K přízvukování předložkových spojení v mluvené češtině

Emílie Habětínová

[Discussion]

(pdf)

Об ударении в предложных оборотах разговорного чешского языка / Sur l’accentuation des jonctions prépositionelles en tchèque parlé

Kodifikace výslovnosti spisovné češtiny uvádí, že jednoslabičné předložky vlastní (bez, do, ke, ku, na, nad, o, ob, od, po, pro, před, přes, při, se, u, ve, za, ze) přejímají přízvuk v bezprostředním spojení se slovem, jehož pád určují, např. 'do školy, 'ze sousedství atd.[1] Na rozdíl od starších prací, které se zabývaly přízvukováním předložkových spojení a setrvávaly zpravidla na přízvukování předložky,[2] popř. uváděly jen některé výjimky z tohoto pravidla,[3] hledají pozdější práce příčinu nepřízvučnosti předložky v předložkovém spojení.[4]

Ve Výslovnosti spisovné češtiny (dále jen VSČ) je přízvukování předložkových spojení zpracováno nejsouborněji. Je zde uvedena celá řada činitelů, které mohou způsobovat nepřízvučnost předložky (s. 49n.). Tak se zde např. uvádí, že předložka může být nepřízvučná, je-li na slovu, které po ní následuje, důraz (na ''tvém místě bych se do toho nepletl) nebo je-li mezi předložkou a následujícím slovem pauza (pro | 'choulostivou záležitost) apod.; kromě toho je tu též zmínka o vlivu délky slova, které po předložce následuje.

Zabývala jsem se podrobně závislostí přízvukování předložkového spojení na délce slova následujícího bezprostředně po předložce.[5] Při práci bylo nutno přihlížet i k činitelům dalším, jako je pauza mezi předložkou a jménem a důraz na jménu.

Materiál k mé práci tvořila předložková spojení získaná ze souvislé řeči 83 mluvčích, a to z oblasti běžného hovoru a z přednášek učitelů filosofické fakulty, celkem 1360 předložkových spojení. Tento materiál byl získáván poslechem, a to jednak přímo (bezprostředním posloucháním určité osoby), jednak nepřímo (posloucháním magnetofonových záznamů a záznamů nahraných na gramofonové desky). V sebraném materiálu jsou zastoupena předložková spojení ze spisovné češtiny, z češtiny hovorové i obecné. (Přízvukováním předložkových spojení v oblasti českých nářečí jsem se nezabývala.) Kontrola výsledků, k nimž jsem rozborem materiálu došla, se prováděla testem. Do beletrie (Vl. Klevis, Dnes v tomto měsíci a roce, Praha 1961) byla vložena vybraná předložková spojení a dvoustránkový text byl přečten deseti osobami. Získaný materiál byl zkoumán podobným způsobem jako materiál získaný excerpcí.

Při rozboru i při určování výsledků bylo nutno od sebe oddělovat projevy nepřipravené (dialog a nepřipravený monolog) a připravený monologický projev.

1. Spojení předložky s jednoslabičným slovem

Připravený monolog. V předložkovém spojení je zcela běžné přízvukování předložky (v 95 %); nepřízvučnost předložky způsobuje důraz na následujícím jménu.

[244]V 18. století je 'u nás analogický vývoj jako … — To se vám bude ukazovat 'na hrách ze současnosti.

Tady se hlavně vychází ze ''dvou otázek … — Ten genitiv substantiva je obvyklým jevem ve ''všech starých jazycích.

Nepřipravený monolog. Naprostou většinu mají předložková spojení s přízvukem na předložce (v 97,7 %). Pokud je v předložkovém spojení předložka nepřízvučná, je to vlivem pauzy mezi předložkou a jménem nebo důrazu na jménu. Ojediněle je v předložkovém spojení, v kterém je mezi předložkou a jménem pauza, přízvukována jak předložka, tak jméno, např. Bývá takovým zvykem, že oslavenci dělají různé zpovědi 'při | 'svých oslavách.

Dialog. I v dialogickém projevu z materiálu vyplývá, že ve velké většině případů je přízvuk na předložce (v 90 %).

A 'u nás je to ještě horší s tou skupinou. — Prosim tě, přísahali 'na kříž.

Ty kluci tam byli vod ''půl dvanáctý sami. — Služba dá talíře do pekáče a příbory na ''tác.

Ve spojení předložky s jednoslabičným slovem je tedy ve velké většině případů přízvuk na předložce: v připraveném monologu v 95 %, v nepřipraveném v 97,7 % a v dialogu v 90 %. Jen je-li v předložkovém spojení pauza mezi předložkou a jménem nebo důraz na jménu, je předložka nepřízvučná.

2. Spojení předložky s dvojslabičným slovem

Připravený monolog. Předložková spojení, v kterých je nositelem přízvuku jméno, tvoří 44 % celého materiálu. Tuto poměrně velikou skupinu je dále možno rozdělovat na dvě podskupiny:

První tvoří předložková spojení, v kterých je mezi předložkou a jménem pauza, a dále předložková spojení, v kterých je na jménu důraz.

