dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

IX. mezinárodní sjezd slavistů v Kyjevě

Jan Petr

[Chronicles]

(pdf)

9-ый международный съезд славистов в Киеве / The 11th international congress of Slavonic studies in Kiev

Ve dnech 6.—14. (resp. 7.—13.) září 1983 se konal v Kyjevě IX. mezinárodní sjezd slavistů, který v plném rozsahu navázal na předchozí sjezdy a stal se přehlídkou rozkvětu a současného stavu oboru. Máme tím na mysli slavistiky, nikoli pouze tradičně koncipované slovanské filologie, protože sjezd zahrnoval (s ohledem na organizační uspořádání zasedání do sekcí a podsekcí) přednášky ze slovanské jazykovědy, literární historie a vědy, literárně lingvistické problematiky, folkloristiky a vystoupení s historickou tematikou, zaměřenou na široce pojatou nefilologickou slavistickou problematiku (viz dále). V programu sjezdu se odrazila ústřední témata, k nimž se řadila široce mezioborově pojatá zkoumání postavení Kyjevské Rusi v mezinárodním kontextu, etnogeneze Slovanů z hlediska poznatků srovnávací a historické jazykovědy, literární vědy, archeologie, historie atd., života a díla Jurije Križaniće v dobovém kontextu a v souvislosti se 100. výročím smrti I. S. Turgeněva zhodnocení díla tohoto velkého ruského spisovatele v slovanské a světové kultuře. K některým z těchto tematických okruhů se také uspořádaly diskuse u kulatého stolu, což umožnilo mnohostrannou výměnu poznatků mezi účastníky, plodný dialog a tvůrčí polemiku. V rámci sjezdu se také konala zasedání mezinárodních komisí při MKS, na nichž se posuzovala jejich činnost a aktuální úkoly oboru (viz dále).

Podrobný přehled o průběhu sjezdu poskytuje vydaný program (Programma, Kijev 1983, 74 s.), résumé přednášek a písemných sdělení (Rezjume dokladov i pis’mennych soobščenij, Moskva 1983, 646 s.) a četné sborníky referátů a sdělení vydané komitéty slavistů v jednotlivých zemích (srov. čs. sborník Československá slavistika 1983. Lingvistika, historie. Připravil Čs. komitét slavistů. Praha 1983, 246 s.). Tyto materiály posléze doplní vydání všech diskusních příspěvků přednesených k jednotlivým referátům a sdělením, které připravují organizátoři sjezdu.

Zhodnocení vědeckého přínosu sjezdového jednání podle jednotlivých tematických okruhů nepochybně přinesou odborné slavistické časopisy (u nás čas. Slavia), což nás vyvazuje z povinnosti o něm v našem časopise podrobně referovat. Omezíme se proto jen na uvedení věcných okruhů přednášek a sdělení, z nichž bude zřejmá jejich mnohostrannost a tematická šíře. Ta odpovídá obsahovému zaměření sjezdu, jak byl připraven a schválen před několika lety Mezinárodním komitétem slavistů v čele se zesnulým M. P. Alexejevem.

Kromě úvodního plenárního zasedání s přednáškami o významu Kyjeva v rozvoji slovanských národů a světové kultuře (B. A. Rybakov), o Turgeněvovi a Markovi Vovčokovi (B. Kreft) a o významu J. Križaniće (J. Hamm) sjezdové jednání probíhalo ve výše uvedených pěti sekcích, které se podle potřeby dále dělily na podsekce.

V rámci jazykovědné sekce se vyčlenily tyto tematické okruhy: (1.) praslovanský jazyk, jeho charakteristika a postavení v rámci ostatních jazyků (ve vztahu k jazykům ide. a zvl. baltským), (2.) jazyková situace v Kyjevské Rusi a vztah jazyka staroruského písemnictví k druhým jazykům (zvl. k církevní slovanštině ruské redakce a bulharštině), (3.) genetické, typologické a areálové studium slovanských jazyků z hlediska hláskosloví, tvarosloví, tvoření slov, skladby a slovní zásoby (včetně onomastické problematiky), (4.) konfrontační studium fonologie, gramatiky a lexika současných slovanských jazyků (s nemalým zastoupením syntaktické problematiky a zkoumání důsledků [172]slovansko-neslovanské jazykové interference) a (5.) rozvoj současných východoslovanských spisovných jazyků (výklady o vývojových tendencích jednotlivých jazyků i o určitých kategoriích ve srovnávacím vých. slovan. měřítku).

V literárněvědné sekci se referáty soustředily do těchto okruhů: (1.) literatura Kyjevské Rusi v slovanském a světovém kontextu, (2.) návazné střídání směrů ve slovanských literaturách jako teoretický a historický problém, (3.) I. S. Turgeněv a světová kultura (k 100. výročí jeho smrti), (4.) klasické dědictví a rozvoj socialistického realismu ve slovanských zemích a (5.) současný stav a perspektivy srovnávacího studia slovanských literatur.

