Ke sborníku Otázky slovanské syntaxe IV

Otakar Šoltys

[Kronika]

(pdf)

К сборнику Вопросы славянского синтакcиса / Remarks on the volume Problems of Slavic syntax

Ve dnech 6.—9. září 1976 se v Brně konalo sympozium, jehož tématem byly „Aktualizační (pragmatické) složky výpovědi ve slovanských jazycích“. Sborník referátů a sdělení z tohoto sympozia byl publikován nadvakrát — první část pod názvem Otázky slovanské syntaxe IV/1 v r. 1980 (vročení 1979), 220 s., druhá část pod názvem Otázky slovanské syntaxe IV/2 začátkem r. 1982 (vročení 1980), 229 s. Protože brněnské sborníky s tímto názvem mají v rozvoji našeho syntaktického myšlení významné postavení, věnoval jim náš časopis vždy pozornost. Nejinak je tomu i s Otázkami slovanské syntaxe IV/1, 2.

V r. 1978 publikoval M. Čejka v SaS (39) článek pod názvem „Čtvrté brněnské symposion o slovanské syntaxi“ (s. 61—66), ve kterém podal velmi podrobnou zprávu o tomto syntaktickém zasedání. Vracíme-li se nyní ke konferenci ještě jednou, pak je to ze dvou důvodů: (1.) abychom upozornili na fakt, že sborník z konference konečně vyšel, (2.) abychom upozornili na definitivní podobu sborníku a na některé problémy s ním spojené.

V obou publikacích je otištěno 69 prací od autorů z ČSSR, SSSR, NDR, BLR, PLR, MLR, NSR a Jugoslávie. Příspěvky se člení do čtyř hlavních skupin: I. Obecné otázky komunikativně pragmatického a sémantického komponentu výpovědi; II. Externí pragmatika výpovědi (orientace propozice k faktorům promluvové situace), která se dále dělí na tři skupiny: A. Vztah k partnerům promluvy, B. Temporální a lokální určenost, C. Otázky reference; III. Interní pragmatika výpovědi (modifikace sémantického komponentu z hlediska postojů mluvčího) s dvěma podskupinami: A. Modalitní postoje, B. Emocionální postoje; IV. Aktualizační faktory promluvy s dvěma podskupinami: A. Aktuální (kontextové) členění a B. Otázky mluvených projevů a aspekty stylistické.

Srovnání se zprávou M. Čejky ukazuje, že autor zřejmě vycházel z rukopisu publikace, neboť v jednotlivých skupinách a podskupinách došlo jen k minimálním změnám. Příspěvky některých autorů, které byly na konferenci předneseny, nebyly otištěny (např. S. Karolaka, S. Ivančeva, D. Viehwegera, F. Daneše a O. Uličného), příspěvky jiných autorů byly přesunuty (např. A. Bogusławského a V. Z. Panfilova z I. do III. A., J. Novotného a W. Gladrowa ze IV. B. do I., C. Piernikarského z II. A. do III. A., F. Kočiše ze IV. B. do III. A.) a našli jsme pouze jediný příspěvek, o kterém se Čejkova zpráva nezmiňuje. Tímto příspěvkem jsou Aktualizační faktory v komunikativní konotaci mluvčích od J. Skuliny (s. 225—228), ve kterém se autor zabývá běžně mluveným jazykem a podává nástin teoretického řešení problematiky.

Čas, který uplynul od konání konference k publikování sborníku, dává pocítit, že v roce 1976 nebylo ještě zcela zřejmé, jak nakládat s oblastí pragmatiky, nakolik bude nutné měnit dosavadní přístupy k popisu syntaktické roviny jazyka a nakolik jsou poznatky o užívání jazyka v komunikaci platné pro poznání předmětu lingvistického bádání. Jestliže autoři chtěli uspořádat sborník tematicky, a to nikdy není snadná věc, pak z jistého stadia ujasňování vyplývá i nevyrovnaná subklasifikace druhé skupiny. Bod II. C. Otázky reference je třeba považovat za střechový pro příspěvky, které nebylo jinak snadné zařadit. Také podskupina IV. B. v druhém díle má obdobné vlastnosti. Pozornému čtenáři pak neujde — bohužel — řada tiskových chyb, které jsou v publikacích tohoto druhu velmi nepříjemné.

Soudíme, že po pěti letech, kdy pojem i termín pragmatika jsou neobyčejně frekventované v lingvistické literatuře, není o nic snazší smířit morrisovskou triádu s bilaterálním pojetím znaku, které je ještě stále u nás základní, a zejména s pojetím jazyka jako nástroje sloužícího k uspokojování vyjadřovacích potřeb člověka (odsud teprve odvozena povaha jazyka jako sociální normy). Musíme si být stále vědomi toho, že tradice lingvistického myšlení může měnit význam termínu. Proto [249]se domníváme, že termín pragmatika má jiný význam na pozadí např. anglické „filozofie jazyka“ a jiný na pozadí naší domácí tradice. Mnohdy se od tohoto faktu odhlíží.

Sborník Otázky slovanské syntaxe IV/1,2 je publikace závažná a zejména inspirující. Její velkou předností je mnohostranný pohled na relativně týž problém. Příspěvky jsou poměrně krátké a obsažné. Význam většiny z nich rozhodně přesahuje hranice našeho státu a dotýká se slovanské i světové lingvistiky, a proto je o to smutnější, že jsme na jejich publikování museli čekat tak dlouhou dobu. Jsme přesvědčeni o tom, že dlouhé výrobní lhůty naši lingvistiku v tomto případě rozhodně poškodily.

Slovo a slovesnost, ročník 43 (1982), číslo 3, s. 248-249

Předchozí Jaroslava Hlavsová: Sborník Arnoštu Lamprechtovi

Následující Jaroslava Pečírková: K vydání staročeské bible