[Kronika]
-
7. listopadu. Jan Mukařovský: Poznámky k významové výstavbě Máchova díla. Přednáška shrnula základní myšlenky studie Mukařovského „Genetika smyslu v Máchově poesii“, která záhy nato vyšla ve sborníku Pražského linguistického kroužku Torso a tajemství Máchova díla (nákladem F. Borového).
23. listopadu. Frant. Trávníček: České pasivum (přednáška je uveřejněna v tomto čísle Slova a slovesnosti na str. 12n.).
19. prosince. Giulia Porru (z Florencie): Italienische Phonologie. V přednášce autorka shrnula výsledky svého fonologického popisu současné spisovné italštiny, který vyjde v 8. svazku Travaux du Cercle linguistique de Prague.
16. ledna. Josef Vachek: Poznámky k problematice psaného jazyka.
Je třeba lišit psaný jazyk jako normu od písemných projevů, tuto normu uskutečňujících, podobně jako jest lišiti jazyk mluvený jako normu od mluvních projevů („promluv“ v terminologii Skaličkově). Z tohoto rozlišení vyplývají některé zajímavé důsledky, především nepotřebnost pojmu „parole“, alespoň tak, jak jej pojímá F. de Saussure. Obě normy, normu jazyka psaného a normu jazyka mlu[64]veného, spojuje především to, že se funkčně navzájem doplňují. Úkolem normy mluvní je poskytnout prostředky k jazykové reakci co nejbezprostřednější, kdežto norma psaná slouží reakci co nejuchovatelnější. Je těžko si představit universální abstraktní normu, která by oběma uvedeným normám byla nadřaděna, už proto, že si prvky obou norem vždy neodpovídají (co je v jedné z nich vyjádřeno prostředky prvotnými, musí druhá vyjadřovat způsobem druhotným a naopak, na př. vykřičníky, otazníky). Chápeme proto langue spíše jako souhrn obou částečných (byť autonomních) norem, funkčně se navzájem doplňujících a spojených spolu četnými těsnými vztahy. Jazyk psaný má i svou vlastní problematiku vývojovou — základní snaha je tu neoddálit projev písemný příliš od projevu mluveného, ale jsou tu i momenty jiné, jako vliv písemných norem jiných jazyků a pod. (Přednáška vyjde v 8. svazku Travaux du Cercle linguistique de Prague.)
Slovo a slovesnost, ročník 5 (1939), číslo 1, s. 63-64
Předchozí Stanislav Lyer, Vladimír Skalička: Ohlasy fonologie v jazykovědě románské a ugrofinské
Následující O. K. (= Oldřich Králík): K Peroutkově kritice Vančurova stylu
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1