dalaman airport transfers
Časopis Slovo a slovesnost
en cz

Český překlad staroruského cestopisu

Karel Horálek

[Chronicles]

(pdf)

-

V pěkné úpravě a v překladu prof. dr. Vincence Lesného vydalo koncem r. 1951 Slovanské nakladatelství v Praze staroruský cestopis Choženije za tri morja Afanasija Nikitina 1466—1472.[*] Jde o významný kulturně historický dokument, obsahující řadu cenných zpráv o životě a mravech východních zemí 2. pol. 15. stol., zvláště pak cenná svědectví o Indii. Zároveň je to důležitá literární památka staroruská, jež lidovým jazykem a jadrným i prostým slohem dovede čtenáře informovat o všem, co na své cestě přes Kaspické moře a Persii do Indie a nazpět po moři k pobřeží Afriky a přes Persii, Turecko a Černé moře pozoruhodného viděl a zažil vzdělaný tverský kupec. Je to vlastně cestopisný deník, v němž Afanasij Nikitin shromažďoval materiál, aby mohl po návratu do Ruska podat o své cestě informace lidem, kteří se tenkrát zajímali o obchod s východními zeměmi. Afanasij však nezůstal jen při suchých záznamech, dobrodružné osudy i nezvyklé prostředí ho inspirovalo i k lyrickým projevům, jež zajímavým způsobem dokreslují charakter tohoto podnikavého odvážlivce a doplňují naše vědomosti o kulturní vyspělosti ruského člověka v době, kdy moskevská Rus začínala sbírat síly k vnitřní konsolidaci a k velikým výbojům na východ.[**]

České vydání Nikitinova cestopisu obsahuje vedle vlastního překladu a stručné informativní předmluvy dr. O. Nahodila historické ocenění cestopisu z pera vydavatelova a také staroruský text Trojického letopisu podle vydání Akademie nauk SSSR v serii „Literaturnyje pamjatniki“ (za redakce B. D. Grekova a V. P. Adrianové-Peretcové s překladem M. S. Čajeva, 1948.)

Pořídit překlad této zajímavé památky nebyla věc snadná. Porozumění textu místy vadí nevypracovanost a útržkovitost podání a také časté užívání cizích slov. Speciální překladatelskou problematiku mají zde také cizojazyčné (hlavně turecké) citáty. České znění (prof. Lesnému pomáhala při překládání dr. V. Ljacká) vystihuje dobře nejen obsah originálu, ale také jeho stylistické zvláštnosti. Místy snad zašel překladatel v zachovávání stylistického koloritu příliš daleko. Tu je třeba odlišovat zvláštnosti staré ruštiny [105](a také ruštiny vůbec) od vlastních prostředků stylistických. Někde tento překladatelův postup přímo znesnadňuje porozumění, na př. při vypravování o ceylonských diamantových nalezištích na str. 50—51.[*] Celkem zbytečně jsou v překladě dodržována různá opakování, jež místy plynou z charakteru ruštiny, místy jdou na vrub těžkopádnosti vypravěče (srov. na př. na str. 36: každý den jej moře zalévá dvakrát denně, na str. 49 jejich ženy chodí k cizincům a spí s cizinci). Na str. 51 se překladatel větou „u krmených jelenů uřezávají parohy“ zbytečně přidržel ruského znění Čajevova, lépe bylo přeložit: uřezávají krmeným jelenům parohy.

Několikrát se překlad od originálu zbytečně odchýlil, čímž zase srozumitelnost utrpěla. Na př. za text „I na Pleso, v Novgorod. Nižnej i k Michailu k Kiselovu k zaměstniku i k pošlinniku Ivanu Sarajevu propustili dobrovolno“ je v překladě „I na pleso na do Nižního Novgorodu k místodržícímu Michailu Kiselovovi a k celníku Ivanu Sarajevovi. Též oni mě volně propustili“, což skresluje situaci (mělo by být.: „I na Pleso … mě volně pustili“). Zbytečná a matoucí je na př. také úprava pořádku slov na místě Izъ Gurmyza prošelъ esmi za more Indějskoje, po Velice dni ….v tavu, s konъmi — „Po velikonocích jsem s koňmi z Hurmyzu vyplul přes moře Indické na tavě.“ Z vypravování není jasno, plul-li Nikita se svými koňmi (dále se mluví jen o jednom), spíše tu jde o loď, jež koně pravidelně přepravovala. Nepřesně je také přeloženo místo „a nas otpustili golimi golovami“ „nás pak propustili s holýma rukama“ (str. 35). Jde o propuštění z tatarského zajetí a je možné, že je tu míněno ostříhání hlav.

Nesouhlasit by bylo možno někdy také s výklady úvodu. Přičítá-li se tu na př. Nikitovi tvrzení, že indická žena je zlá, nevěrná, prolhaná, že se obírá čarodějnictvím a mícháním jedů, kterými muže o život připravuje (str. 23), vkládá se do textu význam, který tam přímo obsažen není, jak ukazuje i český překlad (str. 41): „všecky ženy jsou nestoudné a všude je čarodějnictví, zlodějství a jedovaté byliny, jimiž tráví muže“. Čarodějnictví, travičství atd. se tu nepřičítá přímo ženám, aspoň ne v troickém znění. V originále se také říká gospodarja morjat (Undol. rukop. má gosudarej), což je spíše „pány“ než „muže“.

Z tiskových chyb je třeba upozornit na tvar Afanasije (gen.) v transliteraci ruského názvu (opakuje se na str. 6 a 7).


[*] Putování ruského kupce Afanasije Nikitina přes tři moře v 15. století do Indie. K vydání připravil Vincenc Lesný. Slovanská knihovna sv. 7. Str. 110+3, 8 obrazových příloh. Cena brož. 126, váz. 138 Kčs.

[**] Tvarovou stavbu Nikitinova cestopisu rozebral Trubeckoj v čl. „Xoжeниe зa тpи мopя“ Aфaнacия Hикитина, как литературний памятник, Bepcты I, 1926, str. 164—186.

[*] Nejasnost tu vzniká již tím, že za kolektivum almaz se nejdříve klade plurál diamanty, ale dále se překládá singulárem: prodává se počka dobrého (= dobrých diamantů) po deseti rublech. Dále se tu užívá slova funt (= peníz), jež není v poznámkách jasně vysvětleno (vysvětlují se jen tvary fun, utu, futum).Vysvětlivkám lze vůbec vytýkat přílišnou stručnost, na př. při výkladu slova chazajiči (z tatar. choza „pán, stařešina“) mohlo být uvedeno, že souvisí s rus. choziain. Chyba také je, že se vysvětlivky vztahují jen k překladu a neobjasňují některá nejasná místa originálu, jež jsou v překladě upravena.

Slovo a slovesnost, volume 13 (1952), number 2, pp. 104-105

Previous Miloš Dokulil, Karel Hausenblas: Konference českých slavistů v Brně

Next Jaroslava Tlustá: Julius Fučík a literární výchova