dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Zpráva o prvém lexikografickém symposiu slovanských historických slovníků

Emanuel Michálek, Igor Němec

[Chronicles]

(pdf)

Сообщение о первом лексикографическом симпозиуме славянских исторических словарей / Compte-rendu du premier symposion lexicographique consacré aux dictionnaires historiques des langues slaves

Z iniciativy krakovské pracovny Staropolského slovníku PAN konala se ve dnech 3.—5. dubna 1967 v Krakově prvá konference slovanských historických slovníků. Vedle účastníků z hostitelského pracoviště vedeného St. Urbańczykem podíleli se na konferenci polští jazykovědci i z jiných pracovišť (Z. Klemensiewicz, P. Zwoliński aj.) spolu se zástupci slovanské historické lexikografie ze zahraničí.

První den byl věnován problematice slovníků východoslovanských a církevněslovanských. O teoretických základech, o heslovém zpracování a charakteristice pramenů slovníku staroruského referoval R. I. Avanesov (Moskva). Projektu slovníku církevněslovanského jako pokračování slovníku staroslověnského věnoval referát F. V. Ma[106]reš, k teoretické problematice slovníku staroslověnského přispěla svým referátem Z. Hauptová a pracovní zásady církevněslovanského slovníku charvátské redakce naznačila A. Nazorová (ze Záhřebu). Slovník jazyka staroukrajinského 14.—15. stol. byl na zasedání představen referáty L. Humećké a U. Jedlinśké (ze Lvova). Informaci o pracích na historickém slovníku jazyka bulharského podala B. Bojadžievová (ze Sofie). — O historickém slovníku běloruštiny a o malém staroruském slovníku (redigovaném prof. Barchudarovem) referoval až na závěr zasedání R. I. Avanesov.

Diskuse k předneseným referátům ukázala na několik aktuálních úkolů: je nutno zabývat se možnostmi koordinace některých úkolů historické lexikologie v různých zemích (P. Zwoliński, St. Urbańczyk, J. Worończak); také v historickém slovníku je třeba využít metody kontextového rozlišování významů, naznačené U. Jedlinśkou, ovšem v kombinaci i s jinými metodami, např. s metodou transformační (I. Němec), a při pečlivém rozlišování významů kontextem podmíněných a nepodmíněných (R. I. Avanesov); zvláštní pozornosti si zaslouží postavení místních jmen v historických slovnících (B. Havránek, V. Blanár, I. Němec), rozhraničení slov sousedních jazyků slovanských (L. Humećka, R. I. Avanesov) a hodnocení církevní slovanštiny jako jazyka spisovného (B. Havránek, F. V. Mareš).

Na zbývající část konferenčního jednání byly soustředěny referáty týkající se slovníku staročeského a staropolského. Úvod k českým referátům přednesl akad. B. Havránek, který zároveň stručně charakterizoval pracovní zaměření jednotlivých referátů. Materiálovou základnu připravovaného Staročeského slovníku, jeho celkový ráz a různé funkce představila ve srovnání se slovníkem Gebauerovým M. Nedvědová. Principy objektivního přístupu k sémantickým problémům v historickém slovníku staré češtiny naznačil referát I. Němce a zásady objektivního zpracování lexikálních jednotek v historickém slovníku, vyplývající z důsledného a jednotného řešení rozporu mezi lexikologickou teorií a lexikografickou praxí, byly tématem referátu E. Michálka. Polští účastníci konference se omezili na jeden referát obecnější a jeden speciálnější: St. Urbańczyk pojednal o historii a koncepci staropolskeho slovníku a J. Reczek (Krakov) o bohemismech a ukrainismech v tomto díle. — Slovenská lexikografie byla zastoupena referátem V. Blanára o problémech cizích slov v historickém slovníku.

V diskusi pojící se k této druhé části zasedání byly probírány dílčí otázky týkající se přejatých slov v historickém slovníku, zvl. polském a slovenském; dále úloha latiny v slovníku staročeském a staropolském (B. Havránek). Kladného hodnocení došla teoretická úroveň referátů zabývajících se staročeským slovníkem (St. Urbańczyk, F. V. Mareš), zároveň však byly vysloveny některé výhrady: teoreticky zdůvodněný model nesmí být v praxi zaměňován se šablonou, v případech pochybných je pro lexikologa vítané, ponechá-li lexikograf věc nerozřešenou, ale vyváženou větším množstvím materiálu (F. V. Mareš); při zásadně shodném stanovisku teoretickém se objevují různosti v aplikaci (St. Urbańczyk). Diskuse však vcelku jasně ukázala, že propracovaná teoretická koncepce historického slovníku je účinným pomocníkem lexikografie, není-li samoúčelná, ale vychází-li z konkrétních lexikografických zkušeností a vnáší-li řád jak do pojetí lexikálních jednotek, tak do řešení rozporů mezi požadavky lexikologické teorie a možnostmi lexikogiafické praxe.

V závěrečném proslovu R. I. Avanesova a B. Havránka byla zdůrazněna závažnost všestranné informace, výměny zkušeností a vzájemné kritiky práce. Obdobné cíle sledoval také návrh V. Blanára na vytvoření lexikologické a lexikografické komise při Mezinárodním komitétu slavistů. — Zkrácené znění referátů a souhrn diskuse vyjde asi v Zeszytach Naukowych UJ.

O úspěch tohoto prvého symposia historické lexikografie se zasloužili pořadatelé také zajištěním velmi dobrého pracovního prostředí (universitní Collegium Maius z 15. stol.) a kulturním programem (ně[107]kolik staropolských skladeb v podání krakovských studentů, slovanské písně v provedení studentského souboru, zájezd na renesanční zámek v Pieskové Skále aj.). Jen je třeba litovat, že někdy zbývalo méně času na diskusi a že s programem symposia zčásti kolidovala mezinárodní konference literárněhistorická věnovaná P. Kochanowskému. — Bylo by jistě v zájmu věci, kdyby dobrá myšlenka osobní výměny zkušeností mezi slovanskými historickými lexikografy našla i v budoucnu realizaci stejně šťastnou, jako byla prvá konference krakovská.

Slovo a slovesnost, volume 29 (1968), number 1, pp. 105-107

Previous Josef Skulina: Jazykověda na lublaňském semináři o slovinské kultuře

Next Jarmila Panevová, Petr Piťha: Druhá mezinárodní konference o automatickém zpracování jazyků