku v době od května 1947 do prosince 1948
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1