O | ' lidu neměl valného mínění. — Pro | ' širší kolektiv … — Na '' dnešek došlo v noci … — Právě ve '' stylu se to liší …

Druhou podskupinu tvoří spojení předložky se syntaktickou dvojicí.

Je vidět, že hodlá pokračovat ve 'starších tradicích … — Proces formování českého národa se děje tedy ve 'zvláštních podmínkách. — Celá řada postřehů v práci může mít význam právě pro 'další řešení problematky …

V uvedených příkladech není adjektivum zdůrazněno. Materiál nasvědčuje tomu, že v tomto spojení bývá přízvuk na předložce minimálně (jen v 9 %).

Nepřipravený monolog. Přízvuk je v předložkových spojeních na jménu v 26 %, z toho ve čtvrtině případů je předložka nepřízvučná vlivem pauzy mezi předložkou a jménem. — Ve spojení předložky se syntaktickou dvojicí je přízvuk na předložce minimálně (v 8,5 %).

A teď by šlo ještě o 'jednu skupinu …, aby při 'dalším setkání byl ještě radostnější.

Vedle výše popsaných příkladů se z materiálu vyčlenila skupina předložkových spojení, která je možno nazvat ustálenými spojeními. Na rozdíl od typu, v němž je v předložkovém spojení přízvuk na předložce a v jiné situaci může přejít na jméno nebo je v určité situaci jen na jménu, je přízvuk v ustáleném spojení vždy na předložce.

'Do jisté míry, 'nad slunce jasnější, 'pro dnešek stačí, obecně české vlézt někomu 'na záda apod.

Podobně je vždy nositelem přízvuku předložka ve spojení s vztažným zájmenem který a jenž.

Výlet, 'na který jsme se tak těšili, … — … člověk, 'pro něhož jsem strpěl tolik urážek, …

Dialog. Předložková spojení s přízvukem na jménu tvoří 41 % celého materiálu, z toho je 8 % spojení, v kterých je předložka nepřízvučná vlivem pauzy mezi ní a jménem. I zde tvoří spojení předložky se syntaktickou dvojicí více než polovinu materiálu.

…, když ho vlákám do 'svého bytu … — A píše i úkoly na 'příští schůzku.

[245]Z rozboru materiálu tedy vyplývá, že ve spojení předložky s dvojslabičným slovem dochází k malému kolísání přízvuku, a to u všech tří typů projevu. Přízvuk je na předložce ve více než polovině případů. Je-li v předložkovém spojení mezi předložkou a jménem pauza nebo důraz na jménu, je předložka vždy nepřízvučná. Pro spojení předložky se syntaktickou dvojicí, které je běžné u všech tří typů projevu, je typické přízvukování jména.

3. Spojení předložky s trojslabičným slovem

Připravený monolog. Polovinu materiálu tvoří předložková spojení s přízvukem na jménu. Zatímco ve spojení předložky s dvojslabičným slovem byl ve spojení předložky se syntaktickou dvojicí přízvuk na předložce minimálně, zde bývá jak na předložce, tak na jménu.

Rekce nám ukazuje naprosto jasně 'na určitou skloubenost větnou. — Já bych to ukázal, aniž chci jít 'do nějakých podrobností, na jednom příkladě.

… a v mnoha případech i ve 'světovém měřítku přináší originální řešení. — Zajímavější byly pro 'takové typy jistého toho řadění.

Nepřipravený monolog. Poměr mezi předložkovými spojeními s přízvukem na předložce a předložkovými spojeními s přízvukem na jménu je 1 : 1. Tento poměr platí i pro spojení předložky se syntaktickou dvojicí.

Je nutné sjednotit se na 'konečném řešení.

Vedle toho též: … 'přes určité potíže personální a dislokační …

Pauza mezi předložkou a jménem způsobuje přízvučnost jména v 25 % předložkových spojení.

Dialog. Předložková spojení s přízvukem na jménu tvoří přesně polovinu materiálu. Ve spojení předložky se syntaktickou dvojicí se přízvuk na předložce téměř neobjevuje; zaznamenán byl pouze jeden takový případ: Žije 'u nějakých lidí. Jinak je přízvuk vždy na jménu.

Já sem byl postavenej před 'podobnej problém. — Maximálně to pouštět do vody po 'takovejch deseti.

Ve spojení předložky s trojslabičným slovem je u všech tří typů projevu poměr mezi předložkovými spojeními a přízvukem na předložce a přízvukem na jménu 1 : 1. Jen v dialogu je ve spojení předložky se syntaktickou dvojicí jméno vždy přízvukováno.

4. Spojení předložky s čtyřslabičným slovem

Připravený monolog. Předložková spojení s přízvukem na jménu tvoří 60,2 % mého materiálu.

Je pro 'osvícenou monarchii … — …, a to jsou půjčky na 'motocykly. — … to je i ve 'využití moderních přístrojů.

…, jež chrání pokožku 'před působením vody.

Na malé množství předložkových spojení s přízvučnou předložkou má vliv rytmické členění řeči. Čtyřslabičné slovo s předložkou by tvořilo méně obvyklý pětislabičný takt. Předložka proto ztrácí přízvuk a stává se součástí předcházejícího taktu. Velmi zřetelné je to tehdy, předchází-li předložkovému spojení jednoslabičné slovo.[6] Např. … to je i ve | 'využití | moderních | přístrojů.

