Jedna z cest mediteránních názvů do staré češtiny

Bohuslav Havránek

[Articles]

(pdf)

Один из путей медитеральных названий в древнечeшский язык / Une des voies permettant la pénétration des mots dits «méditerranéens» en vieux tchèque

Touto cestou míním české překlady biblických textů evangelijních a žaltáře v nejstarší době na hranici 13. a 14. století anebo pozdější překlad celé bible začátkem poslední třetiny 14. století (na tu dobu je řídký, před ním je pouze francouzský a italský). Bible se běžně pokládá za náboženský spis, ale tematicky je širší, jsou to hebrejské dějiny i mytická prehistorie, ale i do jisté míry encyklopedie soudobého života zhruba stejného v celé mediteránní oblasti.

O tom bylo by možno napsat knihu, ale v krátkém článku se omezujeme jen na dva termíny — olej a oliva.

Olej je název už staroslověnský (olěi), teprve v poměrně pozdních staroslověnských památkách má podobu grecizovanou jelěi, ejěi (Ostrom, Šišatov aj.). Staroslověnské olěi i staročeské olej je podle mého názoru bezpečně z latinského oleum. (Formulace v Machkově Etymologickém slovníku jazyka českého v 1. i 2. vydání, která uvádí „… ze sthn. olei, to pak z lat. oleum“, je podle mého názoru omyl, netýká-li se to pouze předchozího výrazu hornolužického a dolnolužického.)

Staroslověnské slovo olěi je bezpečně z latinity balkánské, která měla dost značný rozsah a odráží se dosud v rumunštině (dakorumunštině) i v makedonské arumunštině a trákorumunštině a v četných výrazech albánských. Nejznámější z této latinity balkánské je krьstъ z latinského Cristus (a nikoli z řeckého Christos) s významem ‚kříž‘, později i ‚křest‘, ale těchto slov původu latinského je mnohem více[1] a romanizující jsou i některé jevy gramatické, jako typ factum habeo.[2]

V staré češtině je slovo olej doloženo v evangeliářích a žaltářích i v nejstarším překladu bible (BiblDrážď) a v pozdějších památkách lékařského obsahu.

Druhým takovým slovem je staročeské oliva ve významu ‚strom‘ i ‚plod‘, doložené v žaltářích, v Bibli litoměřické, ale také již v Dalimilovi, Comestorovi. V staroslověnských památkách toto slovo doloženo není, jsou doložena jen adjektiva eleonьskъ, elionъ a grecizující podoba eleonъ.

Obě slova, olej i oliva, jsou doposud velmi běžná v mediteránní oblasti. Olejem se běžně dosud mastí v značné části Balkánu, jako dříve v celé antické oblasti, jak o tom svědčí velké nádoby na olej, které jsou všude v památkách antických. Oliva jako strom i plod je v této oblasti velmi běžná a jen trochu všímavý návštěvník, např. Dalmácie, si jí musí všimnout.

Bylo by možno takovéto doklady rozmnožovat, ale nám zde jde pouze o stručnou ukázku biblických slov, která nejsou náboženská v užším slova smyslu a do staré češtiny vstoupila velmi záhy.

Pozn.: Pokládal jsem za nezbytné přispět do Trostova čísla aspoň kratičkým článkem i při mých zrakových potížích. Pro ně v materiálové složce ochotně a podstatně mi pomohla asp. ÚJČ Mil. Marková, které za pomoc děkuji.

 

[266]R É S U M É

Die Bibel — ein Weg der Übertragung von mediterranen Wörtern ins Alttschechische

Tschechische biblische Übersetzungen brachten ins Alttschechische eine Reihe von Wörtern aus dem mediterranen Leben in lateinischer Form. Im Artikel wird es an zwei Wörtern olej (Öl) und oliva (Olive) belegt, welche mediterranen Ursprungs sind und noch heute in diesem Bereich angewendet werden. Das Wort olej ist auch in dem altslavischen olej lateinischen Ursprungs (oleum) aus dem Bereich latinitas balcanica.

Slovo a slovesnost, volume 38 (1977), number 4, pp. 265-266

Previous Pavel Novák: Empirický vs. verbální postoj v lingvistice

Next František Kopečný: K podmínkám etymologické rekonstrukce