Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Třetí výroční zasedání Societas linguistica Europaea ve Vídni

Josef Vachek

[Chronicles]

(pdf)

Третье отчетное заседание Societas linguistica Europaea в Вене / Troisième séance annuaire de la Societas Linguistica Europaea à Vienne

Třetí výroční zasedání Societas linguistica Europaea se konalo 5.—6. září 1969 ve Vídni, v prostorách tamní filosofické fakulty. Jak známo, byla Societas založena v Kielu r. 1966 (srov. SaS 28, 1967, 446—448); první výroční zasedání se konalo rok nato v Bruselu, další pak loni opět v Kielu; letošního roku má být výroční zasedání u nás v Praze, a to v prvé polovině října. Vídeňské schůze Societas se účastnilo více než 100 členů, kteří velmi oceňovali pečlivou organizaci, o kterou se zasloužil místní výbor Societas v čele s J. Mayerhoferem a W. Dresslerem. Z Československa se zasedání účastnili mj. V. Barnet, F. Daneš, B. Havránek, J. Krámský, K. Oliva, I. Poldauf, M. Romportl, P. Sgall, J. Vachek; ze Slovenska Š. Ondruš, V. Schwanzer aj.

Stejně jako v předešlých letech byly i letos na programu zasedání i referáty na jazykovědná témata. Přednášelo se ve dvou sekcích, z nichž jedna byla věnována spíše obecnějším otázkám, druhá pak spíše konkrétním problémům jednotlivých jazyků. Celkem bylo prosloveno na čtyřicet přednášek, jimž bylo vymezeno po dvaceti minutách a po nichž bylo vždy věnováno po desíti minutách diskusi. Přes krátkost řečnických i diskusních lhůt (obojí byly vcelku vzorně dodržovány) se v referátech a diskusích podařilo říci leccos zajímavého, třebaže ovšem neměly veškeré referáty stejně aktuální tematiku, ani stejnou úroveň. Zmíníme se tu alespoň zběžně o těch referátech, které se nějak vztahují k lingvistické práci u nás nebo nějak charakterizují situaci ve světové jazykovědě.

Významné místo zaujímala v referátech tematika generativní gramatiky. Pisatel této zprávy v referátě Remarks on the Sound Pattern of English komentoval nedávno vyšlou monografii N. Chomského a M. Halla „The Sound Pattern of English“ a některé teze P. Kiparského, mladého pracovníka M. I. T., a dovozoval, že se generativní koncepce fonologie v některých svých bodech pozoruhodně blíží klasické koncepci fonologie, jak ji známe z pražské školy, a to hlavně zvýšeným zájmem o diachronní problémy a dokonce i některými náznaky funkční motivace jazykového vývoje. — Finský badatel I. Piirainen dovozoval, že diachronní generativní modely se musí opírat o statistický průzkum textů z různých stadií jazykového vývoje. — Generativní tematikou se obíraly i referáty vídeňských lingvistů W. Abraha[90]ma (Aspekte der Grammatik des Prädikatadjektivs, erprobt an zwei konversen grammatischen Modellen) a W. Dresslera (Modelle und Methoden der Textsyntax), jež při vší své originálnosti trpěly jistou schematičností a tím zmenšenou názorností výkladu.

Pozoruhodný výklad na téma Semantik, innere Sprachform und Tiefenstruktur podal západoněmecký badatel E. Coseriu. Ukázal na neopodstatněnost Chomského teze, jako by Humboldtova „vnitřní forma“ jazyka předjímala generativně gramatickou koncepci. Podle Coseria představuje koncepce Chomského spíše teorii parole než teorii jazykové kompetence (kontrastující s „performance“). Pisatel této zprávy mohl Coseria upozornit na obdobný závěr, který v této věci vyslovil ve své stati v Ztschr. f. Phonetik 1964. — Vratislavský lingvista L. Zabrocki, odstupující předseda SLE, odlišil v svém projevu pojem komunikativního společenství od společenství jazykového. — Významným příspěvkem k jednání konference byl výklad F. Daneše Zur linguistischen Analyse der Textstruktur, založený na mathesiovské dichotomii téma — réma (základ — jádro sdělení); referent ukazoval, jakými tendencemi se řídí sled témat ve výpovědích, které po sobě následují (a na sebe navazují) v rámci odstavce a textu vůbec.

