Třetí díl Martinetova sborníku

Josef Vachek

[Kronika]

(pdf)

Третий том сборника Мартине / Le IIIe volume de Mélanges offerts à A. Martinet

Dodatkem k našemu článku Vzkříšený „Word“ (SaS 32, 1971, 174—177) je třeba ještě dodat, že počátkem podzimu loňského roku vyšel ještě třetí, závěrečný díl sborníku Linguistic Studies presented to André Martinet (Part Three: Non-Indoeuropean Linguistics). Svazek vyšel opět redakcí A. Juillanda, a to zase jako samostatný ročník revue Word (25, 1969, 365 s.).

Příspěvky ve svazku obsažené — v celkovém počtu 24 — týkají se téměř napořád jazyků, jež jsou okruhu našeho čtenářstva hodně vzdáleny (arabštiny, čínštiny, hausštiny, navaho, javanštiny atp.). Proto zde jen stručně registrujeme dvě nebo tři stati. Především je to [80]pojednání, jež společně napsali americký slavista G. Y. Shevelov a kanadský japanista John J. Chew, Jr o pozoruhodném paralelním vývoji praslovanském a japonském. Pro oba tyto jazyky byly v jistém vývojovém stadiu typické otevřené slabiky (což je jev pro praslovanskou etapu obecně známý) a v obou těchto jazycích byl později tento typický rys značně oslaben, a to opět pozoruhodně paralelní změnou — v slovanštině zánikem slabých jerů (který vlastně nastal za hranicemi praslovanštiny), v japonštině ztrátou i, popř. u v jistých situacích. Článek nazvaný „Open Syllable Language and  their Evolution: Common Slavic and Japanese“ je na s. 252—274. — Obecný význam má i pojednání Ch. A. Fergusona o vyplnění mezery v syrskoegyptském fonologickém systému („The /g/ in Syrian Arabic: Filling a Gap in a Phonological Pattern“, s. 114—119) a stať W. Leslaua o frekvenci jako určovateli jazykových změn v etiopských jazycích („Frequency as Determinant of Linguistic Changes in the Ethiopian Languages“, 180—189). Lze doufat, že k nim naši orientalisté a afrikanisté zaujmou stanovisko.

Slovo a slovesnost, ročník 33 (1972), číslo 1, s. 79-80

Předchozí Marie Těšitelová, Eva Hajičová: 4. mezinárodní konference o strojové lingvistice v Debrecíně 1971

Následující František Daneš: Poznámka k čl. L. Uhlířové „Aktuální členění v současné generativní teorii“ na s. 37—43 tohoto čísla