dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Ljubima Jordanova (ed.): Problems of Sociolinguistics

Helena Chýlová

[Book reviews]

(pdf)

Ljubima Jordanova (ed.): Problems of Sociolinguistics

Ljubima Jordanova (ed.): Problems of Sociolinguistics. Izdatelstvo Nauka, Sofia 1990. I. 307 s., II. 229 s., III. 167 s.

 

Ve dnech 28. září – 2. října 1989 se za účasti bulharských i zahraničních lingvistů v lázeňském středisku Slnčev brjag v Bulharsku uskutečnila Druhá národní škola sociolingvistiky.

Z jednání konference vzešel recenzovaný sborník, který shrnuje osmdesát jedna referátů přednesených na tomto sociolingvistickém kongresu.

O průběhu Druhé národní školy sociolingvistiky pojednává zpráva R. Brabcové Bulharská škola sociolingvistiky, uveřejněná v našem časopise (SaS, 52, 1991, s. 314–316). Význam bulharské konference zejména pro slovanský lingvistický svět, tematická šíře i počet publikovaných příspěvků ozřejmují užitečnost další informace o současném sociolingvistickém bádání. V návaznosti na zprávu R. Brabcové je tato informace zaměřena především na ty příspěvky, o nichž se autorka nezmiňuje.

Sborník se člení do tří svazků. První shrnuje příspěvky zahraničních účastníků orientující se ponejvíce na otázky metodologické v návaznosti na jednání První národní školy sociolingvistiky (Primorsko 1987). Druhý svazek přináší příspěvky bulharských autorů a svazek třetí obsahuje příspěvky mladých bulharských sociolingvistů.

Sborník prezentuje značně široké spektrum témat, věnovaných otázkám metodologickým, teoretickým, ale i praktickým.

M. Hagen (Nizozemí, sv. 1, s. 25–39) se ve svém příspěvku soustředil na metodologické problémy holandské sociolingvistiky, připomíná interdisciplinární „Kerkrade project” (1973), který byl věnován výzkumu vztahu vzdělání dětí školního věku a dialektu v jihovýchodní části Holandska, a přináší cenné poznatky z oblasti sociofonetiky a syntaxe. P. Calefato (Itálie, sv. 1, s. 40–46) vychází při analýze problematiky rodového rozlišení v běžné řeči z termínu „běžná řeč”, který chápe jako filozofickou metodu, zdůrazňuje především jeho metodickou funkčnost v návaznosti na F. Rossi–Landiho. Předmětem referátu A. Dančeva (Bulharsko, sv. 1, s. 47–57) jsou podmínky jazykových kontaktů bulharštiny s turečtinou, francouzštinou, němčinou a angličtinou a sociolingvistické důsledky těchto kontaktů projevující se v případech zjednodušení, nebo naopak zkomplikování jazykových struktur. L. Daškova–Stojanova (Bulharsko, sv. 1, s. 58–64) si v příspěvku „Strukturované interview jako metoda sociolingvistické studie” všímá sociolingvistických aspektů normativní a nestandardní výslovnosti v angličtině. J.–H. Harnisch (SRN, sv. 1, s. 70–86) se věnuje analýze vlivu pragmatické filozofie na formování filozofie jazyka, poukazuje na vliv pragmatické didaktiky při výuce cizích jazyků v Německu. P. Brang (Švýcarsko, sv. 1, s. 124–138) sleduje rozvoj metod slovanského výzkumu v jednotlivých oblastech sociolingvistiky, oceňuje přínos bádání ve slovanských zemích, zejména v oblasti slangu a argotu, dotýká se též otázek terminologických; v závěru nastiňuje další možnosti a oblasti zkoumání – eufemismy, expresíva, církevní jazyk, řeč v rodině a další. Týž autor ve svém dalším příspěvku popisuje stav jazykové situace ve Švýcarsku (sv. 1, s. 175–184, srov. R. Brab[313]cová, s. 315). Referát M. Uesselera (SRN, sv. 1, s. 86–99) se zabývá postavením a rozvojem sociolingvistického výzkumu v bývalé NDR. Je doplněn poměrně rozsáhlým seznamem literatury (sv. 1, s. 100–124).

