Konference o slovansko-německé konfrontaci

Vlasta Straková

[Kronika]

(pdf)

Конференция о славянско-немецкой конфронтации

„Teoretické otázky slovansko-německé synchronní konfrontace” je název konference, kterou uspořádala ve dnech 3. a 4. dubna 1989 Humboldtova univerzita v Berlíně za účasti četných zahraničních hostí. První den probíhala dvě plenární zasedání, druhý den pracovaly sekce.

Konference byla zahájena teoretickým úvodním referátem W. Gladrowa „Specifičnost pojmu ekvivalence v konfrontační lingvistice”. Autor si všiml prací Coseriových, Ščerbových a Bondarkových a soustředil se pak na tyto základní problémy: (1) shody a rozdíly, (2) systémový charakter vztahů, (3) kompenzační možnosti; zabýval se rovněž vztahem konfrontační lingvistiky a lingvistiky překladu. V diskusi pak osvětlil pojem komunikačního paradigmatu.

A. Bondarko (SSSR) se ve svém referátu věnoval interpretačnímu komponentu jazykových významů a pojmu ekvivalence. Zmínil se [158]o pojetí „jazykové stylizace” u V. Mathesia a naznačil řešení některých otázek v dalších dílech připravované šestidílné funkční gramatiky ruštiny (I. díl vyšel v r. 1987). Blíže se zabýval pojmy jako selektivnost (izbiratel’nost’), redundance (izbytočnost’), nastínil rozdíly mezi denotativní a konotativní složkou významu. U komponentové analýzy varoval před přílišným atomizováním.

K. Musteikis (SSSR) probral detailně otázky ekvivalence. R. Sternemann kriticky rozebíral některé pojmy, sloužící jako tertium comparationis (TC), a to především temporálnost a kauzálnost; uvažoval o tom, jsou-li natolik obecné, aby jich bylo možno využít jako TC, a to především se zřetelem na odlišné členění pojmových komplexů v jednotlivých jazycích. K. Mengová podrobně vyložila metodu, jíž užívá pro srovnávací analýzu jazykových projevů (vergleichende Diskursanalyse) ruských a německých. B. Müllerová věnovala pozornost substantivní sémantické kategorii numerativ (látková jména, mensurativa – Schuss Weinbrand, individuativa – golovka česnoka, doľka apeľsina – v české terminologii singulativa). Zdůraznila, že se třídy překrývají.

I. Červenkovová (Bulharsko) na materiále lexikografickém objasnila tři typy „problémových” ekvivalentů: a) částečný – důsledek asymetrie a mnohoznačnosti; b) široký – jde o ekvivalent přibližný; c) systémová nula (mezera). Blízko k tomuto pojetí měl i referát J. Sternina, který rozeznává lexikální ekvivalent a lexikální „korelát” (sootvetstvije). V mezijazykovém pohledu pak vidí tři typy: (1) lineární korelát 1:1, (2) korelát 1:1 + …, např. r. žit’ – něm. 1. leben, 2. wohnen, (3) 1:0. Autor upozorňuje na význam komponentové analýzy (semnyj analiz). Rovněž referát K. Günthera se blíže zabýval klasifikací ekvivalentů, a to na materiále frazeologickém. Rozlišil ekvivalent (1) aproximativní, neplný (Aproximativäquivalent), (2) plný ekvivalent (Volläquivalent), (3) náhražkový (Ersatzäquivalent), (4) neekvivalentní výraz, např. r. bityj čas neznamená v něm. geschlagene Zeit, nýbrž Ewigkeit. K. Günther rovněž vyložil své pojetí frazeotextému.

Frazeologii bylo vůbec věnováno mnoho pozornosti i druhý den v sekcích; M. Leonidova (Bulharsko) hovořila o frazeologismech s vlastním jménem v bulharštině a němčině. A. Domašnev (SSSR) přednesl referát na téma „Komunikativní sféra a stylistická charakteristika frazeologických jednotek v současné němčině a ruštině” (doloženo materiálem publicistiky); J. Lichtenbergová si blíže všimla německých a ruských adverbiálních frazémů, H. Henschelová se v souvislosti s frazémem weder Fisch noch Fleisch zabývala sémantickou korelací a funkční specifikací frazémů na materiále ruštiny a němčiny.

Odpolední plenární zasedání prvního dne mělo na pořadu referát U. Drechslera o konfrontaci příčinných vět v němčině a polštině (se spojovacími výrazy weil, da). V. Straková podala klasifikaci rozdílů mezi němčinou a slovanskými jazyky. Rozeznává rozdíly: (1) funkční, např. odlišné využití paralelních složek repertoáru – derivačních morfémů; tento rozdíl je charakteristický při konfrontaci slovanských jazyků; (2) kategoriální, např. kategorie určenosti v němčině a její kompenzace v češtině; (3) protiklad kategorie homogenní – heterogenní, např. něm. man-Sätze a celé spektrum možností jejich překladu do češtiny či ruštiny; (4) ekvivalence s meziúrovňovým charakterem (něm. Ebenenwechsel). S. Siatkowski (Polsko) nastínil klasifikaci vnitrojazykových a mezijazykových rozdílů a upozornil na nutnost zařadit do obecné metody konfrontace také tyto složky: (1) vlastní lingvistickou metodu pracující s invariantem, (2) využití lingvistické teorie, (3) využití matematiky a logiky.