V literárně lingvistické sekci se jednalo (1.) o otázkách sémantické a formální struktury slovesného umění u Slovanů (včetně verzologických otázek ve staroslověnštině a moderních slovanských jazycích), (2.) o problémech teorie uměleckého překladu, o otázkách uměleckého překladu z jazyků slovanských do slovanských a z jazyků slovanských do neslovanských a naopak (pojatého jako celek i otázky překládání děl jednotlivých autorů do cizích jazyků) a (3.) o sociolingvistickém přístupu při hodnocení literárních děl (včetně textologie a analýzy jednotlivých starších slovanských památek) a rozvoji sociolingvistiky ve slovanských zemích, zvl. s ohledem na národnostní politiku, popis jazykové situace včetně stratifikace spisovného jazyka, bilingvismu a diglosie.

Ve folkloristické sekci se referáty zaměřily na tyto tematické okruhy: (1.) folklór Kyjevské Rusi a druhých národů ve středověku, (2.) problémy poetiky folklóru, (3.) folklór slovanských národů v období národně osvobozeneckého boje proti fašismu a za Velké vlastenecké války, (4.) folklór v systému současné umělecké kultury a (5.) zásady uspořádání souborných vydání lidové slovesnosti u slovanských národů v 19. a 20. stol.

V historické sekci se dostala do středu pozornosti (1.) etnogeneze Slovanů ve světle archeologických a historických faktů, (2.) Kyjevská Rus a její mezinárodní vztahy, (3.) společenské myšlení slovanských národů v období osvícenství a národního obrození a problémy dějin slavistiky, (4.) sociální a kulturní rozvoj slovanských národů po r. 1945 a (5.) rukopisné památky a nejstarší tisky vztahující se k dějinám a materiální kultuře slovanských národů (otázky jejich studia, uchovávání atd.).

V posledních sjezdových dnech se konala zasedání jednadvaceti mezinárodních komisí při MKS. Hodnotila se jejich činnost za uplynulé pětiletí a vytyčil se pracovní program na období do následujícího sjezdu v r. 1988. Většina komisí se mohla vykázat významnými výsledky, některé ovšem mají omezenou činnost, což je podmíněno řadou příčin. Během jednání komisí došlo v několika případech k rozšíření počtu jejich členů, v tom také k posílení čs. účasti v nich (např. v komisích pro studium baltoslovanských styků, pro výzkum gramatické struktury slovanských jazyků a slovanské sociolingvistiky).

Mezi více než 1830 delegáty z 26 zemí 5 kontinentů byla také početná čs. delegace, jejíž členové se účastnili činnosti všech sekcí a podsekcí. V nemalé míře také předsedali jejich jednání. Vystupovali jako referenti na plenárních zasedáních, sekcích a podsekcích i jako účastníci diskusí k jednotlivým předneseným referátům. Bez nadsázky uvádím, že se vyslovili ke všem významným tématům sjezdového jednání, např. k složité otázce etnogeneze Slovanů, k balto-slovanské jazykové jednotě, k předpokládanému stavu a rozvoji praslovanštiny, k otázkám srovnávací fonologie, tvarosloví anebo skladby. Významným způsobem se také podíleli na všestranném osvětlení významu Kyjevské Rusi, slovanské literární komparatistiky a v neposlední řadě také při hodnocení výsledků zkoumání dějin slavistiky. V některých referátech a vystoupeních v diskusi odezněly vědecké zkušenosti získané při kolektivním zpracování akademické Mluvnice češtiny v ÚJČ ČSAV, která po svém vydání nepochybně příznivě ovlivní další rozvoj synchronně pojaté slovanské jazykovědy. Sjezd opět prokázal vysokou ideovou a odbornou úroveň naší čs. slavistiky ve všech jejích složkách a její zaměření na aktuální otázky oboru. Úspěšně dokázala v mezinárodní konkurenci obhájit své čestné místo a přejímat z vnějšku tvůrčí podněty pro další zaměření svého rozvoje.

Smutnou položkou čs. účasti na sjezdu bylo to, že dva předpokládaní jeho účastníci, M. Romportl a M. Kubík, zemřeli v období předcházejícím sjezdu. Ohlášené referáty již nemohli oba slavisté osobně přednést, zůstaly [173]však trvalou součástí souboru čs. přednášek připravených pro sjezd.

Kyjevský sjezd se vyznačoval mimořádně dokonalou organizací, koordinací činnosti všech jeho složek a rozsáhlou podporou všech politických a státních orgánů sovětské ukrajinské společnosti. To platí jak o zajištění sjezdových jednání (konala se ponejvíce v budově kyjevské univerzity), tak také o bohatém kulturním a vlastivědném programu, který dával všem účastníkům sjezdu možnost seznámit se s reprezentativním úsekem současného ukrajinského života, zvláště s jeho materiální a duchovní kulturou. Na každém kroku jsme se mohli přesvědčit o tom, že sjezdem žijí všichni obyvatelé Kyjeva a že se snaží ve svém okolí o jeho dokonalý průběh. Za to vše jim a především organizátorům sjezdu patří náš dík a uznání.

V závěrečném jednání MKS bylo doporučeno, aby se příští X. sjezd slavistů konal r. 1988 v Bulharsku. K zajištění jeho příprav bylo zvoleno vedení v čele s akad. V. Georgievem.

Slovo a slovesnost, volume 45 (1984), number 2, pp. 171-173

Previous Libuše Dušková: Za profesorem Bohumilem Trnkou

Next Emanuel Michálek: Nová práce o jazyce českých spisů J. A. Komenského