Z tematické orientace publikovaných teoretických východisek, názorů a výzkumných výsledků vystupují do popředí zhruba tři základní okruhy problémů objevujících se v jednotlivých studiích: otázky metodologické, terminologické a otázky zkoumání konkrétních jevů, zejména městské mluvy.

K otázkám metod se vyslovují i dva z českých účastníků: Jaroslav Hubáček (sv. 1, s. 150–156), jenž věnuje pozornost metodologii výzkumu slangu, a L. Klimeš (sv. 1, s. 157–161), který se soustředil na přehlednou klasifikaci těchto metod. Východiskem společného referátu A. Berezovenka a L. Jordanové (sv. 1, s. 260–265) se stalo studium bulharského vězeňského argotu na podkladě jazykového materiálu získaného ve Slivenské ženské věznici. Ve své druhé stati L. Jordanová (sv. 3, s. 13–18) referuje o aplikaci asociativního experimentu v sociolingvistice s ohledem na možnost počítačového zpracování dat. Uplatněním počítačových metod v sociolingvistické praxi se zabývá příspěvek H. Hedjalkové (sv. 3, s. 19–27) i S. Karajenevové (sv. 3, s. 45–50), která pojednává o využití výukového programu při vyučování příbuzných slov v bulharštině u pokročilých zahraničních studentů. Metodami diferenciace jazykových subsystémů v bulharské jazykové praxi na základě zpracování jazykového materiálu z mluvené řeči sofijských obyvatel se zabývá příspěvek P. Grigorové a L. Džaleva (sv. 2, s. 17–27), který se dotýká též problémů terminologických spjatých s označováním jazykových subsystémů v jednotlivých jazycích. Metodologické problémy rozebírají dále ve svých referátech např. S. Karastojčevová (sv. 2, s. 141–151), u níž je metodologickou osou stati analýza výzkumu tajného jazyka bulharských zednářů, A. Pavlová (sv. 2, s. 174–183), která si všímá různých metodických a terminologických aspektů bilingvismu.

Složitostí komplexu studia městské mluvy se zabývala E. A. Zemskaja (SNS, sv. 1, s. 217–221), jež se soustředila opět především na otázky metodické. Problematiku městské mluvy analyticky zkoumá ve svém referátu i další z našich účastníků – R. Brabcová (sv. 1, s. 228–233). Tomuto tématu je věnována ještě celá řada příspěvků, za všechny jmenujme alespoň: B. Bajčev (sv. 2, s. 12–17), Ch. Totev (sv. 2, s. 34–41).

I. Golubeva–Monatkinová (sv. 1, s. 234–240) zasahuje tématem stati do oblasti konfrontační sociolingvistiky se zaměřením na objasnění řady specifik jazykového života Moskvy a Paříže. J. A. Sorokin (SNS, sv. 1, s. 293–297) se snaží o vymezení pojmu etnopsycholingvistika.

Závěrečný příspěvek třetí části sborníku – I. Likomanová (sv. 3, s. 154–164) hodnotí stav současné jazykové situace v Bulharsku z hlediska využívání jednotlivých jazykových struktur mluvčími různého vzdělání, věku a zaměstnání, upozorňuje zde na bilingvální komunikaci tureckého etnika a na prudce narůstající roli sociolektů, především v souvislosti s vývojem politicko–společenských věd (termíny privatizace, indexace apod.).

Tato souborná publikace umožňuje seznámení s nejčastěji zpracovávanými sociolingvistickými tématy v mezinárodním kontextu, přibližuje stav sociolingvistického bádání v jednotlivých zemích a zároveň naznačuje nové možnosti a oblasti dalšího výzkumu. Sborník odráží výrazně dvě základní tendence současného sociolingvistického bádání: jednak snahu o shromažďování zajímavého faktografického materiálu a jednak směřování k vytvoření teoretického modelu bez ohledu na konkrétní jazykový materiál.

Slovo a slovesnost, volume 53 (1992), number 4, pp. 312-313

Previous Olga Müllerová: Walburga von Raffler-Engel (ed.): Doctor – Patient Interaction

Next Jan Kořenský: K životnímu jubileu Miloše Dokulila