Zajímavé byly i dva referáty kanadských učenců, i když pro nepropracovanost svých vývodů nevyzněly dost přesvědčivě. Přednesli je J. Foley (A System of Non-Phonetic Distinctive Features) a E. A. Afendras (Quantifications of Convergence in Balkan Phonological Distribution). Prvý se pokusil naznačit teorii tzv. fonologické síly (dané nikoli fonetickými vlastnostmi, ale odolností vůči změnám), teorii, která podle autora může vyložit některé diachronní jevy germánské a románské (např. pragerm. posouvání souhlásek) uspokojivěji než teorie dosavadní; druhý pak usiloval o kvantitativní vyjádření jazykové příbuznosti balkánských jazyků vytvářejících tzv. balkánský jazykový svaz (na jehož existenci upozorňoval již před třiceti lety B. Havránek). — Na jiném poli se pokusil o zexaktnění formulací často jen intuitivně motivovaných bratislavský badatel Š. Ondruš v referátě Zum Begriff der semantischen Entsprechung. Sémantickou korespondenci chce zjišťovat vyčíslením společných významů daného slova v srovnávaných jazycích a dovozuje, ne zcela přesvědčivě, že získaná data mohou být užitečná i při řešení některých otázek etymologických.

Z referátů, jež se týkaly jednotlivých konkrétních bodů, zaslouží zmínky zvláště výklad vídeňského lingvisty G. Bauera, který pojednával o anglickém prézentu-perfektu a zajímavě dovodil, že jeden z běžně uváděných gramatických významů tohoto času, rezultativnost, není dán faktory gramatickými, nýbrž lexikální sémantikou telických sloves, o která v takových případech napořád běží. Gramaticky lze význam presentu-perfektu v angličtině plně vystihnout jako neukončený děj, zachycený v svém průběhu.

Organizační zasedání Societas, konané rovněž v rámci vídeňského setkání, zvolilo předsedou společnosti na rok 1969/70 E. Coseria, místopředsedou pak odstupujícího předsedu L. Zabrockého; do výboru byli nově zvoleni západoněmecký H. Pilch a F. Daneš; do publikační komise byl pak nově zvolen stuttgartský F. Baumgartner a do nominační komise manchesterský W. Haas (původem z Československa). Ve svých funkcích zůstávají nadále sekretář W. Winter (Kiel), pokladník H. Keller (Utrecht) a loni nominovaný redaktor orgánu společnosti Folia Linguistica P. Hartmann (Kostnice). Se zadostiučiněním bylo vzato na vědomí, že se redakci ve spolupráci s Moutonovým nakladatelstvím podařilo dohnat značné zpoždění ve vydávání časopisu: třetí ročník bude uzavřen dvojsešitem 3—4, který vyjde nejpozději začátkem dubna 1970, a pak již budou další svazky vycházet přesně ve stanovených termínech. Dodejme ještě, že kromě Folií bude Societas vydávat i řadu Commentarií, v které jako prvé dva svazky vyjdou dvě knihy H. Pilcha, staroanglická mluvnice a staroanglická antologie.

I z této stručné zprávy jasně vyplývá, [91]že Societas linguistica Europaea koná užitečnou a záslužnou práci a že již překonala své nesnadné začátky. Můžeme se tedy opravdu těšit na její letošní pražské zasedání.

Slovo a slovesnost, volume 31 (1970), number 1, pp. 89-91

Previous Ladislav Nebeský: Jihoameričtí autoři o teorii množin

Next Rudolf Šrámek: X. mezinárodní onomastický kongres ve Vídni