19. výroční zasedání Societatis Linguisticae Europaeae (SLE)

Božena Bednaříková, Zdeněk Starý

[Chronicles]

(pdf)

19—ое отчетное заседание SLE / The 19th annual session of the Societas Linguistica Europaea (SLE)

„Příznakovost v synchronii a diachronii“ byla ústředním tématem letošního, již 19. výročního zasedání Evropské lingvistické společnosti (SLE), která se sešla v Ohridu (SFRJ) ve dnech 31. 8.—4. 9. 1986. Setkání bylo zahájeno plenární schůzí, na níž po úvodních pozdravných projevech vystoupili s přednáškami T. V. Gamkrelidze (Markedness in synchrony and diachrony), A. Filipovič (Contact linguistics: retrospect — prospect) a A. Martinet (De l’expression libre des rapports syntaxiques). Další jednání vrobíhalo ve třech sekcích; v nich bylo předneseno na sto referátů a diskusních příspěvků.

Otázky příznakovosti a nepříznakovosti byly probírány nejen v oblastech z hlediska této dichotomie „klasických“, tj. fonologii, morfologii a lexikologii, ale i v souvislosti se zkoumáním ortografického systému, syntaxe, sémantiky, textu (discourse), pragmatiky a básnického jazyka (jazyk literatury). Nocionální pozadí, vůči němuž byla příznakovost/nepříznakovost často stavěna do opozice, tvořily dichotomie primární/sekundární a centrum/periférie, popř. vyšší/nižší stupeň přirozenosti („naturalness“). Zkoumání přirozenosti toho kterého lingvistického pojmu, té které lingvistické distinkce, toho kterého lingvistického popisu apod. se přitom stávalo v některých případech do té míry ústředním problémem, že „naturalisté“ (naturalists), tj. protagonisté přirozené fonologie a morfologie (natural phonology, natural morphology), se v rámci jednání výroční konference SLE prezentovali jako distinktní trend současného lingvistického myšlení (W. U. Dressler, H. Ch. Luschützky, J. Mendez Dosuna, C. Pensado, L. Merlini Barberesi aj.).

Zvláštní pozornosti se v souvislosti s otázkami příznakovosti dostalo balkánským jazykům. Mnohé příspěvky se jimi však zabývaly i z jiných aspektů. Problematika balkánských jazyků se tak stala druhým tematickým centrem konference.

Poměrně mnoho místa bylo věnováno i dalším tématům: otázky multilingvismu a bilingvismu a problematika kontaktové lingvistiky (contact linguistics), otázky výuky cizím jazykům, teoretické problémy obecné lingvistiky, resp. základů lingvistiky a další dílčí problémy fonologické, morfologické, syntaktické a textové atd., s teorií příznakovosti bezprostředně nesouvisející.

Abstrakty všech vystoupení byly souhrnně publikovány pod titulem „Markedness in synchrony and diachrony“ (Ohrid, 1986).

Výroční zasedání SLE se zúčastnili členové Společnosti ze čtyř kontinentů (Evropy, Asie, Severní a Jižní Ameriky). Z osmi československých účastníků s příspěvky vystoupili: J. Filipec (Bezeichnungtheorie — Teilgebiet der Lexikologie und Linguistik), J. Nosek (Typology of syntactic and lexical units in language), J. Panevová (Marked and unmarked, primary and secondary items in a language description), J. Skácel (On complex facts and methods of their research), Z. Starý (P-as-structure vs. P-structure-of /alias Langue vs Parole fallacy/), V. Straková (Morphematische Strukturierung der Semantischen Angaben, Beitrag zur konfrontativen Typologie) a R. Zimek (The correlation of universal semantic structures and language-specific lexico-syntactic structures).

Na závěr konference se konalo pracovní zasedání společnosti, na němž vedle několika nových členů komisí byl zvolen prezidentem SLE na příští období Thomas V. Gamkrelidze (Gruzie, SSSR). Setkání společnosti v příštích letech jsou plánována do Berlína (1987) jako součást světového lingvistického kongresu, Freiburku (1988), Sofie (1989) a Bernu (1990).

Slovo a slovesnost, volume 48 (1987), number 2, p. 176

Previous Jan Petr: Nové samarkandské lingvistické bibliografie

Next Jan Kořenský: K procesuálnímu modelování řečové činnosti