Zasedání v první sekci bylo věnováno konfrontačnímu aspektu textové lingvistiky. R. Zimek upozornil ve svém referátě na tradice pražské lingvistiky, na přínos jednotlivých lingvistů k obecným otázkám konfrontační analýzy. Cíl analýzy spatřuje ve vytvoření konfrontační textové lingvistiky (srov. též jeho čl. Sovremennoje sostojanije i aktuaľnyje zadači lingvistiki teksta. AUPO, Philol., 58, 1988, s. 73–90). V teoretických souvislostech i na konkrétním materiále se R. Zimek zabýval otázkami jazykového ztvárnění logických obsahů textu (rečemyslitel’naja struktura teksta), jakož i dekódováním těchto obsahů prováděným překladatelem.

S. Žaža sledoval ve svém referátě jednotlivé typy komunikačních výpovědních forem (ve smyslu Greplově – Karlíkově), srov. Měla u sebe tlumočníka – něm. Sie hatte einen [159]Dolmetscher bei sich – rus. S nej byl perevodčik. Uvedl i některé eliptické či fragmentární typy.

Otázkám textové lingvistiky byl rovněž věnován příspěvek S. Petkova (Bulharsko), který se mj. zabýval gramatikou komunikačních aktů, a to ve smyslu Mrazovićově (jednotlivé situační projevy jako gratulace, kondolence aj.). Upozornil na chápání intenze a extenze v logice a lingvistice. M. Ličenová (FRJ) se zabývala významem modálních částic v němčině a srbocharvátštině. Podrobně pak analyzovala funkční spektrum částice ja, probrala případy kumulace částic: Ich bin ja halt auch nur ein Mensch. Částicím v němčině jakožto faktorům textové organizace byl věnován rovněž referát A. Hartmannové.

T. A. Kildibeková a R. A. Karimová (SSSR) ve společném referátu „Funkční základ srovnávacího studia jazyků” seznámily se závěry jedné fáze srovnávacího studia ruštiny a turkotatarských jazyků (především baškirštiny).

I. Miloslavskij (SSSR) věnoval pozornost otázkám slovesného vidu v pohledu konfrontačním. W. Birkenmeier se zabýval slovesy s významem trvacím a časově omezeným v ruštině a němčině. R. Lötzsch analyzoval v rámci funkčně-sémantickém kategorii pasíva (se zřetelem k pojmu „agens”). S. Heylová věnovala pozornost číselnému sémantickému poli v ruštině a běloruštině. A. Gladrowová se zabývala otázkou normy v současné češtině, a to se zřetelem k pružné stabilitě; zaujala ji spojení jako dát góla, koupit si vartburga. O existenciálních větách v ruštině a němčině referovala U. Kantorczyková, o spojkách B. Müllerová a o specifičnosti odborné terminologie pak E. Kretschmerová.

Z problematiky slovotvorné byly zajímavé referáty I. Ohnheiserové o komunikativních a systémových faktorech slovotvorby v ruštině a němčině (viz též rec. SaS, 50, 1989, s. 78–80), R. Belentschikové o problému tertia comparationis při synchronním popisu pojmenovávacích procesů; K. Gutschmied se věnoval problematice vlastních jmen (současná němčina např. normalizuje název Praha a dále Brno – s přízvukem na -ó, vzhledem k tomu, že nemá slabikotvorné r).

Na neorganické přenášení pojmů z materiálu jednoho jazyka na druhý upozornil ve svém referátě R. Gejger (SSSR). Na pojmu afixoidu, přeneseném z němčiny (např. -mann) do ruštiny (např. kitaje-ved), ukázal, že zde nejde o afixoid, nýbrž o derivát od kitaje-vedenije, a to nulovým sufixem.

Otázkám lexikálních kategorií byly věnovány příspěvky E. Güntherové, E. Wöllera a W. Dudy, B. Haritonowa a H. J. Bauera. Využitím počítačů v lingvistice se zabývala R. Heinischová, H. Zikmund a P. Turski.

Konference byla po teoretické stránce dobře připravena a po organizační stránce vzorně zajištěna. Tolerantní atmosféra náročné diskuse dovolila vyjasnit celou řadu problémů či nedostatečného porozumění. Znovu se ukázalo, že pojem ekvivalence je v konfrontační lingvistice pojmem klíčovým (srov. též dřívější práce W. Gladrowa a jeho skupiny, např. Einführung in die konfrontative Linguistik. Linguistische Studien. Leipzig 1983). Příspěvky přednesené na konferenci byly publikovány především v časopise Zeitschrift für Slawistik.

Slovo a slovesnost, ročník 52 (1991), číslo 2, s. 157-159

Předchozí František Štícha: Sovětská monografie o syntaktických paradigmatech, pasívu a reflexivitě anglického slovesa

Následující Marie Nováková: Chrématonymický seminář v Ústí n. L.