Nepřipravený monolog. Přízvukování předložkových spojení se liší od přízvukování v připraveném monologu. Předložková spojení s přízvukem na jménu tvoří totiž 38 % materiálu a z toho je možno v třetině předložkových spojení odůvodnit nepřízvučnou předložku vlivem pauzy před následujícím jménem.

…., na kterém jsme si 've fonetickém kursu … — Vydali jsme se 'do vysočanské mlékárny …

… pokud nejde o 'vymezení platnosti výpovědi … — …, když mluví o 'hláskosloví, tak …

Dialog. V materiálu převažují předložková spojení s přízvukem na jménu. Tvoří 70,3 % celého materiálu.

[246]Zkrátka po 'odpoledním klidu aby si to zas uklidili. — Dneska byl zmatek v jídelně při 'kterémkoli jídle.

Odvezli ho 'do nemocnice, … — Byl tam 'u pohovoru, tam u Apolináře.

5. Spojení předložky s víceslabičným slovem

Připravený monolog. Ve veliké většině předložkových spojení je přízvuk na jménu.

Voltaire nemá pochopení pro 'osvobození rolníků. — Pro usnadnění práce při 'prořezávání stromů.

Předložková spojení s přízvukem na předložce jsou v materiálu zastoupena velmi řídce, např. … že nemůžeme vycházet 'ze staroslověnštiny.

Nepřipravený monolog. Zatímco v připraveném monologu převažují předložková spojení, v kterých je nositelem přízvuku jméno, je v nepřipraveném monologu poměr mezi počtem předložkových spojení s přízvukem na předložce a počtem předložkových spojení s přízvukem na jménu 1 : 1.

… se vrátil 'do universitních poslucháren … — … protože 'po pětačtyřicátém roce …

Tedy před 'jednadvaceti lety … — a to nepatří do 'vymezování míry …

Dialog. Podobně jako v připraveném monologu mají i v dialogu převahu předložková spojení s přízvukem na jménu; tvoří 74 % celého materiálu.

Vo 'bratříčkování s timhle trhlíkem mi nemluv! … — názor na 'spisovatele se mění. — Stačilo by to do 'pětadvacátýho.

Vedle toho jsou v materiálu v malém množství zastoupena předložková spojení, v kterých je nositelem přízvuku předložka, např. Tady šlo jenom 'o přestylizování.

Při posuzování výsledků předcházejícího rozboru se ukazuje, že dochází k vyrovnání přízvuku v předložkových spojeních zároveň s rostoucí délkou slova, s nímž je předložka spojena. Dosvědčil to i rozbor materiálu, který jsem získala testem. Všech deset mluvčích se v přízvukování různě dlouhých spojení převážně shodovalo (z deseti mluvčích se pouze dva v přízvukování lišili).

 

Pro přehlednost uvádím tabulku, která zachycuje rozmístění přízvuku v předložkových spojeních u jednotlivých projevů. Uvedená čísla v procentech představují počet dokladů s přízvukem na předložce. Sloupec vpravo označuje celkový počet dokladů.

	PM	NM	D	Celkem
předložka + jednoslab. slovo	95	97,7	90	320
předložka + dvojslab. slovo	56	74	59	480
předložka + trojslab. slovo	50	50	50	360
předložka + čtyřslab. slovo	39,8	62	29,7	120
předložka + víceslab. slovo	29,6	50	26	80

Ve spojení předložky s jednoslabičným slovem je v převážné většině přízvuk na předložce, ve spojení s dvojslabičným slovem dochází k malému kolísání v místě přízvuku, ve spojení s trojslabičným slovem je přízvuk v polovině případů na předložce a v polovině na jménu. Počínaje spojením předložky s čtyřslabičným slovem, stává se nositelem přízvuku celého spojení jméno. — V nepřipraveném monologu nepřechází přízvuk z předložky na jméno tak plynule jako u dalších dvou typů projevu.

Z rozboru materiálu dále vyplývá, že přízvučnost nebo nepřízvučnost předložky způsobují u všech tří typů projevu další činitelé, a to bez ohledu na délku slova, které po předložce následuje: (1) Ustálenost spojení, kde je nositelem přízvuku předložkového spojení vždy předložka, (2) spojení předložky se syntaktickou dvojicí, kde je přízvuk převážně na jménu. Přízvukování jména je nejlépe zachováno v dialogickém projevu. V připraveném a nepřipraveném monologu má naproti tomu ve spojení [247]předložky s trojslabičným slovem v tomto případě polovina předložkových spojení přízvuk na předložce a polovina na jménu. — Pauza mezi předložkou a jménem a důraz na jménu způsobují v předložkovém spojení vždy ztrátu přízvuku předložky.

Slovo a slovesnost, volume 27 (1966), number 3, pp. 243-247

Previous Ľubomír Ďurovič: Nad dielom Alfa Sommerfelta

Next Josef Filipec: Významný krok v rozvoji francouzské stylistiky a teorie překladu